ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2025:17.C.96.2025.1 Datum: 2025-07-09 Předmět: 11 234,20 Kč s příslušenstvím - úvěr Ustanovení: ["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 39 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 517 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 524 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 657 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 3028 z. ["postoupení pohledávky""smlouva o půjčce"]
O co šlo: 11 234,20 Kč s příslušenstvím - úvěr (["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 39 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 517 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 524 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15.11.2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 11.234,20 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, byla uzavřena dne 11.10.2011 smlouva o půjčce č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16.000 Kč, který se žalovaný zavázal společně s příslušenstvím ve výši 13.376 Kč, a to úrokem ve výši 2.043 Kč ( č.l. 3 smluvních podmínek– úrok činí 21% ročně), částkou za zpracování půjčky ve výši 3.040 Kč a částkou za hotovostní inkaso ve výši 8.293 Kč tj. celkem částku ve výši 29.376 Kč splatit v 60-ti týdenní splátkách ve výši 490 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 4.12.2012. Žalovaný však sjednanou částku řádně a včas nezaplatil, žalovaný se dostal do prodlení, kdy uhradil toliko 8.750 Kč. Jistina činí částku ve výši 11.234,20 Kč. Dále žalobkyně dále požaduje částku na kapitalizovaném úroku částku ve výši 24.325,79 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8.419,52 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 11.234,20 Kč do 28.9.2023 do zaplacení a úrokem ve výši 21% ročně z částky 11.234,20 Kč do 28.9.2023 do zaplacení. Pohledávka byla žalobkyně postoupena s účinností ke dni 27.9.2023, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21.9.2023, což bylo žalovanému oznámeno. Dlužné částky žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalovaným byla uzavřena dne 11.10.2011 smlouva o půjčce č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16.000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr ve výši 16.000 Kč a dále příslušenstvím ve výši 13.376 Kč, což představuje úrok ve výši 2.043 Kč (č.l. 3 smluvní podmínek – úrok činí 21% ročně), částku za administrativní činnost ve výši 3.040 Kč a částku hotovostní inkaso ve výši 8.293 Kč. Celkem se tedy žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 29.376 Kč, a to v 60-ti týdenních splátkách ve výši 490 Kč, kdy poslední splátka činila 466 Kč. RPSN činilo 63,91%. Dále bylo zjištěno, že žalovaný měl potvrdit, že poskytl právnímu předchůdci žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Uvedené bylo zjištěno z předmětné smlouvy půjčce č. , hodnota, ze dne 11.10.2021.6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný byl svobodný, žil s rodiči, měl příjem ze zaměstnání ve výši 16.000 Kč, další příjmy domácnosti činily 13.000 Kč a výdaje činily 7.800 Kč. Přílohou měly být zejména pracovní smlouva a výplatní pásky, SIPO - uvedené nebylo doloženo.7. Následně dne 21.9.2023 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ve výši 20.626 Kč dle smlouvy o půjčce č. , hodnota, , což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 29.9.2023. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 vč. přílohy a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.9.2023 vč. poštovního podacího archu.8. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 30.7.2024 bylo zjištěno, že žalovaný, a to nejpozději do 14.8.2024, byl vyzván k úhradě částky ve výši 56.058,57 Kč, kdy dlužná jistina dle smlouvy o půjčce č. , hodnota, činí částku ve výši 11.234,20 Kč a dlužný poplatek částku 9.391,80 Kč (pozn. uhrazeno 8.750 Kč – 29.376 Kč – 20.626 Kč). Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty s.p. dne 31.7.2024. Uvedené bylo zjištěno předmětné výzvy vč. poštovního podacího archu.9. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.10. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) ve znění do 31. 12. 2013, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. To platí též pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.11. Po provedeném dokazování a jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná co do základu a částečně co do výše. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce dle ust. § 657 a násl. občanského zákoníku, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 16.000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal čerpané finanční prostředky ve výši 16.000 Kč a dále příslušenstvím půjčky ve výši 13.376 Kč, konkrétně úrok ve výši 2.043 Kč (č.l. 3 smluvní podmínek – úrok činí 21% ročně), částku za administrativní činnost ve výši 3.040 Kč a částku hotovostní inkaso ve výši 8.293 Kč tj. částku ve výši 29.376 Kč splatit v 60-ti týdenních splátkách ve výši 490 Kč, kdy poslední splátka činila 466 Kč. Žalovaný však své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy nesplnil a řádně a včas sjednané splátky neuhradil. Uhradil toliko 8.750 Kč. Dlužná jistina měla činit 11.234,20 Kč a dlužný poplatek 9.391,80 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným ve výši 20.626 Kč postoupena v souladu s ust. § 524 a násl. občanského zákoníku žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.12. Dále soud uvádí, že shledal neplatným pro rozpor s dobrými mravy nárok týkající se sjednaného poplatku ve výši 13.376 Kč, který činí 83,6% z půjčené částky. Tento nárok je nedůvodným a v této části soud shledal smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor z dobrými mravy a veřejným pořádkem ve smyslu ust. § 39 občanského zákoníku. K tomu soud dále uvádí, že předmětná smlouva o půjčce byla uzavřena adhézním způsobem na formulářové na předtištěném vzoru, který neumožňoval žalovanému jakoukoliv modifikaci a žalovanému tak bylo v podstatě dané smluvní ujednání vnuceno. Soud má tedy za to, že dané ujednání je nutno považovat za nepřijatelné a neplatné pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (k tomu srov. již nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26.1.2012). Soud rovněž považuje za neplatné ujednání o úroku ve výši 21% ročně, neboť toto ujednání je obsaženo toliko ve smluvních podmínkách v č.l. 3, je psáno drobným písmem, přičemž text smlouvy jednoznačně evokuje domnění, že úrok byl sjednán toliko na pevnou částku ve výši 2.043 Kč.13. S ohledem na uvedené soud výrokem I. vyhověl žalobě v rozsahu částky ve výši 7.250 Kč (16.000 Kč – úhrady ve výši 8.750 Kč). Soud vyhověl žalobě, i pokud jde o příslušenství pohledávky, jímž jsou úroky z prodlení ve smyslu ust. § 517 občanského zákoníku v zákonné výši z dlužné částky 7.250 Kč. Úroky z prodlení náleží žalobkyni ode dne následujícího po postoupení pohledávky tj. od 28.9.2023 do zaplacení. Dále soud kapitalizoval úroky z prodlení z jistiny ve výši 7.250 Kč za období od 6.4.2013 (marné uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky) do 27.9.2023, kdy tyto přestavují částku ve výši 5.359,11 Kč.14. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta v rozsahu částky ve výši 3.984,20 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 24.325,79 Kč, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.060,41 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 3.984,20 Kč do 28.9.2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 21% ročně z částky 11.234,20 Kč do 28.9.2023 do zaplacení.15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Sluší se v této souvislosti poznamenat, že soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně samotné pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30.8.2010), a že pro zjedno