112 C 7/2025-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou dne 28. 8. 2024 domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 113 616,- Kč, a to za neuhrazenou dodávku elektřiny v období 29. 3. 2023 až 19. 6. 2024 podle faktur č. , tel. číslo, a , tel. číslo, . Ačkoli uvedená částka byla žalovanému vyúčtována, dosud uhrazena nebyla.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. S ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného soud příslušný podle čl. 7 odst. 1 nařízení Rady č. 1215/2022 postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a ve věci rozhodl bez jednání vycházeje z předložených listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná.3. Mezi účastníky byla 10. 11. 2022 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny na odběrné místo , adresa, v , Anonymizováno, , podle níž se žalovaný zavázal platit žalobci za odebranou elektřinu. Fakturou č. , hodnota, ze 28. 6. 2024 byla žalovanému vyúčtována částka 22 655,- Kč za elektřinu splatná 12. 7. 2024 a ještě před tím fakturou č. , hodnota, z 4. 4. 2024 částka 90 961,- Kč splatná 18. 4. 2024. Faktury nebyly uhrazeny, přestože byl žalovaný upomenut dopisem ze 22. 7. 2024.4. Na shora zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, v souladu, s nímž se žalobce zavázal dodat „zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice“. Smlouva mezi účastníky měla všechny zákonem vyžadované náležitosti a je tedy platná. Z předložených důkazů přitom vyplynulo, že žalobce svoje povinnosti elektřinu dodat splnil, když dodanou komoditu žalovanému vyfakturoval. Žalovaný však svoji povinnost za ni zaplatit ve stanovené lhůtě nesplnil. Dnem následujícím po dni splatnosti, se dostal do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku, pročež má žalobce právo i na zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti žalovanému soud stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ.5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tím, že žalobce byl ve věci zcela úspěšný a bylo tak na místě přiznat mu nárok na náhradu nákladů proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 OSŘ). Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za zastoupení ve výši 5 660,- Kč/úkon podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“), spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby, jimiž byly příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu ve výši 300,- Kč/úkon podle § 13 odst. 1 v celkové výši 900,- Kč. Dále má žalobce právo na náhradu soudního poplatku ve výši 5 681,- Kč (včetně doplatku dle výroku pod bodem III.) a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, jejímž je jeho zástupce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 3 755,- Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen zaplatit, činí 27 316,- Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ.6. Výrok pod bodem III. je odůvodněn položkami 2 odst. 2 a 1 odst. 1 písm. b) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci nebyl s ohledem na absenci povoleného pobytu žalovaného vydán platební rozkaz, pročež bylo na místě poplatek doměřit. Soud tak učinil konečným rozhodnutím v souladu s § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích, když doplatek je zohledněn v nákladovém výroku pod bodem II. Lhůta k plnění je stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.