33 C 38/2025-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 5. 8. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že žalobce na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 12. 2023 poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný však dosud žalobci dlužnou částku nevrátil. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí formou měsíčních splátek ve výši 4 000 Kč společně s poplatky. K zesplatnění došlo dne 21. 7. 2024. Žalobce dále nárokuje poplatek za upomínání ve výši 1 000 Kč. Žalobce marně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z předložených listinných důkazů, a to předsmluvních informací ze dne 27. 12. 2023, smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 12. 2023 včetně přílohy, emailu ze dne 20. 2. 2024 a 5. 3. 2024, upomínky ze dne 20. 2. 2024 a ze dne 5. 3. 2024, detail pohybu – okamžitá příchozí platba ze dne 27. 12. 2023, detail pohybu – bezhotovostní platba ze dne 28. 12. 2023, předžalobní výzvy ze dne 21. 7. 2024 včetně podacího lístku, soud zjistil následující skutkový stav:4. Žalobce předložil soudu žalovaným fyzicky nepodepsaný návrh smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které měl poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, které měl žalovaný splácet spolu s úrokem ve výši 20 % měsíčně formou měsíčních splátek ve výši 4 000 Kč. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím klientského účtu a sms kódu. Sms kód je uvedený na začátku textu smlouvy. Dle přílohy smlouvy měl žalobce ověřit úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný úvěr. Vycházel při tom z výše příjmu 17 976 Kč, nákladů na bydlení ve výši 3 000 Kč a splátky poskytovaného úvěru ve výši 4 000 Kč. Z detailu pohybu vyplynulo, že žalobce zaslal dne 28. 12. 2023 výše uvedené částky na účet žalovaného. Že se jedná o účet žalovaného, vyplývá z důkazu detail pohybu – okamžitá příchozí platba. Žalobce výše uvedenými upomínkami a emaily upozorňoval na nezaplacené splátky. Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužných částek nejdříve výzvou ze dne 21. 7. 2024 se splatností do 4. 8. 2024. Touto výzvou zároveň zesplatnil úvěr žalovaného pro neplacení splátek. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 21. 7. 2024. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny pro spor žádné rozhodné skutečnosti.5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle ust. § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Podle ust. § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.9. Podle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobce tvrdil, že prostřednictvím klientské zóny resp. sms byla uzavřena smlouva na dálku. Z žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by konkrétně žalovaný se smlouvou souhlasil a svou činností na smlouvu připojil svůj, byť prostý, elektronický podpis. Smlouva není žalovaným podepsána ani zde není možnost jednoznačného určení osoby, která měla kód ke smlouvě připojit (Z doložky podpisu nevyplývá, o čí podpis se jedná, a smlouva žádný podpis žalobce dále neobsahuje. Může se tak jednat i o podpis žalobce.). Důvod pochybovat o podpisu smlouvy vzbuzuje rovněž skutečnost, že úplně stejný kód se nachází na podpisové doložce předsmluvních informací. Ke splnění povinnosti důkazní nebyl žalobce soudem na jednání vyzván podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., neboť se jednání soudu nezúčastnil, a proto nemohl být takto soudem poučen.11. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno podle § 118b odst. 1 o.s.ř. a žalobce by v případě odročení jednání už poté nemohl uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání (s nepatrnými výjimkami uvedenými v § 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř.).12. Nutnost blíže zkoumat prosté elektronické podpisy vyplývá již z jejich povahy – jakýchkoliv dat připojených ke smlouvě, které účastník používá k podpisu. Obecně písemnost smlouvy vyžaduje smlouvu sepsanou na fyzickém podkladu, který je pak stvrzen účastníky podpisem. Obsah smlouvy je pak (v teoretické rovině) neoddělitelný od podpisů. Na obdobném principu funguje kvalifikovaný elektronický podpis, který přes státem uznanou certifikační autoritu identifikuje osobu, která podpis na určitý dokument připojila, a zaručuje integritu dat a podpisu (že se podepsaná data od podpisu nezměnila). Nároky na smlouvu uzavřenou prostředky elektronické komunikace by měly pro fikci písemnosti dle ust. § 561 odst. 1 OZ pak dle názoru soudu splňovat alespoň obdobnou propojenost „podpisu“ účastníků a elektronického dokumentu. Jedině pak lze alespoň v rámci rozumných možností zaručit zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby zároveň (v informatickém názvosloví authentication a identificiation). Opsání kódu ze sms a jeho uvedení na začátku elektronického dokumentu toto vzájemné propojení nevytváří, neboť tento kód může jakákoliv osoba umístit na jakýkoliv jiný konec elektronického dokumentu bez jakékoliv možnosti ověřit, kdo jej tam připojil (obdoba napsání jména na fyzické smlouvě na psacím stroji) a zda následně tento dokument nebyl změněn (je obecnou známostí, že většina elektronických dokumentů je přes editor změnitelná, pokud není jakkoliv chráněná před změnou např. zakódováním). Z nařízení eIDAS rovněž vyplývá, že by i u prostého elektronického podpisu měl být zvolen způsob, který podepisující používá k podepisování – tedy dle výkladu soudu běžně se tímto způsobem podepisuje. Soud se nedomnívá, že sms kód generovaný žalobcem a nikoliv žalovaným, který by žalovaný opsal žalobci a žalobce jej připojil k neurčitému počtu dokumentů, splňuje podmínku běžného používání tohoto způsobu žalovaným jako podpisu.13. Kopie občanského průkazu, sms, inkaso, zaslání platby z účtu žalovaného ani emaily jednoznačně nemohou určit, kdo byl jednající osobou, která sms, email či občanský průkaz poskytla, na rozdíl od osobního kontaktu, kde má jednající možnost ověřit alespoň shodu vzhledu s osobou na občanském průkazu. Na dálku fyzicky podepsána smlouva zase umožňuje odborně posoudit pravost podpisu osoby. Způsob uzavírání smluv zvolený žalobcem neumožňuje žádnou aspoň relativní možnost identifikace osoby, která smlouvu měla přepsáním sms kódu stvrdit. K jednoznačné identifikaci jednající osoby při elektronické komunikaci slouží především kvalifikovaný elektronický podpis. Dále je tu možnost sjednat mezi účastníky jiný způsob identifikace osoby prostřednictvím elektronických prostředků, ale dohoda o tomto způsobu musí být