39 C 281/2024-23 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení byla pohledávka žalobce za žalovanou z titulu neuhrazeného dluhu o výši 15 022,48 Kč s přísl., a to ze smlouvy č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce (společností , právnická osoba, .), který žalovaná dne 19. 3. 2019 co do důvodu i výše uznala, a to v dohodě uzavřené s žalobcem.Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť lze ve věci rozhodnout jen na základě účastníky předložených důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 115a o. s. ř.). Žalobce svůj souhlas vyjádřil již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná na výzvu soudu, která jí byla doručena fikcí, když obsílka obsahující žalobu, výzvu k vyjádření a výzvu k vyjádření dle § 115a o.s.ř. byla po uplynutí úložní lhůty žalované vložena dne 22. 1. 2025 do poštovní schránky. Žalovaná nijak nereagovala. S odkazem na znění ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. má proto soud za to, že žalovaná s postupem podle § 115a o. s. ř. souhlasila. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci:Dne 19. 3. 2019 uzavřela žalovaná s žalobcem dohodu, v níž prohlásila, že co do důvodu i výše uznává svůj dluh ze smlouvy č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, uzavřené mezi žalovanou a žalobcem. Výše uznaného dluhu činila 28 022,48 Kč a žalovaná se jej zavázala žalobci uhradit v 56 měsíčních splátkách. Pro případ prodlení s platbou splátek si strany sjednaly možnost zesplatnění celého dluhu. Strany se dále dohodly, že o případném zesplatnění dluhu bude žalovaná písemně obeznámena a že v takovém případě bude žalobce moci kromě dlužné jistiny požadovat též zákonný (nikoliv smluvní) úrok z prodlení, jakož i případné náklady soudního řízení (vše je řádně doložené dohodou ze dne 19. 3. 2019). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splátkou č. , hodnota, a 23, splatnou k 25. dni toho kterého měsíce, zaslal jí žalobce dne 16. 9. 2021 oznámení o zesplatnění dluhu o výši 18 022,48 Kč a vyzval ji k jeho úhradě nejpozději do 24. 9. 2021 (prokázáno oznámením ze dne 16. 9. 2021 vč. podacího archu). Předžalobní výzvou ze dne 1. 7. 2024 vyzval žalobce žalovanou opětovně k úhradě dlužné částky, která v té době činila 15 022,48 Kč (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 1. 7. 2024 vč. podacího archu).Právním posouzením dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 19. 3. 2019 uzavřena nepojmenovaná smlouva ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejíž součástí bylo i písemné prohlášení žalované o uznání dluhu dle § 2053 téhož zákona. Dluh byl žalovanou uznán platně, neboť byl v prohlášení jednoznačně a nezaměnitelně identifikován a žalovaná jej uznala co do důvodu i jeho výše (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. 23 Cdo 4603/2009). V souladu s uvedeným ustanovením občanského zákoníku tak vznikla vyvratitelná domněnka existence uznaného dluhu, kterou se žalovaná v průběhu řízení nepokusila vyvrátit. Žalobce v souladu se smlouvou zesplatnil celý dluh poté, co se žalovaná dostala do prodlení s placením splátek. Oznámením ze dne 16. 9. 2021 žalobce žalovanou v souladu se smluvním ujednáním obeznámil o zesplatnění dluhu a vyzval ji k jeho úhradě nejpozději do 24. 9. 2021, čímž pevně stanovil lhůtu k plnění dluhu ve smyslu § 1958 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaná do uvedeného data svůj dluh neuhradila, dostala se následujícího dne, tj. 25. 9. 2021, do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku. Více než 7 dnů před podáním žaloby zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v níž provedl též základní skutkový a právní rozbor věci.Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobci přísluší vedle dlužné jistiny též úroky z prodlení. Jejich výši určil soud v návaznosti na ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky soud žalobci přiznal od prvního dne prodlení (25. 9. 2021) do zaplacení.Nákladový výrok opírá soud o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť byl žalobce ve věci plně procesně úspěšný. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku a nákladů právního zastoupení. Protože byl žalobce v řízení zastoupen advokátem, vycházel soud ohledně nákladů právního zastoupení z vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady řízení o celkové výši 2 252 Kč představují: (a) uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč [položka 2., odst. 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb.], (b) odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu týkající se věci samé) ve výši 3 x 300 Kč [§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.], (c) náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč [§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.]; (d) účtované DPH ve výši 21 % z poskytnutých právních služeb ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.)Lhůtu k plnění stanovil soud ve vztahu ke všem přiznaným nárokům jako třídenní, a to v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.