37 C 259/2023-68 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 11. 2023 domáhala zaplacení částky 145 417,80 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Předmětná pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal, neboť nesouhlasil s výší požadované částky a příslušenství.3. Po provedeném dokazování soud k věci příslušný, když není znám současný pobyt žalovaného a poslední jeho bydliště se nacházelo z obvodu Městského soudu v Brně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Nd 25/2014), zjistil, že žalovaný v rámci žádosti o poskytnutí úvěru konsolidace a refinancování stávajícího úvěru ve výši 231 027 Kč s úrokem ve výši 7,49 % ročně a se splátkou 11 734 Kč měsíčně uvedl, že je zaměstnaný jako administrativní pracovník s příjmem 46 139 Kč, je svobodný, bydlí v nájmu, má vysokoškolské vzdělání, jeho měsíční výdaje činí 11 000 Kč, splácí 3 734 Kč měsíčně, jak se z této žádosti podává. V rámci zkoumání úvěruschopnosti předchůdkyně žalobkyně ověřovala doklad totožnosti žalovaného, jak se z protokolu o tomto ověření podává, vycházela z dosavadního účtu žalovaného, který mu vedla nejpozději od 1. 1. 2000, jak je z něho zřejmé, příjmy žalovaného ověřila u zaměstnavatele, jak se z tohoto potvrzení podává, ověřila případné exekuce a insolvenci žalovaného, negativní záznamy v registrech, jak se podává z protokolu o ověření úvěruschopnosti žalovaného. Žádost žalovaného o poskytnutí úvěru předchůdkyně žalobkyně akceptovala přípisem ze dne 20. 9. 2021, jak se z něho podává. Součástí smlouvy byl též ceník předchůdkyně žalobkyně a její produktové a všeobecné podmínky. Protože žalovaný svůj dluh řádně nehradil, uhradil pouze částku 120 422,81 Kč, jak soud zjistil z výpisu pohybů na účtu, kdy předchůdkyně žalobkyně na jistinu úvěru započetla částku 96 448,66 Kč, jak se z tohoto výpisu rovněž podává, předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovaného zesplatnila přípisem ze dne 10. 3. 2023, jak je z tohoto přípisu a z přehledu podacích čísel ze dne 20. 5. 2023 zřejmé. Následně předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni, jak se podává ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek a s potvrzením o zaplacení úplaty. Postoupení pohledávky předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému přípisem ze dne 15. 5. 2023, jak se z něho podává. Ani přes předžalobní výzvu žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, jak se podává z podacího lístku ze dne 26. 9. 2023.4. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Dle ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Soud se nejprve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda předchůdkyně žalobkyně jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 OZ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 ZoSU). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39).8. Předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání solventnosti žalovaného vycházela z jím tvrzených skutečností, tyto dostatečně ověřila v dostupných databázích, ověřila jeho příjmy potvrzením zaměstnavatele žalovaného a detailně znala i výdaje žalovaného, když mu vedla účet. Přičemž nezjistila žádné rozpory, jež by vyžadovaly detailnější zjišťování. Následně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, dohodnutý úvěr mu poskytla, žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 120 422,81 Kč, na jistinu částku 96 448,66 Kč, a tak ho k doplacení zbytku jistiny úvěru ve výši 134 578,34 Kč s dohodnutými poplatky ve výši 2x 500 Kč za 2 písemné upomínky a 6x 919 Kč za pojištění schopnosti splácet za měsíce září 2022 až únor 2023 a s dohodnutým úrokem ve výši 7,49 % ročně, za období 2. 10. 2022 až 10. 3. 2023 kapitalizovaným ve výši 4 416,70 Kč, zavázal soud. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil svůj dluh včas, dostal se do prodlení dle ustanovení § 1970 OZ, a je tak povinen zaplatit žalobkyni, na kterou byla předmětná pohledávka postoupena, též úrok z prodlení v zákonné výši stanovené § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní.9. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou za šest úkonů právní služby po 6 940 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby vč. doplnění ze dne 21. 3. 2024, když doplňované skutečnosti již měly být uvedeny v žalobě, a tento úkon tak nelze považovat za účelný, vyjádření ze dne 25. 9. 2024 a ze dne 26. 2. 2025, účast při jednání soud dne 4. 3. 2025) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za čtyři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 v celkové výši 1 200 Kč, paušální náhradou nákladů za dva úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 7 271 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 9 185 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit činí 60 196 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně.10. Protože výše odměny opatrovníka žalovaného bude zřejmá až po pravomocném skončení věci, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.11. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, a tak soudní poplatek za žalobu činí dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků za použití položky 2 odst. 2 tohoto sazebníku 7 271 Kč, žalobkyně dosud uhradila 5 817 Kč, a je tak povinna doplatit částku 1 454 Kč, a to ve lhůtě stanovené dle ustanovení § 7 zákona o soudních poplatcích.