20 C 185/2024-55 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 43 340 Kč s příslušenstvím2. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že je vlastníkem domu stojícím na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , Anonymizováno, , konkrétně na , adresa, . Dále žalobce uvedl, že s žalovanou dne 31. 10. 2018 uzavřel nájemní smlouvu ohledně bytu č. , hodnota, , nacházejícím se v 3. podlaží uvedeného domu. Uvedl, že nájemné činilo 3 191 Kč měsíčně, služby spojené s užíváním bytu činily 854 Kč měsíčně. Žalovaná po skončení smluvního vztahu byt dále užívala a to až do října 2021, kdy došlo k vyklizení předmětného bytu. V období od ledna 2021 do října 2021 žalovaná byt užívala a nahradila žalobci sjednané nájemné. Žalovaná dále neuhradila nedoplatek na službách za rok 2020 ve výši 1 845 Kč a za rok 2021 ve výši 10 000 Kč.3. Žalovaná k věci uvedla, že s žalobu nesouhlasí. Uvedla, že není prokázáno, že žalovaná v předmětném období byt užívala, a navrhla, aby byla jako nedůvodná zamítnuta.4. Soud ve věci provedl dokazování, na základě kterého byl zjištěn následující skutkový stav věci:5. Z informace o pozemku je patrné, že dům na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , Anonymizováno, , konkrétně na , adresa, vlastní žalobce.6. Z nájemní smlouvy ze dne 31. 10. 2018 je patrné, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouvy na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019 k výše specifikovanému bytu.7. Z Výpočtového listu platného ke dni 1. 7. 2021 vyšlo najevo, že nájemné činilo částku 3 146 Kč. Z přehledu vyměřených předpisů za rok 2021 vyšlo najevo, že nájemné činilo částku 3 146 Kč měsíčně. Dále vyšlo najevo, že žalovaná od ledna 2021 nehradila žalobci nájemné.8. Z vyúčtování služeb za rok 2020 vyšlo najevo, že žalovaná dluží nákladech spojených s užíváním bytu za toto období částku ve výši 1844,85 Kč.9. Z vyúčtování služeb za rok 2021 vyšlo najevo, že žalovaná dluží na skutečně vzniklých nákladech částku ve výši 9 999,76 Kč.10. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 9. 9. 2022 vyšlo najevo, že žalovaná byla žalobcem vyzývána k úhradě dlužné částky ve výši 43 340 Kč. Z podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla žalované zaslána na adresu trvalého pobytu.11. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2020 č.j. , spisová značka, vyšlo najevo, že tímto usnesením bylo nařízeno výkon rozhodnutí vyklizení výše uvedeného bytu. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2021 č. j. , spisová značka, bylo usnesení Městského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2020 č.j. , spisová značka, potvrzeno. Z vyrozumění č. j., , spisová značka, vyšlo najevo, že žalovaná byla uvědoměna, že dne 27. 10. 2021 dojde k vyklizení předmětného bytu. Z protokolu o vyklizení provedeném na místě samé ze dne 27. 10. 2021 vyšlo najevo, že byl předmětný byt vyklizen.12. Podle ustanovení § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.13. Podle ustanovení § 2247 odst. 1 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst. 2 pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle odst. 3 způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle odst. 4 strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.14. Podle ustanovení § 2995 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.15. Po provedeném dokazování soud shledal žalobu důvodnou, a to z důvodů níže uvedených. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že žalovaná po skončení nájemní smlouvy užívala byt žalobce, přičemž od ledna 2021 nehradila nájemné a náklady spojené s užíváním bytu. Soud vzal za prokázané, že žalovaná byt obývala až do 27. 10. 2021, kdy došlo k výkonu soudního rozhodnutí spočívajícím ve vyklizení předmětného bytu.16. Soud proto uložil žalované uhradit žalobci částku ve výši 43 340 Kč s příslušenstvím představující úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že tyto byly přiznány ve věci úspěšnému žalobci. Tomu náleží podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. plná náhrada nákladů řízení. Žalobci tak náleží náhrada za uhrazený soudní poplatek ve výši 1 734 Kč a 6× žalobcem účtovaný paušál po 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů představující zastoupení advokátem, neboť Ústavní soud při svém rozhodování několikrát dovodil, že u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byly schopny kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musely využívat právní pomoci advokátů (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 8. 2012 sp.zn. II.ÚS 2396/09, nález ze dne 13. 3. 2014 sp.zn. I. ÚS 2310/13 atd.). Protože počet účtovaných úkonů odpovídá obsahu spisu (předžalobní upomínka, podání žaloby, příprava na jednání, účast u jednání dne 23. 4. 2025, příprava na jednání, účast u jednání dne 27. 5. 2025), mohl soud žalobci přiznat jak paušální náhradu v celkové výši 1 800 Kč. Celkem náklady řízení činí částku 3 543 Kč.18. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř.