114 C 46/2025-30 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru.2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společnosti , právnická osoba, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě a žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku 1 Kč na účet právní předchůdkyně žalobkyně s uvedením textu „podepisuji“. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 27. 5. 2015. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Proto právní předchůdkyni žalobkyně vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,25 % ze splatné, avšak nezaplacené, částky, a to za každý den prodlení. S účinností ke dni , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně uvědomen. Žalovaný tak dluží žalobkyni 12 175 Kč, tato částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 275 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 900 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty za prodlení ve výši 3 275 Kč za období od 28. 5. 2015 do 7. 11. 2015.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav.5. Žalobce předložil soudu žalovaným nepodepsanou smlouvu o úvěru č , hodnota, vč. obchodních podmínek, na jejímž základě měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč se splatností dne 27. 5. 2015, a to bezúročně. Smlouva obsahuje ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,25% ze splatné, avšak nezaplacené částky, a to za každý den prodlení.6. Z výřezu z výpisu z banky soud zjistil, že žalovaný na účet právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, zaplatil 1 Kč bez uvedení poznámky k platbě a právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne , datum, na účet žalovaného 8 000 Kč.7. Z výzvy ze dne 27. 6. 2015 a ze dne 10. 7. 2015, předžalobní výzvy ze dne 3. 9. 2024 a podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.8. Ze sazebníku nákladů souvisejících s opuštěnou platbou soud zjistil, že si žalovaná za upomínku účtuje 300 Kč.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, , potvrzení o provedené platbě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2016 a poštovního archu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalovanou a žalovaný byl o postoupení písemně uvědomen a vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dní po obdržení dopisu.10. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je jen z části důvodná.11. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.12. Žalobkyně tvrdila, že byla uzavřena smlouva na dálku. Ze žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by konkrétně žalovaný se smlouvou souhlasil, případně že by byl seznámen s jejím obsahem. Smlouva není žalovaný podepsána, ani zde není možnost jednoznačného určení jednající osoby, neboť ověření totožnosti žalovaného proběhlo pouze tzv. verifikační platbou, a to navíc bez jakékoli poznámky k platbě. I při uzavírání smluv na dálku lze totožnost jednajícího ověřit dostatečně hodnověrným způsobem, což se však v tomto případě nestalo. Nadto žalobkyně neprokázala, jakým způsobem a zda vůbec se žalovaný seznámil s podmínkami a obsahem smlouvy. Tím, že se právní zástupce žalobkyně omluvil z jednání, připravil se v tomto směru o možnost poučení dle § 118b o. s. ř.13. Právní předchůdkyně žalobkyně tak žalovanému poskytla plnění ve výši 8 000 Kč bez právního důvodu, resp. na základě právního důvodu, který žalobkyně neprokázala, a na straně žalovaného vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaný je proto podle § 2991 o. z. povinen vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatil, proto soud žalobě co do částky 8 000 Kč vyhověl.14. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky, rozhodl soud o jeho povinnosti uhradit úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, a to ode dne splatnosti stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, což byla první výzva k zaplacení, ke které žalobkyně doložila doklad o odeslání (§ 1970 o. z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).15. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.