CS · EN DE FR brzy

116 C 186/2024-26 — Městský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2025:116.C.186.2024.1
Datum: 2025-01-28
Předmět: o zaplacení 22 041 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."]
["smlouva o zápůjčce""neplatnost právního jednání"]
O co šlo: o zaplacení 22 041 Kč s příslušenstvím (["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 S)
1. Žalobce se žalobou původně doručenou Okresnímu soudu Pelhřimově dne 27. 2. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 22 041 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 5 214 Kč. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 5. 3. 2023 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 800 Kč. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 027 Kč do sjednaného termínu 27. 3. 2023 nevrátil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 5. 3. 2023 uzavřeli účastníci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce (dále jen „smlouva“), a to tak, že žalovaný na internetových stránkách žalobce www.coolcredit.cz vyplnil formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, zadal požadované osobní údaje, potvrdil seznámení se se zněním smlouvy o zápůjčce a zněním všeobecných obchodních podmínek a elektronicky za pomoci PINu, který obdržel na v žádosti uvedené telefonní číslo, smlouvu podepsal. Totožnost žalovaného byla ověřena předložením občanského průkazu. Bankovní účet bylo ověřen předložením výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, ze dne 21. 3. 2022, který je veden na jméno žalovaného. Na základě smlouvy žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 800 Kč, které žalobce dle předloženého bankovního výpisu zaslal žalovanému dne 6. 3. 2023 na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 027 Kč do 27. 3. 2023. Pro případ prodlení se splacením zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, současně žalovaný souhlasil s naúčtováním poplatku ve výši 500 Kč za každou odeslanou upomínku. Žalovaný ke dni splatnosti zápůjčky neuhradil ničeho a neučinil tak ani na základě výzev ze dne 3. 4. 2023, 10. 4. 2023, 17. 4. 2023, 26. 4. 2023 a 11. 5. 2023. Dle předloženého podacího lístku byla žalovanému dne 23. 1. 2024 odeslána výzva právního zástupce žalobce ze dne 23. 1. 2024 k úhradě před podáním žaloby.5. Žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda žalobce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).6. Soud v průběhu řízení usnesením ze dne 9. 9. 2024, č.j. 116 C 186/2024-14, vyzval žalobce k upřesní a doložení důkazů, ze kterých bude zřejmé, že žalobce ověřoval úvěruschopnost žalovaného, avšak žalobce na výzvu soudu reagoval sdělením, že žádná skutková tvrzení týkající se úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce nepostupoval s odbornou péčí a řádně neposoudil schopnosti žalovaného úvěr splácet. Z tohoto důvodu je smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným s odkazem na § 87 odst. 1 ZSÚ a na § 580 ve spojení s § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, přičemž soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C-679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18).7. Dle § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ spotřebitel vrátí poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Vycházeje z uvedeného ustanovení není možné splatnost nevrácené jistiny odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku, ale vycházet z doby přiměřené možnostem spotřebitele. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji určí soud. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021).8. Žalovaný byla v řízení nekontaktní, nereagoval na výzvy soudu a soudu se nepodařilo zjistit, jaké jsou majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné odvíjet dobu přiměřenou jeho možnostem ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ. Z tohoto důvodu soud postupoval dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil žalovanému lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.9. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 vycházel soud ohledně míry úspěchu ve věci z úspěchu v celém sporu včetně příslušenství. Při určování míry úspěchu vycházel soud ze stavu ke dni vyhlášení rozsudku. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I., naopak úspěch žalovaného je představován výrokem II. Jelikož úspěch žalobce i žalovaného dosahoval obdobné výše, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.