247 C 27/2024-55 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou ze dne 17. 9. 2024 (doručenou soudu téhož dne) domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku celkem 214 500 Kč se zákonnými úroky z prodlení (specifikovanými ve výroku I. tohoto rozsudku), a to z titulu náhrady za užívání bytu - jednotky č. , Anonymizováno, 3 situované v prvním nadzemním podlaží domu nacházejícího se v , Anonymizováno, na adrese , adresa, , bez právního důvodu v období 1. 1. 2021 až 4. 4. 2024. Žalovaný se během řízení nevyjádřil.2. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů a vyhlásil tento rozsudek.3. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , kat. úz. , adresa, , soud zjistil, že žalobce byl toho času vlastníkem bytu – jednotky č. , Anonymizováno, /3 v budově č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , kterou dal do nájmu žalovanému ve smyslu následujícího bodu odůvodnění rozsudku.4. Žalobce uzavřel se žalovaným koncem roku 2017 nájemní smlouvu, na základě které byl žalovaný oprávněn užívat bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /3 situovanou v prvním nadzemním podlaží domu nacházejícího se v , Anonymizováno, na adrese , adresa, , a to na dobu určitou od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 za nájemné 5 500 Kč měsíčně, splatné do 5. dne každého měsíce předem (důkaz: nájemní smlouva z roku 2017). Následně žalobce uzavřel se žalovaným 31. 12. 2018 dodatek č. , hodnota, k uvedené nájemní smlouvě, na základě kterého byl žalovaný nově oprávněn užívat bytovou jednotku od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2020 (důkaz: dodatek č 1 ze dne 31. 12. 2018). Ke dni 31. 12. 2020 nájem skončil a žalovaný byl povinen k tomuto datu bytovou jednotku odevzdat žalobci, což však žalovaný dobrovolně neučinil.5. Žalovaný odmítal bytovou jednotku vyklidit (důkaz: přípis žalobce ze dne 4. 1. 2021; přípis žalobce ze dne 10. 1. 2021), pročež byl žalobce nucen k soudu podat žalobu o vyklizení, o níž bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2022 (č. j. 42 C 15/2021, který nabyl právní moci dne 30. 10. 2023 a vykonatelnosti dne 3. 11. 2023) tak, že žalovaný je povinen bytovou jednotku vyklidit.6. Vzhledem k tomu, že žalovaný dobrovolně nevyklidil bytovou jednotku, byl žalobce nucen přistoupit k faktickému vyklizení bytové jednotky za účasti soudního exekutora; exekutorský úřad dne 4. 4. 2024 provedl vyklizení předmětné bytové jednotky (důkaz: Protokol o vyklizení nemovité věci ze dne 4. 4. 2024).7. Za celou dobu od 1. 1. 2021 až do 4. 4. 2024 žalovaný neuhradil za užívání bytu ničeho. Proto žalobce požaduje částku 5 500 Kč jako posledně sjednané nájemné za každý měsíc, a úroky z prodlení v zákonné sazbě vždy od 6. dne měsíce.8. Žalovaný byl v minulosti opakovaně vyzván k zaplacení jeho dluhu, přičemž na žádnou z výzev nikterak nereagoval (důkaz: naposledy předžalobní výzva ze dne 6. 2. 2024 + podací arch).9. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.10. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.11. Podle § 2295 občanského zákoníku pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.12. Po podřazení skutkového stavu pod výše citovaná ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná.13. Co se týká žalobcova nároku na zaplacení částek náhrady za užívání bytu po skončení nájmu ve výši 5 500 Kč měsíčně za leden 2021 až duben 2024, jeho důvodnost plyne již z § 2295 občanského zákoníku. Jedná se tak celkem u sumu 214 500 Kč (viz výrok I. rozsudku; 39 měsíců x 5 500 Kč = 214 500 Kč).14. Dále soud vyhověl i plně důvodnému nároku na přiznání úroků z prodlení v zákonem stanovené výši. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce má právo na zaplacení dříve sjednaného nájemného ve lhůtách splatnosti podle původní nájemní smlouvy. Koneckonců nejde o závazek z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl.), ale o závazek ze speciálního právního titulu v podobě § 2295 občanského zákoníku (který se použije přednostně před obecnějším § 2291 a násl. občanského zákoníku). Podle názoru soudu se tedy zde neuplatní tradiční právní úprava splatnosti bezdůvodného obohacení toliko na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku), ale jde o dobu splatnosti závazku podle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku („Je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.“); čas plnění byl totiž přesně ujednán v nájemní smlouvě. Ve smlouvě měli účastníci sjednanou splatnost nájemného vždy k 5 dni v měsíci, tedy žalobce může požadovat úrok z prodlení vždy od 6. dne daného měsíce. Nezaplatí-li nájemce řádně a včas nájemné (§ 2251 odst. 1 občanského zákoníku), je v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a pronajímatel po něm může požadovat úroky z prodlení (§ 1970 věta první občanského zákoníku) [viz např. na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2059/2018].15. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta tří dnů k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.17. V řešené věci je to žalobce, kdo byl v řízení zcela úspěšný, a má proto právo na náhradu nákladů řízení.18. Při určení odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce soud postupoval dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění platném a účinném do 31. 12. 2024. Konkrétní výše odměny za ten který úkon právní služby vyplývá z ust. § 7 bod 6. advokátního tarifu a činí v této věci 9 180 Kč. Výše paušální náhrady hotových výdajů je upravena v ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu a činí 300 Kč/úkon.19. Za těchto výchozích podmínek soud určil náhradu odměny za úkony poskytnutí právní služby žalobci:1) převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu.2) výzva k plnění před podáním žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.3) sepis a podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.20. Celkem tak v uvedených položkách náleží žalobci náhrada odměny ve výši 27 540 Kč a paušální náhrada hotových výdajů 900 Kč. Náhrada za DPH, jejímž plátcem právní zástupkyně žalobce je (§ 137 o. s. ř.), činí ze všech shora uvedených dílčích výsledků částku 5 972,40 Kč. Dále má žalobce právo na náhradu soudního poplatku 10 725 Kč.21. Celkem tak je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 45 138 Kč, která je na základě § 160 odst. 1 o. s. ř. splatná do tří dnů od právní moci rozsudku (viz výrok II. rozsudku). Tato částka 45 138 Kč je na základě ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám právního zástupce žalobce.