116 C 280/2024-47 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované nahrazení souhlasu žalované s návrhem takovéto smlouvy znění tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, kdy součástí rozhodnutí bude geometrický plán předložený žalobkyní. Uvedla, že žalované svědčí výlučně vlastnické právo k předmětné nemovité věci. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy na území vymezeném licencí. Ze zákona a ve veřejném zájmu má tak povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na tomto území. Na cizích nemovitých věcech je pak povinna zřídit věcné břemeno ve svůj prospěch jako předpoklad pro plnění svých povinností provozovatele distribuční soustavy. Žalovaná požádala o zřízení odběrného místa na předmětném pozemku. Proto žalobkyně jako budoucí oprávněná uzavřela mimo jiné s žalovanou jako budoucím povinným dne 8.7.2021 písemně smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, kterou jasně deklarovaly, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy na území vymezeném licencí, že distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu, že má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, že bude realizovat stavbu distribuční soustavy, a to na pozemku žalované, a je tak povinna a předpokladem je k pozemku žalované zřídit věcné břemeno ve prospěch žalobkyně, a ujednaly si, že žalovaná se zavazuje uzavřít po vyzvání v době nejpozději do 12 měsíců od vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby žalobkyní od zhotovitele, nejpozději však do 5 let od uzavření této smlouvy, smlouvu o zřízení věcného břemene, a to tak, že za účelem zřízení a provozování výše uvedené stavby, kdy jde o distribuční soustavu, na pozemku žalované, se žalovaná zaváže k pozemku žalované zřídit věcné břemeno ve prospěch žalobkyně, že obsah a rozsah tohoto věcného břemene bude takový, jak si ujednaly ve smlouvě, na kterou žalobkyně odkázala, že rozsah (průběh) věcného břemene je zakreslen v situačním snímku, který je nedílnou součástí smlouvy, a že bude po zřízení stavby vymezen v geometrickém plánu, který zajistí žalobkyně a který bude poté ujednán jako nedílná součást smlouvy o zřízení věcného břemene, že věcné břemeno bude časově neomezené a svou povahu osobní, a naopak žalobkyně se zaváže zaplatit za to náhradu jednorázovou ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí dle smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalobkyně zrealizovala stavbu. Stavba byla dokončena a předávána a převzata od zhotovitele žalobkyní a Úřad městské části města Brna, odbor stavební, vydal kolaudační souhlas s užíváním této stavby. Žalobkyně jako budoucí oprávněná proto vyzvala žalovanou jako budoucího povinného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, kdy přiložila i návrh takovéto smlouvy. Žalovaná však nereagovala, smlouvu o zřízení věcného břemene neuzavřela. Žalobkyně předložila soudu také geometrický plán rozsahu věcného břemene č. , hodnota, -, Anonymizováno, , ověřený dne 13.7.2023, vyhotovený , právnická osoba, .2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.3. Z informace o pozemku se podává, že žalované svědčí výlučně vlastnické právo k předmětnému pozemku.4. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene ze dne 8.7.2021 včetně její přílohy – zákresu na katastrální mapě, ze kterých vyplynulo, že žalobkyně a žalovaná si ujednaly, že za účelem stavby, která je distribuční soustavou, na výše uvedeném pozemku, ke kterému svědčí vlastnické právo žalované, se žalovaná zaváže zřídit k němu věcné břemeno ve prospěch žalobkyně, jaký bude obsah a rozsah tohoto věcného břemene, že blíže je uveden v příloze smlouvy, že bude po zřízení stavby blíže vymezen v geometrickém plánu, který zajistí žalobkyně a který bude poté ujednán jako nedílná součást budoucí smlouvy, že věcné břemeno bude časově neomezené a svou povahu osobní, a naopak žalobkyně se zaváže zaplatit za to náhradu jednorázovou ve ujednané výši a lhůtě, tak z těchto soud měl za prokázáno, že žalovaná žalobkyni nejdříve požádala o zřízení odběrného místa na výše uvedeném pozemku, k němuž jí svědčilo vlastnické právo. Touto smlouvou žalobkyně jako budoucí oprávněná a žalovaná jako budoucí povinný deklarovaly, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy na území vymezeném licencí, že distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu, že má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, že bude realizovat stavbu s názvem „, adresa, , Klicperova, st. úprava NN“, a to na pozemku žalované, je tak povinna a předpokladem je zřídit věcné břemeno k pozemku žalované ve prospěch žalobkyně, a ujednaly si, že žalovaná se zavazuje uzavřít po vyzvání v době nejpozději do 12 měsíců od vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby žalobkyní od zhotovitele, nejpozději však do 5 let od uzavření této smlouvy, smlouvu o zřízení věcného břemene, a to tak, že za účelem zřízení provozování distribuční soustavy, konkrétně výše uvedené stavby na pozemku žalované, se žalovaná zaváže k pozemku žalované zřídit věcné břemeno ve prospěch žalobkyně, že obsah a rozsah tohoto věcného břemene bude takový, že bude zakládat právo žalobkyně zřídit na pozemku žalované výše uvedenou stavbu, provozovat ji, opravovat a udržovat, provádět na ní úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení výkonnosti včetně jejího odstranění a další práva ve smyslu energetického zákona, především pak právo vstupovat a vjíždět na pozemek v souvislosti s realizací právě vyplývajících z věcného břemene, co nejvíce šetřit práva žalované, vstup na pozemek mu bezprostředně oznámit, při práci na pozemku uvést pozemek do předchozího stavu a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání pozemku, a bezprostředně oznámit tuto skutečnost žalované po provedení, dále že po odstranění nebo okleštění stromoví je povinna žalobkyně na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytku po těžbě, že rozsah (průběh) věcného břemene je zakreslen v situačním snímku, který je nedílnou součástí smlouvy a bude po zřízení stavby vymezen v geometrickém plánu, který zajistí žalobkyně a který bude poté ujednán jako nedílná součást smlouvy o zřízení věcného břemene, že věcné břemeno bude časově neomezené a svou povahu osobní, a naopak žalobkyně se zaváže zaplatit za to náhradu jednorázovou ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí dle smlouvy o zřízení věcného břemene. Strany si ve smlouvě ujednaly, že práva a povinnosti z ní vyplývající přechází na právní nástupce obou stran smlouvy, že pokud dojde k změně vlastníka pozemku, je tento povinen postoupit práva a povinnosti z této smlouvy na nového nabyvatele a informovat o tom žalobkyni, že žalobkyně podá návrh na zápis práva věcného břemene do katastru nemovitostí, zaplatí správní poplatek, že žalovaná jako vlastník pozemku a účastník územního řízení uděluje souhlas s provedením výše uvedené stavby a s vydáním příslušného správního povolení.5. Ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby vyplynulo, že zhotovitel provedl stavbu, o jakou stavbu šlo, že ji předal objednateli – žalobkyni a tato ji převzala.6. Z čestného prohlášení mandatáře ze dne 12.4.2024 vyplynulo, že , právnická osoba, . jako mandatář – zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k uzavření výše uvedené smlouvy o smlouvě budoucí, když předložil návrh takovéto smlouvy písemně, a z předžalobní výzvy včetně detailní informace k zásilkám se podává, že poté naposledy také výzvou před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k uzavření výše uvedené smlouvy, kdy předložila návrh této smlouvy.7. Dle § 25 odst. 4 část věty první před středníkem zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“), provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu 47), pokud se strany nedohodnou jinak.8. Dle § 1785 o. z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Dle § 1786 téhož zákona zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Dle § 1787 odst. 1 věta první téhož zákona nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Dle odst. 2 obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédn