29 C 333/2024-46 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhal po žalovaném vyklizení rodinného domu specifikovaného ve výroku tohoto rozsudku. Uvedl, že žalobce byl vlastníkem budovy č. p. , hodnota, , způsob využití rodinný dům, na adrese , adresa, , jež je součástí pozemku p. č. , hodnota, , vše v k. ú. , katastrální území, , obci , obec, (dále jen „dům“). Žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne , datum, písemně nájemní smlouvu, jejíž nedílnou součástí si ujednali jako přílohu – předávací protokol, kterou se žalobce zavázal přenechat žalovanému k užívání pro zajištění bytových potřeb na dobu určitou od , datum, do , datum, dům a částečné zařízení domu, a žalovaný se zavázal zaplatit nájemné měsíčně a úhradu nákladů za plnění spojená s užíváním domu a s ním související služby (dále jen „služby“). Následně uzavřeli každý rok dodatek smlouvy, kterým si vždy ujednali, že nájemní smlouva se mění tak, že doba nájmu se prodlužuje o další rok, naposledy dodatek z , datum, , kterým si ujednali, že nájemní smlouva se mění tak, že doba nájmu se prodlužuje o další rok, tj. od , datum, do , datum, . Nájem bytu tak skončil dne 29. 2. 2024. Žalovaný však byt neodevzdal, užívá byt i nadále bez právního důvodu až dosud. Žalobce a žalovaný si ujednali přesto ještě z právní opatrnosti dne , datum, dohodu, kterou si stvrdili skončení nájmu dne 29. 2. 2024 a že žalovaný odevzdá dům v náhradní lhůtě v nejbližší době, nejpozději do konce února 2024. Žalobce výzvou z 3. 9. 2024 vyzval žalovaného k opuštění bytu v náhradní lhůtě okamžitě, do 20. 9. 2024, která došla žalovanému nejpozději , datum, , když ji žalobce zaslal na všechny známé adresy žalovaného a pokusil se ji předat i osobně, žalovaný však odmítl.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.K projednání věci soud nenařizoval jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).Z informace o pozemku z , datum, a , datum, , ze kterých se podávalo, ve prospěch koho je zapsáno vlastnické právo v katastru nemovitostí, a z nájemní smlouvy z , datum, , ze které vyplynulo, že si žalobce a žalovaný ujednali písemně smlouvu, kterou se žalobce zavázal přenechat k užívání pro zajištění bytových potřeb na dobu určitou dům a jeho částečné zařízení, a žalovaný se zavázal zaplatit nájemné měsíčně a služby, soud zjistil, že ve prospěch žalobce bylo zapsáno vlastnické právo v katastru nemovitostí a žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne , datum, písemně nájemní smlouvu, jejíž nedílnou součástí si ujednali jako přílohu – předávací protokol, kterou se žalobce zavázal přenechat žalovanému k užívání pro zajištění bytových potřeb na dobu určitou od , datum, do , datum, budovu č. p. , hodnota, , způsob využití rodinný dům, na adrese , adresa, , jež je součástí pozemku p. č. , hodnota, , vše v k. ú. , katastrální území, , obci , obec, (dále stále jen „dům“), a částečné zařízení domu, a žalovaný se zavázal zaplatit nájemné měsíčně a služby.Z prodloužené nájemní smlouvy z , datum, , ze kterého vplynulo, že si žalobce a žalovaný v době trvání nájmu ujednali, že nájemní smlouva se mění tak, že doba nájmu se prodlužuje a na jak dlouho, kdy výše uvedený důkaz doplnilo i ukončení pronájmu dohodou z , datum, , ze kterého vyplynulo, že za trvání nájmu, ještě před skončením nájmu ze smlouvy, žalobce a žalovaný ujednali, že se dohodli, že ke skončení nájmu a dojde a že žalovaný se z domu vystěhuje a kdy, tak z těchto soud zjistil, že následně uzavřeli každý rok dodatek smlouvy, kterým si vždy ujednali, že nájemní smlouva se mění tak, že doba nájmu se prodlužuje o další rok, naposledy dodatek z , datum, , kterým si ujednali, že nájemní smlouva se mění tak, že doba nájmu se prodlužuje o další rok, tj. od , datum, do , datum, , a že nájem bytu tak skončil dne 29. 2. 2024.Z výzvy z 3. 9. 2024, včetně obálky, ze kterých vyplynulo, že a kdy po skončení nájmu žalobce vyzval žalovaného k okamžitému vystěhování, soud zjistil, že , datum, , tj. cca 7 měsíců po skončení nájmu, žalobce písemně výzvou vyzval žalovaného k opuštění bytu okamžitě, která došla žalovanému nejpozději dne , datum, , když ji žalobce minimálně podal na , právnická osoba, . a tato ji uložila u sebe dne , datum, k vyzvednutí.Z již výše uvedených důkazů, kdy z obsahu spisu nic nevyplynulo, soud zjistil, že žalovaný dům neodevzdal, užívá jej dosud.Dle § 2292 věta první o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí.Dle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.Dle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.Soud právně posoudil, že žalobce byl vlastníkem domu a žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli písemně nájemní smlouvu, kterou se žalobce zavázal přenechat žalovanému k užívání pro zajištění bytových potřeb na dobu určitou dům a částečné zařízení domu, a žalovaný se zavázal zaplatit nájemné měsíčně a služby (§ 2201 ve spojení s § 2235 odst. 1 o. z.). Následně uzavřeli každý rok dodatek smlouvy, kterým si vždy ujednali, že nájemní smlouva se mění tak, že doba nájmu se prodlužuje o další rok, naposledy o další rok od , datum, do , datum, . Za trvání nájmu žalobce a žalovaný si ujednali ještě dle tvrzení žalobce „z právní opatrnosti“ dohodu, kterou si „stvrdili“ skončení nájmu a den skončení a že žalovaný dům odevzdá v den skončení nájmu. Nájem bytu tak skončil dne 29. 2. 2024. Žalovaný však dům neodevzdal, užíval jej i nadále bez právního důvodu. Žalobce písemně výzvou z 3. 9. 2024 vyzval žalovaného k opuštění bytu okamžitě, která došla žalovanému , datum, . Ve smyslu § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. V daném případě tak žalovaný pokračoval jako nájemce v užívání domu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a žalobce jako pronajímatel nevyzval v této době žalovaného jako nájemce, aby dům opustil, když jej vyzval až poté, tj po cca 7 měsících, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, tj. na 1 rok, tj. od , datum, do , datum, . Nájem domu tak tedy skončil (až) 1. 3. 2025 (§ 2285 a contrario o. z.). Nájem domu sice neskončil v den, jak tvrdil žalobce, ale nelze přehlédnout, že skončil 1. 3. 2025, tj. do doby rozhodnutí soudu v této věci. Žalovaný dům po skončení nájmu nevyklidil a neodevzdal, užívá jej i nadále bez právního důvodu až dosud. Žalovaný zároveň také neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobce k domu. Žalobci tak vzniklo právo vůči žalovanému na odevzdání, resp. vyklizení domu (§ 2292 věta první ve spojení s § 1042 o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen dům vyklidit, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.).Žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci tak ze zákona vzniklo také právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly mu a soud mu přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 6 800 Kč za 4 úkony právní služby, z toho 3 po 1 500 Kč, 1 po 2 300 Kč, dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., hotové výdaje ve výši 1 350 Kč za 4 úkony právní služby, z toho 3 po 300 Kč, 1 po 450 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH 21 %. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14 862 Kč (výrok II.).