38 C 293/2024-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 24. 9. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit částku 14.311,81 Kč s příslušenstvím a k náhradě nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je provozovatelem distribuční sítě a je současně distributorem zemního plynu. Na odběrném místě , adresa, došlo v rozporu se zákonem č. 458/2000 Sb., k neoprávněnému odběru plynu z distribuční soustavy spravované žalobcem, po marném pokusu o přerušení dodávky zemního plynu do odběrného místa provedením demontáže měřidla žalobcem na základě žádosti obchodníka s plynem a následném ukončení smlouvy o dodávce zemního plynu ze strany obchodníka s plynem z důvodu dluhu za odebraný plyn. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy tedy zanikla dne 3. 12. 2023 a od 4. 12. 2023 byl odběr plynu na odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu. Žalovaný v odběrném místě odebíral plyn přes instalovaný plynoměr, množství neoprávněně odebraného plynu vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke dni nastalého účinku dodávky plynu a koncovým stavem plynoměru, počáteční stav byl stanoven automatickým propočtem. Koncový stav plynoměru byl zjištěn při jeho demontáži dne 28. 3. 2024. Dne 4. 4. 2024 byla vystavena faktura za období od 4. 12. 2023 do 28. 3. 2024 na částku 14.311,81 Kč, která byla splatná dne 18. 4. 2024. Žalovaný byl vyzván k úhradě vzniklé škody, dlužnou částku však ke dni splatnosti nezaplatil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:4. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě ze dne 7. 10. 2022 vzal soud za prokázáno, že žalovaný byl na odběrném místě , adresa, připojen k distribuční soustavě. Z oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 6. 12. 2023 vyplývá, že žalobce oznámil žalovanému neoprávněný odběr plynu na adrese , adresa, , jelikož v daném místě nebylo možné přerušit dodávku plynu z důvodu nepřístupnosti měřidla. Z žádosti o ukončení distribuce plynu je zřejmé, že obchodník s plynem společnost , právnická osoba, zaslal žádost o ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení ke dni 13. 11. 2023. Žádost byla zaslána dle poštovního podacího archu dne 6. 12. 2023. Z odpojení dodávky pro neplacení ze dne 24. 11. 2023 soud zjistil, že na předmětném odběrném místě nebylo možno odpojit měřící zařízení pro odmítnutí přístupu k zařízení. Z demontáže ze dne 28. 3. 2024 vyplývá, že byla provedena demontáž plynoměru, stav počítadla plynoměru byl 5263 m3. Z faktury č. , hodnota, ze dne 4. 4. 2024 je zřejmé, že žalobce vystavil žalovanému fakturu za období od 4. 12. 2023 do 28. 3. 2024 s počátečním stavem měřidla 4782 m3 a s konečným stavem měřidla 5263 m3, na částku 14.311,81 Kč, splatnou dne 18. 4. 2024. Žalobce upomínal žalovaného k uhrazení dlužných částek, a to upomínkou ze dne 16. 5. 2024, dále výzvou k úhradě pohledávky ze dne 9. 9. 2024. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti.5. Podle ust. § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu.6. Podle ust. § 74 odst. 1, 6 zákona č. 458/2000 Sb., neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, dále odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu.Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.7. Podle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb., při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu.8. Podle ust. § 9 odst. 10 vyhlášky č. 108/2011 Sb., výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z dvojnásobku nejvyšší denní hodnoty operátorem trhu zveřejněné hodnoty Indexu OTE POTE za měsíc předcházející měsíci, ve kterém došlo ke zjištění neoprávněného odběru; cena v EUR/MWh se převádí na Kč/MWh denním kurzem EUR/CZK vyhlašovaným Českou národní bankou v aktuálním plynárenském dni D; pokud není denní kurz k dispozici, použije se hodnota denního kurzu v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla hodnota denního kurzu publikována, ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a ročního odběru plynu, ceny za přepravu plynu do domácí zóny, pokud je samostatně stanovena, nebo odběrného místa zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě, ceny za činnost zúčtování operátora trhu, daně z přidané hodnoty a daně z plynu.9. Po zhodnocení jednotlivých důkazních prostředků jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný v rozporu se zákonem č. 458/2000 Sb. se dopustil neoprávněného odběru plynu z distribuční soustavy spravované žalobcem, kdy odebíral plyn bez uzavřené smlouvy. Nárok žalobce je dán v souladu s ust. § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb. a § 74 zákona č. 458/2000 Sb. Za neoprávněný odběr žalobce pak žalovanému vyúčtoval částku včetně DPH v celkové výši 14.311,81 Kč, a to zcela v souladu s vyhláškou č. 108/2011 Sb. V průběhu řízení žalovaný neprokázal, že by tuto částku uhradil, netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotného práva nedůvodný.10. Žalovaný se rovněž dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, žalobci tak vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2023 Sb., v platném znění.11. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.12. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný a má tak právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Žalobci tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši celkem 2.252 Kč. Náklady řízení jsou představovány:- soudním poplatkem ve výši 800 Kč,- v odměně právního zástupce žalobce v částce 600 Kč za celkem tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba) ve výši 200 Kč za úkon dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění,- částkou 300 Kč za tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu,- částkou 252 Kč za daň z přidané hodnoty. Zástupce žalobce je plátcem DPH.Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).