119 C 237/2024-34 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovanému zaplacení částky 12.800 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že žalobce jako obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mmj. poskytování nebo zprostředkování podnikatelských úvěrů uzavřel s žalovaným dne 25.7.2023 smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v celé výši dne 7.8.2023. Žalovaný se zavázal dále zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru. V daném případě se jedná o částku 200 Kč denně. Žalobce se domáhá zaplacení tohoto poplatku za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku činí 2.800 Kč. Podanou žalobou se žalobce domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 10.000 Kč a poplatku ve výši 2.800 Kč. Úvěr žalovaný čerpal dne 25.7.2023 převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Přes předžalobní upomínku ze dne 11.3.2024 žalovaný dosud žalobci ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, soud zjistil, že dne 25.7.2023 pomocí prostředku komunikace na dálku uzavřel žalobce jako úvěrující žalovanému jako úvěrovanému částku ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek ve výši 2 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 25.7.2023 se podává, že žalobce odeslal na účet č. , č. účtu, částku 10.000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 15.11.2024 soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl v rozhodném období žalovaný. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalobce při uzavírání smlouvy s žalovaným pomocí prostředku komunikace na dálku zjistil totožnost žalovaného.4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen občanský zákoník). V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako úvěrující (věřitel), žalovaný jako úvěrovaný (dlužník). Žalovaný se zavázal vrátit žalobci peněžní prostředky včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru. Jistina je představována částkou ve výši 10.000 Kč, částka sjednaného poplatku částkou 2.800 Kč. Žalovaný svou povinnost v celém rozsahu nesplnil, žalobci proto vzniklo právo na vrácení poskytnutých finančních prostředků a sjednaného poplatku. S ohledem na prodlení žalovaného s peněžitým plněním vznikl žalobci nárok na příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobce je v celém rozsahu důvodný a žalobě vyhověl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 7.769,60 Kč. Tato částka se stává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, 3 úkonů právní služby po 1.620 Kč podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ust. § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 1.209,60 Kč.