36 C 309/2024-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20. 5. 2024 po žalovaném zaplacení částky 13.684 Kč s přísl., tak jak uvedeno ve výroku ad. I. tohoto rozsudku, jako příspěvků dle zák. č. 168/1999 Sb. v souvislosti s tím, že žalovaný provozoval motorové vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti).2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, během celého řízení zůstal naprosto nečinný.3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.4. Z údajů o vozidle, 3 výzev k úhradě příspěvku nepojištěných, 3 1. upomínek k úhradě, 3 2. upomínek k úhradě, předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem motorového vozidla - osobního automobilu reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále jen vozidlo), které je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované, ale v období od 30. 11. 2022 do 29. 1. 2023, po dobu 61 dnů, v období od 30. 1. 2023 do 15. 5. 2023, po dobu 106 dnů a v období od 16. 5. 2023 do 28. 8. 2023 po dobu 105 dnů k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Výše příspěvků za 1. období činí 2.867 Kč, která sestává ze základu příspěvku 47 Kč x počet nezaplacených dnů, tj. 61 = 2.867 Kč, za 2. období činí výše příspěvku 4.982 Kč, která sestává ze základu příspěvku 47 Kč x počet nezaplacených dnů, tj. 106 = 4.982 Kč a za 3. období ze základu příspěvku 47 Kč x počet nezaplacených dnů, tj. 105 = 4.935 Kč a dále z poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč ke každému příspěvku, tedy celkově dluží za 1. období částku 3.167 Kč, za 2. období částku 5.282 Kč a za 3. období částku 5.235 Kč.5. Soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je po právu, nárok žalobkyně vyplývá ze zák. č. 168/1999 Sb., a to zejména z ust. § 1 odst. 2, § 4 odst. 1, 3, 4, 6 citovaného zákona. Základ příspěvku je stanoven v ust. § 2 odst. 1 písm. g) vyhl. MF č. 205/1999 Sb. ve výši 47 Kč.6. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužných částek rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení od 1. dne následujícího po lhůtě stanovené ve výzvě k úhradě příspěvku nepojištěných, kdy splatnost 1. příspěvku nastala dne 10. 6. 2023, 2. příspěvku 20. 9. 2023 a splatnost 3. příspěvku dne 2. 1. 2024.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.000 Kč, a to jako nezastoupenému účastníkovi dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Náklady sestávají z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dvou paušálních náhrad za celkem 2 úkony (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady vzniklé za právní zastupování advokátem soud nepovažuje za náklady účelně vynaložené dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. z důvodu, že u žalobkyně coby veřejnoprávní instituce lze presumovat existenci dodatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Současně se v řízení nevyskytlo nic zásadního, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.