112 C 97/2024-89 — Městský soud v Brně

1. Manželka se návrhem ze dne 6. 5. 2024 domáhala rozvodu manželství. Manžel se podle manželky vůči ní a synovi dopouštěl domácího násilí. Díky tomu se rozpadla společná domácnost. Citové vazby mezi účastníky zanikly a manželství považuje manželka za rozvrácené.2. Manžel s návrhem nesouhlasil. V manželství se sice objevovaly hádky, ale to bylo z obou stran, přičemž příčina tkvěla v manželčině vztahu k alkoholu. Nestarala se o domácnost, zatímco on musel vydělávat, aby zabezpečil rodinu. K domácímu násilí nedocházelo. Nikdy nikoho netýral. K trestům vůči nezletilému Kyrilovi přistupoval minimálně, nešlo o tresty fyzické, rozhodně jej neohrožoval ani nemlátil.3. Soud příslušný podle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve spojení s čl. 21 odst. 1 ve spojení s čl. 30 odst. 3 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, dospěl k závěru, že podle čl. 30 odst. 1 ve spojení s čl. 30 odst. 3 uvedené smlouvy je nutné aplikovat ukrajinské právo, a to konkrétně ukrajinský zákon o rodině č. 2947-III, ze dne 10. ledna 2002.4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Manželství mezi účastníky bylo uzavřeno dne 29. 12. 2018 v , Anonymizováno, (oddací list – č. l. 3). Z manželství se narodila nezletilá dcera, když syn manželky byl manželem osvojen (č. l. 4 a 5). Ohledně uvedených nezletilých dětí bylo rozhodnuto Okresním soudem v Teplicích (č. l. 63 až 74) tak, že pro dobu po rozvodu byly svěřeny do péče matky, a to na základě schválené dohody rodičů.5. Z dalších listin bylo zjištěno, že manžel se měl vůči manželce dopouštět psychického násilí, zatímco vůči nezletilému , Anonymizováno, i násilí fyzického. Bránil mu ve hraní s mladší sestrou, zakazoval mu bez povolení brát si jídlo z lednice. Byl na něj rovněž sprostý. Manžel měl nezletilého , Anonymizováno, bít přes nohy kabelem od nabíječky, dávat mu pohlavky nebo ho chytat pod žebry. Mladší dceru ani manželku manžel nebije. Na základě uvedených skutečností sdělených manželkou byl manžel vykázán ze společné domácnosti a zakázáno mu se přibližovat k navrhovatelce a nezletilým dětem (potvrzení o vykázání, úřední záznam a usnesení zdejšího soudu – č. l. 6, 7 až 13). Na nezletilém nebyly patrny známky násilí, ani na manželce (č. l. 52). O problémech manžela a jeho chování vůči manželce vypověděl i otec manželky před orgánem sociálně právní ochrany dětí (č. l. 16).6. Z dokladů založených manželem soud zjistil, že mezi manželi probíhala normální komunikace ohledně nezletilého. Rovněž byly předloženy fotografie, na nichž je celá rodina nebo manžel s nezletilým, na nichž vypadají jako normální rodina, nejsou z nich patrny nějaké problémy (č. l. 47 až 51, 57 až 59). Přiloženo bylo i přáníčko se srdíčky, jehož autorem měl být nezletilý , Anonymizováno, a bylo adresováno manželovi. Z žádného z předložených dokumentů nicméně nebylo patrné datum blízké současnosti, s výjimkou komunikace z roku 2021.7. Z úředního záznamu (č. l. 53 až 56) soud zjistil, že kamarád manžela neměl žádné informace o tvrzeném násilí v domácnosti. Manželka nepracuje a vypadá starší, což je důsledek alkoholu. K dětem se měl manžel chovat hezky, občas si ale stěžoval na lenost manželky, která se neměla o nic starat. Domácnost nepůsobila útulně, byla neuklizená. Jakéhokoli fyzického trestání nezletilého , Anonymizováno, od manžela nebyl svědkem, nemyslí, že by toho byl manžel schopen, maximálně na něj zvýšil hlas. Podle manžela byl nezletilý chycen při krádeži v obchodě, z důvodu hladu to ale nemohlo být. Z úředního záznamu (č. l. 56) bylo zjištěno, že z bytu manželů sousedé občas slyšeli křik, oba manželé si nenechávají nic líbit, oba holdují alkoholu.8. Z již citovaného rozsudku opatrovnického soudu bylo dále zjištěno, že o tvrzeném závadném chování manžela vůči nezletilému měl být informován i orgán sociálně právní ochrany dětí, jemuž to sdělil nezletilý. K věrohodnosti nezletilého a jeho výpovědi byl proveden důkaz znaleckým posudkem, z něhož bylo zjištěno, že u nezletilého nejsou patrné známky výrazněji narušující nebo snižující jeho schopnosti správně vnímat události. S vysokou pravděpodobností pak jím podávaný skutkový děj není produktem fantazie nebo jiných kognitivních procesů. Dle znalce bylo na nezletilém patrno, že má zkušenosti s násilím vůči sobě, rovněž tak známky nevhodného chování otce vůči němu.9. Z dotazů při jednání soud zjistil, že manželka manželské soužití obnovit nechce, když manžela nemiluje a má jiný vztah. Vychází s ním sice normálně, ale žít s ním již nechce. Manžel byl jiného názoru, když měl za to, že manželské soužití by bylo možné obnovit, přičemž manželku stále miluje.10. Z usnesení (č. l. 14 a 15) nebyla zjištěna žádná okolnost podstatná pro probíhající řízení, pouze byl ustanoven opatrovník nezletilému pro účely trestního řízení.11. V řízení nebyl proveden důkaz navrhovaným novým znaleckým posudkem z oboru psychologie, kterým měla být zpochybněna věrohodnost výpovědi nezletilého Kyrila, jenž dle manžela nevypovídal pravdivě. Soud tak učinil proto, že jeho výpověď může být podstatná nikoli v rámci řízení o rozvod manželství, v němž byl prokázán rozvrat vztahu mezi manželi, tedy základní důvod pro ukončení manželství, ale v rámci řízení o výchově a výživě nezletilých dětí. Tam může být pravdivost výpovědi podstatná pro řešení otázky, komu bude případně nezletilé dítě svěřeno do výchovy. Rovněž tak může být podstatná v trestním řízení již probíhajícím, kde především sdělení nezletilého je důkazem nasvědčujícím vině manžela tam jemu za vinu kladeným trestným činem. K otázce, zda je rozvod v rozporu se zájmem nezletilého nebo manžela, nemohl daný posudek ničeho přispět.12. Právním posouzením ve smyslu čl. 110 - 112 ukrajinského zákona o rodině č. 2947-III, ze dne 10. ledna 2002, je na místě návrhu na rozvod manželství vyhovět. Na základě skutkových zjištění vzal soud za prokázané, že manželé mají dvě děti, jejichž právní režim pro dobu po rozvodu byl vyřešen v intencích čl. 109 ukrajinského zákona o rodině (byť ustanovení se týká společného návrhu na rozvod manželství). Soud po zvážení skutečného stavu manželství a okolností jeho trvání dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství ve smyslu čl. 112 ukrajinského zákona o rodině, protože setrvání manželů v manželství by bylo v rozporu s jejich zájmy. Přestože manžel uváděl, že manželské soužití by bylo možné obnovit, manželka byla opačného názoru. Jakkoli manžel uvedl, že má manželku stále rád, manželka sdělila, že má jiný vztah a obnovení soužití nepřipadá do úvahy. Jakkoli se i podle ní vztahy účastníků v mezidobí zlepšily, což je nejspíše důsledek i nařízeného předběžného opatření, nemá soud za to, že by zde byly podmínky pro zachování manželství. Oba manželé se dohodli na výchově, výživě i styku manžela s nezletilou dcerou, jíž tak zůstane zachován kontakt s otcem, tudíž nebudou nijak narušeny její zájmy.13. Uvedenému závěru soudu nebyly na překážku ani důkazy předkládané manželem, neboť byly evidentně staršího data (patrno bylo pouze vročení 2021). Sama manželka datovala chování manžela vůči nezletilému do doby roku 2023 a 2024, z čehož nijak neplyne, že by v dřívější době nemohl být vztah zúčastněných dobrý, čemuž nasvědčovaly i fotografie, na nichž všichni vypadali jako normální spokojená rodina. Ani tento stav rodiny v minulosti však nijak nenaznačuje tomu, že by mělo být na místě manželství proti vůli jednoho z manželů nadále udržovat při životě. K funkčnímu manželství jsou potřeba dva a za situace, kdy manželka uvedla, že manžela nemiluje a žít s ním nechce, při připuštění mimomanželského vztahu, není na místě udržovat pouze formální svazek.14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, kdy v řízení o rozvod manželství účastníci na náhradu nákladů právo nemají, ledaže by opačné rozhodnutí odůvodňovaly okolnosti případu nebo poměry účastníků. Takové skutečnosti však v projednávané věci soud neshledal.15. Výrok o nákladech řízení České republiky jsou odůvodněny skutečností, že účastníci mají právo na jednání se soudem ve své mateřštině, pročež tyto náklady nese stát.