18 C 259/2024-47 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se svoji žalobou soudu podanou dne 25. 9. 2024 domáhala po žalovaném úhrady nákladů spojených s těhotenstvím a porodem ve výši 19 993,50 Kč. V odůvodnění své žaloby uvedla, že s žalovaným měla v rozhodné období pohlavní styk, což vedlo k otěhotnění, žalovaný odmítá, že by se jakkoliv finančně podílel na úhradě nákladů souvisejících s těhotenstvím a porodem. Žalovaný začal své otcovství rozporovat až ve chvíli, kdy se na něj žalobkyně obrátila s žádostí, aby se v přiměřeném rozsahu podílel na zvýšených nákladech v souvislosti s těhotenstvím. Do té chvíle byl vůči žalobkyni laskavý a nijak nerozporoval, že by byl otcem jejího dítěte. Žalovaný na žádost žalobkyně určitým způsobem přispěl na velice nákladné zdravotní vyšetření, které podstoupila z důvodu podezření na výskyt závažné genetické poruchy u dítěte, avšak od tohoto okamžiku začal být vůči žalobkyni velmi odtažitý a nepříjemný, začal rozporovat i postavení otce, které do té doby nijak nerozporoval. Žalobkyně dále specifikovala v žalobě náklady, které vynaložila v souvislosti s těhotenstvím, v celkové výši 53 487 Kč. Od pojišťovny získala příspěvek pro těhotné ve výši 3 000 Kč a příspěvek na vyšetření ve výši 500 Kč, po tomto zohlednění tak vynaložila celkem 49 987 Kč. Žalovaný jí přispěl pouze částkou 5 000 Kč, žádá po něm zbývající část do výše poloviny nákladů, a to 19 993,50 Kč.2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že zpochybňuje samotný základ nároku, tedy skutečnost, že by měl být otcem nenarozeného dítěte, žalobkyně neuvedla plánovaný termín porodu, se žalovaným nijak nekomunikuje. V případě narození dítěte navrhuje vypracování znaleckého posudku k prokázání či vyloučení otcovství žalovaného. S žalobkyní měl dvakrát pohlavní styk v průběhu měsíce , Anonymizováno, 2024, domnívá se ale, že během těchto pohlavních styků nedošlo k otěhotnění žalobkyně. Žalovaný neuznává tedy ani to, že by měl žalobkyni jakkoliv přispívat na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. V rámci ústního doplnění vyjádření žalovaný nijak nerozporoval žalovanou částku s tím, že těhotenství uvedenou částku žalobkyně vynaložila.3. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že účastníci v průběhu , Anonymizováno, 2024 spolu dvakrát měli pohlavní styk. Z těhotenského průkazu žalobkyně soud zjistil předpokládaný termín porodu dne , datum, . Z rodného listu , jméno FO, vystaveného dne 23. 10. 2024 matričním úřadem ÚMČ , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyni se dne , datum, narodil syn , jméno FO, . Mezi účastníky nebylo sporu o výši vynaložených částek specifikovaných žalobkyní v souvislosti s těhotenstvím a porodem ve výši celkem 49 987 Kč s tím, že žalovaný již žalobkyni přispěl částkou 5 000 Kč.4. Soud zamítl návrh žalovaného na zadání znaleckého posudku za účelem zjištění jeho otcovství pro nadbytečnost, a to s poukazem na níže uvedené právní důvody.5. Podle ust. 920 odstavec 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Dle odstavce 2 soud muže na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem.6. Při právním posouzení věci soud dovodil, že žalobkyně má v souladu s ustanovením § 920 odstavec 1, 2 o.z. nárok na poskytnutí žalované částky, když tato povinnost žalovaného k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem žalovanému vznikla v souvislosti s tím, že jeho otcovství je pravděpodobné. Zde postačuje věrohodné tvrzení matky, další skutečnosti není třeba zkoumat. Okolnost pohlavního styku účastníků potvrdil sám žalovaný, v tomto směru tedy nebylo mezi nimi rovněž sporu. Pro toto řízení není podstatné prokázání otcovství k dítěti, postačí, že otcovství je pravděpodobné. Z tohoto důvodu také soud zamítl návrh žalovaného na zadání znaleckého posudku. Takový znalecký posudek má místo až v případném řízení o určení otcovství. Vzhledem k tomu, že mezi stranami nebylo sporu ani o výši žalované částky, rozhodl soud tak, že žalobě žalobkyně vyhověl. S ohledem na pravděpodobnost otcovství byl pak žalovaný zavázán tuto částku žalobkyni uhradit. K pravděpodobnosti otcovství je třeba ještě poukázat na zákonem stanovené domněnky otcovství, kdy z ustanovení § 783 odstavec 2 o.z. plyne, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 160 a více než 300 dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti. Vzhledem k žalovaným uznanému pohlavnímu styku v , Anonymizováno, 2024 a narození dítěte , datum, pak žalovanému svědčí tato domněnka otcovství, pro toto řízení, jak soud znovu opakuje, postačí pouze ona pravděpodobnost otcovství, kterou má tímto soud za splněnou.7. Z výše uvedených důvodů bylo žalobě žalobkyně vyhověno jako důvodné.8. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odstavec 1 o.s.ř., kdy úspěšná žalobkyně má nárok na náhradu nákladů řízení, které u ní spočívají ve nákladech za právní zastoupení, jež se stávají ze 4 úkonů právní služby po 1 900 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast u jednání), 4x paušál režijních výloh, z toho 3x po 300 Kč a 1x po 450 Kč dle vyhlášky č. 177/96 Sb. (od 1. 1. 2025 dle vyhl. č. 258/2024), dle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% DPH, celkem náklady řízení žalobkyně tak představují částku 10 829,50 Kč, po zaokrouhlení 10 830 Kč. Dle § 149 odstavec 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta.9. Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč se opírá o ustanovení § 2 odstavec 3 a § 11 odstavec 2 zák. č. 549/91 Sb., o soudních poplatcích, když žalobkyně je v tomto řízení od placení soudních poplatků osvobozena, proto je povinen soudní poplatek zaplatit žalovaný.