18 C 46/2024-95 — Městský soud v Brně

1. Manžel se svým návrhem soudu podaným dne , datum, domáhal rozvodu manželství účastníků s tím, že se z manželství narodily tři nezletilé dcery, manželství účastníků je dlouhodobě hluboce a trvale rozvráceno a neplní svoji funkci, což vyplývá zejména ze skutečnosti, že účastníci nežijí ve společné domácnosti od posledního dne dubna 2023, kdy se manžel odstěhoval. Následně došlo mezi účastníky k prohloubení vzájemného odcizení, které vedlo k oboustrannému nezájmu o obnovení společné domácnosti. Jako příčinu rozvratu manžel označil ztrátu vzájemné úcty a důvěry, rozdílné představy o výchově dětí a hospodaření s financemi, o fungování manželství a trávení volného času.2. Manželka ve svém vyjádření k návrhu uvedla, že dcery byly svěřeny do její péče a otci stanoveno výživné, o děti se starám výhradně ona, otec projevuje minimální zájem a ani s ní, ani s dětmi nekomunikuje. Manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno, nesouhlasí však s tím, že by šlo o rozvrat způsobený oběma účastníky, že by šlo z obou stran o ztrátu vzájemné úcty a důvěry. Manželství až do roku 2023 probíhalo standardním způsobem, na přelomu roku 2022 a 2023 vypozorovala, že manžel ztrácí zájem o rodinu, chodil domů čím dál méně, vysvětloval to množstvím práce v nemocnici, vypozorovala z jeho strany velké odcizení. Následně zjistila, že příčinou zcela změněného chování manžela je skutečnost, že navázal známost se svoji sálovou sestrou v nemocnici, se kterou po odstěhování začal žít. Příčinou rozvratu manželství je manželova nevěra.3. Manžel ještě v návaznosti na vyjádření manželky uvedl, že není pravdou, že nemá zájem o děti, rovněž nebyl manželce nevěrný, bydlí po odstěhování sám. Dětem pouze sdělil, že maminku nemá rád. Několik let intenzivně pracuje, z práce jezdil pozdě domů z důvodu péče o akutní pacienty, byl vedoucím lékařem chirurgické JIP, navíc cesta z , název, , adresa, je komplikovaná na dálnici. Dlouhodobost práce vyplývala i ze stále se zvyšujících finančních požadavků rodiny, včetně výstavby dalšího domu, se kterou nesouhlasil, ale kterou musel financovat, byl dobrý na vydělávání peněz a na těžkou manuální práci, musel se podílet na výstavbě dalšího rodinného domu, byl v neustálém psychickém stresu, aby všechno poplatil a fyzicky a psychicky vše zvládal. Manželství neprobíhalo standardním způsobem, bydleli v třígeneračním třípodlažním obrovském domě s rodiči manželky, jejím bratrem a rodinou a její sestrou, z domu chtěl již minimálně sedm let opakovaně při hádkách s manželkou odejít, aby bydleli sami. Začal cítit odcizení od manželky, v třígeneračním domě se cítil jako cizinec, kdy jeho názory nic neznamenaly.4. Po provedením dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství (oba jako svobodní) dne , datum, v , Anonymizováno, , jméno FO, v Brně (oddací list účastníků), dne , datum, se účastníkům narodila dcera , jméno FO, , dne , datum, dcera , jméno FO, a dne , datum, dcera , jméno FO, . Ze spisu Městského soudu v Brně sp.zn. , spisová značka, soud zjistil, že rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud schválil dohodu rodičů o výkonu rodičovské odpovědnosti pro dobu po rozvodu rodičů tak, že nezletilé dcery byly svěřeny do péče matky a otec se zavázal hradit tam dohodnuté výživné. Tento rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .5. Soud prováděl dokazování také SMS zprávami mezi manželem , právnická osoba, účastníků, popř. mezi účastníky. Z těchto zpráv, které jsou všechny již po odchodu manžela ze společné rodinné domácnosti, vyplývá problematický vztah k dětem i mezi účastníky, náročnost při hledání termínu styku s dětmi.6. Z výpovědi účastníků soud zjistil, že do manželství vstupovali zamilovaní, manželka již čekala první dceru, manžel ještě studoval, rodina manželky se snažila hodně účastníkům pomoci, začali svépomocí spolu s bratrem manželky stavět pro rodinu účastníků bydlení, a to na pozemku bratra manželky a manželky, přistavovali patro v domě, kde měli. Manželka byla s třemi dětmi 10 let na mateřské dovolené, manželství v té době se pro manželku jevilo jako spokojené, manžel vnímal situaci poněkud odlišněji, cítil se ve vícegeneračním domě podle svého vyjádření jako cizí, kdy z důvodu finančního zabezpečení rodiny a finančního zabezpečení stavby hodně pracoval, a to jako lékař měl náročné zaměstnání v nemocnici, služby. Manželka vnímala u manžela určitý workoholismus, kdy se o děti příliš nezajímal. Manžel potvrdil, že měl na děti „minimalistický čas“, kdy brzy ráno odjížděl za tmy a vracel se pozdě večer, kdy děti sledovaly televizi. Manžel se cítil v průběhu manželství i fyzicky vyčerpaný. O víkendech nemohl trávit čas s dětmi z důvodu, že se musel pracovat na domě, následně nebyl spokojený s nutností výstavby druhého domu, nesouhlasil s tím. Manžel potvrdil, že někdy se rozkřičel, že je cholerik, děti se ho asi kvůli tomu bály. Podle manžela na jeho názor ve vícegeneračním domě nebral nikdo ohled, musel se účastnit naplánovaných akcí, protože to řekla manželka i tchán. Manželka pak k tomu uváděla, že po návratu z práce býval manžel hodně unavený, s ničím jí nepomohl, zavřel se do pokoje, nevnímal, s čím se jako rodina potýkají. Sama se snažila, aby měl manžel okolo sebe vše v pořádku, své pohodlí při příchodu z práce. Podle manželky měli její rodiče manžela moc rádi, její otec mu občas dokonce i vařil a nakupoval, respektovali ho. Pokud manželka chtěla něco naplánovat, vždy bylo důležité, zda to bylo po nebo před službou, manžel s nimi nechtěl komunikovat, prosila ho, aby si udělal čas, aby měl méně služeb. Manželka vnímala, že u manžela začala stoupat postupně agresivita, když se mu něco nepovedlo, nebo byl po službě, křičel, byl agresivní, přesto ho sama omlouvala, sama se o vše starala, a to od vaření, praní až po učení s dětmi, ale manžel to ani neviděl. Manželka popsala manžela jako pesimistu, který nesnášel vše, práci také nesnášel, když byli na dovolené, všechno tam bylo špatně, tedy stěžoval si takto na všechno, i na soužití v domě, proto tomu nepřikládala žádnou váhu, křičel na ně prakticky každý den. Také manželce vyčítal, že děti jsou špatně vychované, manželka uvedla, že jediný den klidu byl, kdy měl manžel službu. Podle manželky manžel vždy křičel, že je něco špatně s nimi, sama to vnímala, že je všechno její chyba, stěžoval si a křičel kvůli všemu, na vícegenerační soužití si stěžoval až poslední rok. Situace v rodině se zhoršila za období Covidu. Manželka již o Vánocích 2022 vnímala zhoršení vztahu mezi účastníky, kdy manžel říkal hrozné věci, žili s dětmi v obrovském napětí. Na Velikonoce, na , adresa, čtvrtek 2023 manžel manželce sdělil, že jí opouští, že ji nemá rád. Výpověď účastníků se zde lišila v tom směru, že manželka uvedla, že manžel jí sdělil, že miluje jinou ženu, a že kvůli této ji opouští. Manžel vedle toho vypověděl, že to asi manželka a děti špatně pochopily, že žádný vztah s jinou ženou nenavázal, že manželce řekl, že už ji nemá rád, a že se odstěhuje. Manžel se odstěhoval na konci dubna 2023 do podnájmu ve , název, , od té doby uvedl, že bydlí sám. Manžel ve své výpovědi uvedl, že: „Dětem jsem oznámil na Velikonoce, nejmenší dcera měla narozeniny, když jsem jim oznámil, že odcházím. Tehdy jsem to dětem řekl, že si sedly v obýváku, řekl jsem jim, že manželku, maminku nemám rád a již odcházím. Taky jsem ten den vybral, protože jsem je mezi službami a pak už bych se k tomu nedostal nebo bych jiný den neměl. V ten den jsem o jiné ženě nemluvil, ……………..“ Oba účastníci se shodli, že společnou rodinnou domácnost ukončili k , adresa, , kdy se manžel již po práci do společné rodinné domácnosti nevrátil, od té doby soužití účastníci neobnovili. Manželka se cítila spokojená v manželství až do prosince 2022. Účastníci ukončili intimní soužití v půlce listopadu 2022, kdy z výpovědí manžela vyplývalo, že se necítil spokojený ani v tomto soužití. Manželka vnímala velmi pozitivně pomoc od své rodiny, kdy měla za to, že pokud by se přestěhovali, tak se zhroutí, pomoc třeba při nemoci dětí by jí chyběla. Manžel si OČR nebral.7. Ve věci byla vyslechnuta nejstarší dcera účastníků , jméno FO, , která potvrdila častou nepřítomnost otce, kdy všechny výlety, všechno pořádaly s maminkou. Na Velikonoce poslouchala rozhovor rodičů za dveřmi, kdy tehdy jí maminka říkala, že to bude dobrý, ale druhý den přišel za nimi otec a řekl, že nemá už mamku rád, a že je v tom jiná žena, se kterou se můžou seznámit, že má taky dvě děti, což jí přišlo divné, ranilo ji to. Otec to takto říkal před ní, maminkou i jejími dvěma sestrami, sama chtěla informací od něho ještě víc, ale nedostala je s tím, že je na to ještě malá. Traumatizující bylo, že otec ještě ve společné domácnosti 14 dní následně bydlel, to se chodila domů jenom vyspat, prosila maminku, jestli mu nemůže říct, aby odešel dřív. Otec odešel posledního dubna a ani se s nimi vlastně oficiálně nerozloučil. Také jim řekl, že už to v domě nemůže vydržet. Dcera účastníků vnímala situaci tak, že na otce v domě