37 C 248/2024-24 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou soudu doručenou dne 10. 10. 2024 domáhala určení, že není vlastníkem ve výroku I. uvedeného vozidla, neboť jej podala dne 6. 10. 2017 žalovanému. Dosud je však pro nesoučinnost žalovaného vedena jako vlastník v registru vozidel.Žalovaný se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřil.Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci bylo lze rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů /§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ”)/.Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci:Žalobkyně, jako prodávající, prodala předmětné vozidlo žalovanému smlouvou ze dne 6. 10. 2017, jak se z této smlouvy číslo , Anonymizováno, podává. Žalovaný kupní cenu uhradil dne 6. 10. 2017, jak se podává z příjmového pokladního dokladu ve spojení s fakturou. Toto vozidlo bylo předáno žalovanému téhož dne, jak se prodává z protokolu o předání vozidla. Žalobkyně požádala o zápis změny vlastníka i provozovatele předmětného vozidla, jak se podává z této žádosti ze dne 7. 10. 2017 ve spojení s doručenkou datové zprávy ze dne 9. 10. 2017. Přesto ke změně zápisu nedošlo, jak se podává z předžalobní upomínky ve spojení s podacím lístkem.Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dle ustanovení § 1099 tohoto zákona vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. Strany si ve smlouvě dohodly, že vlastnické právo přechází na kupujícího úplným zaplacením kupní ceny, k čemuž došlo dne 6. 10. 2017. Z tohoto důvodu je zřejmé že žalobkyně od toho dne již není vlastníkem předmětného vozidla., a soud žalobě jako důvodné vyhověl, s tím že naléhavý právní zájem žalobkyně na takovém určení soud spatřuje v okolnosti, že předmětné rozhodnutí je v současné době jediným možným způsobem dosažení změny zápisu vlastníka v registru vozidel (srovnejte závěry Ústavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 114/20).Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou za tři úkony právní služby po 2 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby vč. doplnění ze dne 13. 11. 2024, když doplňované skutečnosti již měly být uvedeny v žalobě, a tento úkon tak nelze považovat za účelný, a předžalobní výzva) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024, (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s ustanovením § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 1 764 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit činí 12 164 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně.