38 C 16/2025-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou dne 14. 11. 2024 Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána k povinnosti zaplatit částku 28.800 Kč s příslušenstvím a k náhradě nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že dne 14. 8. 2023 uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o úvěru č. , hodnota, , ve znění dodatku č. , hodnota, a č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru a žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli tuto částku spolu s příslušenstvím do 3. 11. 2023. Žalovaná požádala o finanční prostředky na internetových stránkách www., Anonymizováno, .cz, v rámci dokončení žádosti provedla žalovaná tzv. verifikační platbu a na základě toho byl žalobcem schválen úvěr ve výši 25.000 Kč, poskytnutý na účet, ze kterého žalovaná odeslala verifikační platbu. Žalovaná danou částku neuhradila řádně a včas, když zaplatila žalobci celkem částku 8.996 Kč, a proto žalované vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky denně. Dne 13. 11. 2023 byla mezi původním věřitelem a žalobcem uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek a na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobce marně vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky, a to výzvou ze dne 17. 10. 2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z předložených listinných důkazů (smlouva o úvěru ze dne 14. 8. 2023, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne 17. 8. 2023, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne 4. 10. 2023, výpis z běžného účtu ze dne 10. 7. 2023, 14. 8. 2023 a 17. 8. 2023, obchodní podmínky , právnická osoba, , smlouva o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2023, společné prohlášení smluvních stran ze dne 23. 4. 2024, potvrzení o provedení transakce ze dne 5. 4. 2024, plná moc ze dne 13. 11. 2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 4. 2024, podací arch ze dne 16. 4. 2024, výzva před podáním žaloby ze dne 17. 10. 2024, podací arch ze dne 21. 10. 2024, výpis z obchodního rejstříku žalobce, sdělení , Anonymizováno, ze dne 5. 3. 2025 na čl. 16 spisu) soud zjistil následující skutkový stav:4. Dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 8. 2023 požádala žalovaná o spotřebitelský úvěr ve výši celkem 25.000 Kč, když v nákladech spotřebitelského úvěru je uvedeno RPSN při splatnosti 30 dnů ve výši 1.283,6% (dodatek č. , hodnota, , strana 2 ze dne 17. 8. 2023). Dle bankovního výpisu z běžného účtu ze dne 10. 7. 2023, 14. 8. 2023 a 17. 8. 2023 vyplývá, že žalovaná původnímu věřiteli zaplatila částku 0,01 Kč a původní věřitel zaplatil žalované částku celkem 25.000 Kč. Dle shora uvedené rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2023, ze společného prohlášení ze dne 23. 4. 2024, z potvrzení o provedení transakce ze dne 5. 4. 2024, z plné moci ze dne 13. 11. 2023, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 4. 2024 a z podacího archu ze dne 16. 4. 2024 vyplývá, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z původního věřitele na žalobce, o čemž byla žalovaná informována dne 15. 4. 2024. Žalobce vyzýval žalovanou k uhrazení dlužných částek výzvou před podáním žaloby ze dne 17. 10. 2024, podanou k přepravě dne 21. 10. 2024, jak vyplývá z podacího archu.5. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil žádné další pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti.6. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 31. 12. 2023 (dále jen „ZoSU“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Dle ust. § 86 odst. 2 ZoSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Podle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Soud se nejprve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda původní věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 OZ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 ZoSU). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (srov. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39).14. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Při výkladu a aplikaci právních předpisů, tj. i zákona o spotřebitelském úvěru, nelze pomíjet jejich účel a smysl, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. ÚS 523/07). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Nelze tedy vycházet pouze z toho, že žalovaná smlouvu uzavřela, a pokud jí podmínky smlouvy nevyhovovaly, nemusela ji s věřitelem uzavírat. Nelze současně tolerovat systematické porušování či obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil (rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 221/2019).15. Soud zkoumal ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele v souladu s § 87 odst. 1 ZoSU.16. Žalobce ani v doplnění žaloby ze dne 11. 3. 2025 soudu nesdělil, z jakých konkrétních příjmů a výdajů původní věřitel vycházel před uzavřením smlouvy se žalovanou ke schopnosti žalované úvěr splácet.17. Žalobce také tvrdil, že prostřednictvím elektronických prostředků byla uzavřena smlouva na dálku. Z žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by konkrétně žalovaná se smlouvou souhlasila. Smlouva není žalovanou podepsána ani zde není možnost jednoznačného určení jednající osoby, když kopie občanského průkazu, sms, inkaso ani e