16 C 298/2024-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobci částku 31.388 Kč s příslušenstvím, neboť dne 21.11.2022 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, a to společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl poskytnut žalované úvěr ve výši 15.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné částce 761 Kč, dále poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7.350 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.077 Kč a poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2.700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27.888 Kč se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce prostřednictvím 14 měsíčních splátek pod 1.992 Kč, při splatnosti poslední splátky 21.1.2024. Své povinnosti však žalovaná nedostála a na poskytnutý úvěr uhradila toliko 4.000 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 21.11.2022 byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , a to mezi společností , právnická osoba, . jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná jako dlužník zavázala věřiteli zaplatit úrok ve výši 761 Kč za poskytnutí úvěru podle této smlouvy platbu ve výši 7.350 Kč, dále zaplatit náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.077 Kč a inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti poplatek ve výši 2.700 Kč, tedy celkovou částku 27.888 Kč prostřednictvím 14 měsíčních splátek ve výši 1.992 Kč, při splatnosti poslední splátky do 21.1.2024. Dne 22.5.2024 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, . jako postupitel a žalobcem jako postupníkem, kdy předmětem této smlouvy je i pohledávka za žalovanou. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 3.6.2024 je soudem zjištěno, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.5.2024 byla dne 29.5.2024 převedena kupní cena na účet postupitele, čímž byla splněna podmínka zaplacení kupní ceny. Podáním ze dne 14.6.2024 bylo oznámeno žalované postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 odst. 1 o.z. na žalobce. Doručujícímu orgánu (, právnická osoba, ) bylo podání předáno 11.9.2024.4. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatel nebo s ním jinak jedná.5. Podle ust. § 421 odst. 1 o.z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku stanoví jiný zákon.6. Podle ust. § 1721 o.z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění, jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.7. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle ust. § 1970 o.z. poddlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.9. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle ust. § 9 odst. 1 o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které si sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnout do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovanou byla postoupena v souladu s ust. § 1879 a následují o.z. na žalobce, čímž je dána jeho aktivní věcná legitimace v tomto sporu. K otázce platnosti předmětné úvěrové smlouvy soud uvádí následující. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěr. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péči schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet. V opačném případě je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud přihlíží k neplatnosti právního ujednání, který odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, a to i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdce žalobce na svoji zákonnou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalované rezignoval, když nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2019 pod sp.zn. 22 Cdo 2178/2018). V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce vůbec, natož řádně posuzoval schopnost žalované úvěr splácet, čímž rezignoval na své zákonné povinnosti, kdy toliko pravděpodobně spoléhal na údaje výlučně získané od žalované, vážící se k jejím tvrzeným příjmům, které nebyly v průběhu tohoto sporu tvrzeny, natož řádně ověřeny. Jinak řečeno v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce vůbec schopnost žalované úvěr vrátit zkoumal, když na uvedeném závěru by ničeho nezměnilo ani případné zjištění, že žalovaná svým podpisem, případně akceptací obsahu smlouvy stvrdila, že před uzavřením smlouvy s odbornou péčí byla řádně posouzena schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Pokud se týká běžných měsíčních výdajů, tak k tomuto nebylo soudu ničeho předloženo, tedy z ničeho nevyplývá, že by tato otázka byla právním předchůdcem žalobce vůbec zkoumána, natož řádně vyhodnocena. Soud tak činí závěr, že prá