115 C 53/2025-20 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 2. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 800 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne 19. 7. 2024 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na základě které právní žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč za úplatu v podobě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 800 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně poplatku jednorázovou splátkou nejpozději do 1. 8. 2024. Jelikož žalovaný ani přes výzvu žalobkyně na dluh neuhradil ničeho, domáhá se žalobkyně zaplacení částky 12 800 Kč podanou žalobou.2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“); účastníci, resp. jejich zástupci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.4. Ze smlouvy ze dne 19. 7. 2024 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Smlouva byla žalovaným podepsána registrací a zadáním SMS kódu na webových stránkách www.nazivnost.cz. Žalovanému byly dne 19. 7. 2024 převodem na účet uvedený ve smlouvě (č. účtu-, č. účtu, ) poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, jak také plyne z potvrzení o provedení platbě (, jméno FO, ) ze dne 19. 7. 2024, ID transakce 4441143. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení, a to jednorázovou splátkou nejpozději do 1. 8. 2024. Podanou žalobou žalobkyně uplatnila nárok na úhradu částky 2 800 Kč představující poplatek ve výši 200 Kč (2 %) za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru.5. Z předžalobní upomínky ze dne 4. 2. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobkyně upozorněn na skutečnost, že ve sjednaném termínu splatnosti svůj dluh ani z části neuhradil. Současně byl vyzván k jeho úhradě a upozorněn na možnost uplatnění pohledávky u soudu. Dle podacího lístku byla předžalobní upomínka odeslána téhož dne.6. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“).7. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení a též vzhledem k obsahu smluvních podmínek žalobkyně, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný coby dlužník z uzavřené smlouvy o podnikatelském úvěru dle § 2395 a násl. o. z. porušil svoji povinnost plynoucí mu z této smlouvy, když řádně (v plné výši) a včas nevrátil svůj dluh, ačkoliv žalobkyně svou smlouvou převzatou povinnost vůči žalovanému bezezbytku splnila.10. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho a dostal se tak do prodlení s úhradou jednorázové splátky dne 2. 8. 2024. Složení a výši dlužné částky žalovaný nijak nerozporoval a soud tedy žalovanému uložil povinnost, aby žalobkyni zaplatil dluh v celkové výši 12 800 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 800 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, byl žalobkyni rovněž přiznán nárok na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Z důvodů shora vyložených proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v celém rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.12. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud proto žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení. V souladu s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „vyhláška“) přiznal soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení nižší sazbu za každý úkon právní služby učiněný do podání návrhu včetně, protože návrh žalobkyně je podán na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, která je předmětem řízení, nepřesahuje 50.000 Kč. Náklady řízení tvoří:- zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč,- odměna advokáta ve výši 1 200 Kč dle vyhlášky za tři úkon právní služby á 400 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé),- náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky za tři úkony á 100 Kč,- náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1 o. s. ř. při sazbě 21 % (z odměny a náhrad advokáta) ve výši 315 Kč.Celkem tedy náklady žalobkyně činí 2 615 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.