33 C 268/2024-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 28. 11. 2024 se žalobce domáhal vyklizení bytu č. , hodnota, nacházejícího se ve 3. nadzemním podlaží domu , adresa, a vyklizený předat žalobci do patnácti dnů od právní moci rozsudku. Žalobce je vlastníkem předmětného domu a nájemcem předmětného bytu byla na základě přejití práva nájmu od původního nájemce, , jméno FO, , zemř. dne 19. 1. 2016, které bylo založeno nájemní smlouvou ze dne 17. 5. 1999, byla žalovaná. Dle dodatku ze dne 22. 1. 2018 byla nájemní smlouva uzavřená na dobu neurčitou. Žalovaná porušovala své povinnosti zvlášť závažným způsobem, a tak žalobce ukončil nájemní vztah výpovědí bez výpovědní doby ze dne 11. 9. 2024. Výpověď byla žalované doručena dne 16. 9. 2024. Ani přes výzvu žalobce žalovaná byt dosud nevyklidila a nepředala jej žalobci.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.4. Z předložených listinných důkazů, a to informací o pozemku LV č. , hodnota, , nájemní smlouvy ze dne 8. 5. 1999, dodatku k nájemní smlouvě ze dne 30. 3. 2016 a ze dne 22. 1. 2018, výpovědi ze dne 11. 9. 2024 včetně splátkového kalendáře ze dne 9. 9. 2024, konta uživatele ze dne 2. 9. 2024 a doručenky, výzvy ze dne 2. 10. 2024 včetně konta uživatele ze dne 2. 10. 2024 a doručenky, výzev ze dne 3. 4. 2024, ze dne 3. 7. 2024 a ze dne 27. 8. 2024 včetně kont uživatele, splátkového kalendáře a dodejek, soud zjistil následující skutkový stav:5. Z informací o pozemku LV č. , hodnota, vedeného u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ze dne 28. 11. 2024 soud zjistil, že žalobce je vlastníkem předmětného domu. Nájemní smlouvou ze dne 8. 5. 1999 byl byt č. , hodnota, nacházející se v třetím nadzemním patře předmětného domu žalobcem nechán do užívání a nájmu paní , jméno FO, , nar. 13. 6. 1958. Dle dodatků k nájemní smlouvě se žalovaná jakožto členka domácnosti stala nájemnicí předmětného bytu na základě přechodu nájmu po zemřelé , jméno FO, . Nájem byl uzavřen dodatkem ze dne 22. 1. 2018 na dobu neurčitou. Výzvami ze dne 3. 4. 2024, ze dne 3. 7. 2024 a ze dne 27. 8. 2024 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky nájemného za dobu 4/2024 až 7/2024. Žalovaná výzvy převzala dne 11. 4. 2024, resp. 9. 7. 2024 a 3. 9. 2024. Přípisem ze dne 11. 9. 2024 dal žalobce žalované výpověď z nájmu bez výpovědní doby za neplacení nájemného za období 4/2024 až 7/2024. Výpověď byla žalované doručena dne 16. 9. 2024, jak vyplynulo z předmětné doručenky. Žalobce vyzýval žalovanou k vyklizení bytu přípisem ze dne 2. 10. 2024 bez zbytečného odkladu. Výzva byla dle dodejky doručena dne 9. 10. 2024.6. Dle ust. § 685 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „SOZ“), nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů stanovených v zákoně.7. Věc je třeba s ohledem na ustanovení § 3074 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ“) právně posoudit podle tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem.8. Podle ust. § 2279 odst. 1 OZ zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.9. Podle ust. § 2291 odst. 1 OZ poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.10. Podle ust. § 2291 odst. 2 OZ nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.11. Podle ust. § 2225 odst. 1 OZ, při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.12. Podle ust. § 1040 odst. 1 OZ kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.13. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalobce je vlastníkem předmětné nemovitosti. Mezi účastníky byl dle předložených smluv a dodatků založen vztah přechodem nájemního vztahu po zemřelé na žalovanou dle ust. § 2279 odst. 1 OZ. Nájemní vztah zanikl ke dni 16. 9. 2024 výpovědí bez výpovědní doby dle ust. § 2291 odst. 1 OZ pro zvlášť závažné porušení povinnosti, a to nezaplacení více jak tří nájmů i přes výzvu žalobce. Žalovaná tak byla v souladu s ust. § 2225 odst. 1 OZ povinna předat vyklizenou nemovitou věc žalobci, což dosud neučinila (břemeno tvrzení a důkazní břemeno bylo na její straně). Soud proto žalobě zcela vyhověl, kdy nárok žalobce je dán v souladu s ust. § 1040 odst. 1 OZ. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci náleží proto náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč a ve dvou režijních paušálech ve výši 300 Kč v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tyto úkony – výzva k plnění, podání žaloby, celkem 5 600 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.15. K nákladům za právní zastoupení žalobce soud uvádí, že dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2984/2009 ze dne 23.11.2010 (též nález Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 2396/09 ze dne 13.8.2012 nebo nález Ústavního soudu sp.zn. II.ÚS 376/12, ze dne 14. 3. 2013) lze u statutárních měst a jejich městských částí presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobci náhradu nákladů za právní zastoupení nepřiznal, neboť nejde o náklady potřebné k účelnému uplatňování práva (§ 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario).