29 C 250/2024-32 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky celkem 19 836,70 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele s odbornou péčí, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a že tedy bylo zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, když co se týká konkrétně výdajů žalované, žalovaná sdělila právnímu předchůdci žalobkyně, že její měsíční výdaje jsou 9 200 Kč, právní předchůdce žalobkyně je, kromě nákladů na bydlení, z žádných listin a databází či jiných zdrojů neověřil. Poté dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli písemně smlouvu o zápůjčce (týdenní splácení), kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Smluvní podmínky (dále jen „podmínky“), které byly ke smlouvě připojeny, a touto právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, aby jich užila podle libosti, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek ve výši 23 196 Kč, sestávající z úroku 6 153 Kč, administrativní částky 6 153 Kč a částky za hotovostní režim splátek 10 890 Kč, to vše v 100 splátkách po 452 Kč, splatných první do 7. kal. dne po uzavření smlouvy, následující vždy nejpozději do konce týdenního splátkového období. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak plnění žalované bude započteno (použito) na dlužnou částku ze smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky žalované skutečně přenechal a tato je čerpala v plné ujednané výši. Žalovaná ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnila právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy celkem 7 122 Kč. Žalovaná však nesplácela řádně a včas, když se dostala do prodlení, kdy poslední příslušná splátka byla uhrazena 22. 4. 2017. Žalovaná ani úrok z prodlení však nezaplatila. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalobkyně ji přijala. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení, jinak že podá žalobu, výzvou z 28. 3. 2024, která byla podána na , právnická osoba, . dne , datum, , a došla tak žalované. Dlužná částka ze smlouvy nyní činí celkem 19 836,7 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 19 836,7 Kč, úroku 27 550,97 Kč (tj. ve výši 25 % z dlužné jistiny od 7. 4. 2018 do 27. 9. 2023) a dále ve výši 25 % z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení 10 388,42 Kč (tj. ve výši 8,05 % z dlužné jistiny od 30. 4. 2017 do 27. 9. 2025) a dále ve výši 8,05 % z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, kdo je žalobkyně a v jaké činnosti podniká. Ze zákaznické karty z , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele s odbornou péčí, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a že tedy nebylo zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, když co se týká konkrétně výdajů žalované, žalovaná možná sdělila právnímu předchůdci žalobkyně, že její měsíční výdaje jsou 9 200 Kč, právní předchůdce žalobkyně je, kromě nákladů na bydlení, však nijak neověřil. Ze smlouvy o zápůjčce (týdenní splácení) z , datum, a Smluvních podmínek soud zjistil, že přesto poté dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli písemně smlouvu, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali podmínky, které byly ke smlouvě připojeny, a touto právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, aby jich užila podle libosti, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek ve výši 23 196 Kč, sestávající z úroku 6 153 Kč, administrativní částky 6 153 Kč a částky za hotovostní režim splátek 10 890 Kč, to vše v 100 splátkách po 452 Kč, splatných první do 7. kal. dne po uzavření smlouvy, následující vždy nejpozději do konce týdenního splátkového období. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak plnění žalované bude započteno (použito) na dlužnou částku ze smlouvy. Z tabulky umoření z , Anonymizováno, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky žalované skutečně přenechal a tato je čerpala v plné ujednané výši. Žalovaná ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnila právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy celkem 7 122 Kč. Jak je uvedeno v právním posouzení níže, smlouva však byla a je neplatná a právnímu předchůdci žalobkyně tím vůči žalované vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalované. Z (předžalobní) výzvy z 28. 3. 2024, včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení peněžních prostředků, kdy lze poprvé dle obsahu dovodit, že má vrátit jistinu, resp. její zbytek, a v jaké výši, výzvou z 28. 3. 2024, která byla podána na , právnická osoba, . dne , datum, , a má se tak za to ze zákona, že došla žalované třetím pracovním dnem od odeslání, tj. dne , datum, . Soud má za to, že pokud právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně poskytl a tato je čerpala ve výši 22 000 Kč a žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně celkem 7 122 Kč, byla povinna vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 14 878 Kč. Z obsahu spisu a z činnosti soudu – mnoha řízení ve věci o zaplacení částky ze smlouvy o úvěru nebo zápůjčce s žalovanými, kteří je uzavírali v obdobném čase, za obdobných okolností – osobních a majetkových poměrů jich jako žadatelů o úvěr nebo zápůjčku, obdobného obsahu smlouvy, kdy žalovaná nic ke svým poměrům netvrdila, ani k nim nic netvrdila žalobkyně, soud zjistil, že pro vrácení výše uvedené jistiny, resp. jejího zbytku, doba přiměřená možnostem žalované byla 5 měsíců (když soud uvažoval tak, že žalovaná mohla mít k dispozici volné peněžní prostředky maximálně cca 3 000 měsíčně). Žalovaná jistinu, resp. její zbytek, po započtení toho, co žalovaná ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnila právnímu předchůdci žalobkyně celkem, však nevrátila. Dostala se tím do prodlení se splněním. Žalovaná ani úrok z prodlení však nezaplatila. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, , včetně přílohy, oznámení o postoupení z , datum, , včetně přílohy a podacího lístku, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalobkyně ji přijala.Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Dle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.Dle 2 991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2 999 odst. 1 věty první není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele s odbornou péčí, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, tedy ne tak, jak vyžaduje výslovně zákon, tj. ne řádně, a že nebylo zřejmé, tedy ani logicky nemohlo být, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, když právní předchůdce žalobkyně postupoval tak, jak je popsáno ve výše uvedeném z