16 C 293/2024-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 10.309,51 Kč s příslušenstvím, neboť dne 28.4.2011 uzavřel právní předchůdce žalobce - společnost , právnická osoba, s žalovaným smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 9.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit poskytovateli částku ve výši 7.524 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.149 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21% ročně sjednanou v článku 3 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1.710 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.665 Kč jako poplatek. Celková částka odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatků pak měla být uhrazena prostřednictvím 60 týdenních splátek po 276 Kč, při splatnosti poslední splátky 21.6.2012. Žalovaný své smluvní povinnosti nedostál, sjednané splátky řádně a včas neplnil, přičemž poslední splátku uhradil dne 7.12.2011. Na poskytnutou půjčku žalovaný uhradil celkem 5.600 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 28.4.2011 byla uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , a to mezi společností , právnická osoba, jako věřitelem a žalovaným jako zákazníkem. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému poskytnuta půjčka v celkové výši 9.000 Kč, kdy žalovaný se zavázal , Anonymizováno, zaplatit za půjčku poplatek v celkové výši 7.524 Kč sestávající se z úroku ve výši 1.049 Kč, z administrativních poplatků 1.710 Kč a z hotovostního inkasa splátek 4.665 Kč. Celkovou částku ve výši 16.524 Kč se žalovaný zavázal uhradit , Anonymizováno, prostřednictvím 60 týdenních splátek po 276 Kč, při splatnosti poslední splátky 21.6.2012 ve výši 240 Kč. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný na poskytnutou půjčku uhradil dne 7.5.2011 - 300 Kč, dne 12.5.2011 - 1.200 Kč, dne 12.6.2011 - 1.200 Kč, dne 17.7.2011 - 1.200 Kč, dne 28.8., 10.10., 14.10., 24.10. 1.11., 20.11., 7.12. vždy po 100 Kč a dne 17.9.2012 - 1.000 Kč, tedy celkem 5.600 Kč. Ze zákaznické karty ze dne 28.4.2011 bylo soudem zjištěno, že žadatel pobírá mzdu ve výši 11.500 Kč, státní podporu ve výši 1.000 Kč a další příjmy domácnosti ve výši 3.800 Kč, tedy celkem 16.300 Kč, zatímco k běžným měsíčním výdajům připadá nájem a inkaso ve výši 3.000 Kč, telefon ve výši 500 Kč a ostatní výdaje domácnosti ve výši 5.000 Kč, tedy celkem 8.500 Kč, což představuje použitelný příjem 7.800 Kč. Podáním ze dne 30.7.2024 byl žalovaný vyzván k plnění se základním, skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, a to do 14.8.2024. Dne 21.9.2023 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi postupitelem - , Anonymizováno, . a postupníkem - žalobcem.4. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takovéto smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výši spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.5. Podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.6. Vzhledem k tomu, že vznik půjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi, soud zkoumal, zdali jsou naplněny všechny zákonné předpoklady pro shledání uzavřené smlouvy za platnou či nikoli. V průběhu řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o půjčce, pro kterou je charakteristické, že věřitel přenechává dlužníkovi určité množství věcí druhově určených (tj. zastupitelných) k volnému nakládání a dlužník se zavazuje vrátit mu po určité době věci stejného druhu. V daném případě byl jako věřitel označen žalobce, respektive právní předchůdce žalobce a dlužník jako žalovaný, kdy v průběhu řízení bylo prokázáno, že nejenom, že byly všechny pojmové znaky smlouvy o půjčce shledány (účastníci smluvního vztahu, jakož i dostatečně konkrétní vymezení předmětu smlouvy o půjčce), ale současně byla naplněna i tzv. reálná povaha smlouvy o půjčce spočívající ve faktickém předání a převzetí finančních prostředků v den uzavření smlouvy o půjčce, což bylo žalovaným stvrzeno podpisem ve smlouvě o půjčce č. , hodnota, . Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že dlužnou částku, tedy 9.000 Kč půjčku + 7.524 Kč jako poplatek vrátí poskytovali, tedy právnímu předchůdci žalobce prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 276 Kč, při splatnosti poslední splátky dne 21.6.2012 ve výši 240 Kč. Soud tak uzavírá, že účastníky byla platně uzavřena smlouva o půjčce a bylo pak na žalovaném aby tento plnil v rámci sjednaného obsahu, tedy aby poskytnutou půjčku spolu s poplatkem vrátil prostřednictvím sjednaného splátkového kalendáře. V průběhu řízení však soud vzal za dostatečně prokázáno, že povinnost žalovaného v daném případě splněna nebyla, když tento na poskytnutou půjčku uhradil toliko 5.600 Kč, při poslední platbě dne 17.9.2012 ve výši 1.000 Kč. Žalovaný tak nenaplnil obsah ujednání ve smlouvě o půjčce a s úhradou poskytnuté půjčky se dostal do prodlení, čímž vzniklo žalobci právo požadovat vedle vrácení dosud zaplacené části půjčky i příslušenství, jež bylo ve smlouvě účastníky sjednáno eventuálně příslušenství pohledávky jak umožňuje občanský zákoník v ust. § 517 o.z. Pokud se týká otázky úvěruschopnosti, soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel půjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou půjčku splácet, když primárně vyhodnotil informace získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o půjčce, tak jak jsou zaznamenány v zákaznické kartě, když v duchu článku 12 Podmínek žalovaný výslovně prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou půjčku, a že je tento schopen tuto splatit v souladu se smluvním jednáním při vědomosti v případě neuvedených pravdivých či hrubě zkreslených údajů eventuálně zamlčení podstatných údajů dopuštění se trestného činu úvěrového podvodu. Soud však nemohl ani přehlédnout skutečnost, že smlouva byla uzavřena v roce 2011, tedy v době, kdy nesplnění povinnosti vyvěrající z ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb. nezpůsobovalo neplatnost předmětné smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení s plněním peněžitého dluhu, vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném vedle zaplacení dlužné jistiny i příslušenství pohledávky dle § 517 o.z.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, jakož i v nákladech za právní zastoupení, a to za tři úkony právní služby po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 14b odst. 1,5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.) tedy celkem 2.252 Kč, z čehož DPH představuje 252 Kč.8. Lhůta ke splnění povinnosti byla soudem stanovena s odkazem na § 160 odst. 1 o.s.ř. v rozsahu 3 dnů.9. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.