37 C 75/2025-28 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou soudu doručenou dne 31. 3. 2025 po žalované domáhala vyklizení ve výroku I. uvedeného bytu, neboť nájemní vztah žalované k tomuto bytu založený nájemní smlouvou ze dne 4. 1. 2015 skončil dohodou ke dni 31. 4. 2025. Přesto žalovaná předmětný byt dosud žalobkyni vyklizený nepředala.Žalovaná s nárokem žalobkyně nesouhlasila, přestože si je vědoma skutečnosti, že nájemní vztah skončil, nemá se synem kde jinde bydlet, neboť jsou na její majetek vedeny exekuce.Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem předmětného bytu, jak je zřejmé z nájemní smlouvy, ze které se dále podává, že dne 4. 1. 2015 žalobkyně, jako pronajímatel, s žalovanou, jako nájemcem, uzavřela tuto nájemní smlouvu, kterou předmětný byt žalované pronajala od 4. 1. 2015 do 31. 12. 2015. Téhož dne žalobkyně žalované předmětný byt předala, jak se podává z protokolu o předání předmětné bytové jednotky. Z uznání dluhu a dohody o jeho plnění ve splátkách ze dne 5. 12. 2024 se podává, že k tomu dni nájem žalované trval. Z tohoto uznání je dále zřejmé, že v průběhu nájemního vztahu vznikl žalované dluh ve výši 111 715 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit do 31. 1. 2025 s tím, že se strany na návrh žalované, jak se podává z její komunikace, dohodly, že pokud se tak nestane, nájemní vztah ke dni 31. 1. 2025 skončí a žalovaná je povinna se k tomu dni z předmětného bytu vystěhovat. Z tvrzení žalované je zřejmé, že tento dluh dosud neuhradila. Žalovaná byla k vyklizení a předání předmětného bytu žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne 25. 2. 2025 odeslanou zástupcem žalobkyně dne 4. 3. 2025, jak se podává z podacích lístků, dodejek a kopií obálek výzvy. Žalovaná však předmětný byt žalobkyni dosud nepředala.Pro rozhodnutí ve věci nebylo podstatné, zda žalované vznikly nějaké náklady s předmětným bytem, a soud proto k důkazu neprováděl jí předložené daňové doklady.Dle ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem předmětného bytu, který žalované pronajala. Přestože nájemní vztah žalované skončil dohodou ke dni 31. 1. 2025, žalovaná vyklizený předmětný byt žalobkyni dosud nepředala, a soud tak žalobě jako důvodné vyhověl a zavázal žalovanou k vyklizení předmětného bytu, který užívá se svým synem, jak sama tvrdila, a k předání bytu žalobkyni ve lhůtě 15 dnů stanovené dle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ”). Na skončení nájemního vztahu nemá případné následné chování žalobkyně ani následné hrazení vzniklého dluhu žalovanou žádný vliv.Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou za tři úkony právní služby po 1 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“) za použití ustanovení § 9 odst. 1 advokátního tarifu, paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradou soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 1 229 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit činí 12 079 Kč. Je tak povinna učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně.