41 C 5/2025-44 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 7. 11. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částky uvedené ve výroku I. a II. rozsudku. V rámci odůvodnění žalobního nároku žalobce uvedl, že měl s žalovaným uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 9. 2. 2018. Obsahem smluvního vztahu účastníků řízení byl závazek žalobce dodávat žalovanému do odběrného místa , adresa, elektrickou energii, což také pravidelně činil. V souvislosti s provedenými dodávkami žalovaný žalobci podle vyúčtování ze dne 26. 7. 2023 (č. , hodnota, ) dlužil částku 5 322,67 Kč, která byla splatná dne 15. 8. 2023. Podle žalovaným provedeného uznání dluhu a provedené platby (dne 21. 9. 2023) žalovaný žalobci na dluh zaplatil částku 1 770 Kč. Dlužnou tak zůstala částka 3 552,67 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. Žalobce k věci uvedl, že dne 8. 8. 2023 byl jejich smluvní vztah modifikován tak, že se nadále řídil produktovou řadou Restart. Platební morálka žalovaného nebyla dobrá, když smluvní vztah opakovaně nerespektoval a na svůj dluh nehradil řádně a v určených termínech. Za porušení smluvních povinností bylo žalovanému účtováno 600 Kč na smluvní pokutě, a to za prodlení s úhradou zálohových plateb za srpen, září a říjen 2020. V nároku byla žalobcem zohledněná i cena jednotlivých kusů LED žárovek, které byly žalovanému poskytnuté po dobu trvání jejich smluvního vztahu. Žalobce zdůraznil, že ve vyúčtování provedeném fakturou ze dne 19. 1. 2024 (č. , hodnota, ), znějící na částku 8 920,64 Kč je uvedené za jaké položky/dlužné částky je fakturovaná částka nárokovaná, když všechny platby od žalovaného žalobce řádně zohlednil. Žalovanému doúčtoval i smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou posledně uvedené fakturované částky. Jelikož žalovaný žalobou uplatněné částky neuhradil dobrovolně, nezbylo než podat žalobu k soudu.2. Žalobce i žalovaný k výzvě soudu ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) souhlasili s projednáním věci samé bez nařízení jednání. Žalovaný na výzvu mu soudem zaslanou a jemu doručenou dne 10. 3. 2025 nereagoval. S odkazem na znění ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tak s postupem podle § 115a o. s. ř. souhlasil.3. Z listin do spisu založených byl zjištěn následující skutkový stav věci.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi žalobce a žalovaným dne 9. 2. 2018 bylo zjištěno, že se žalobce zavázal žalovanému dodávat do odběrného místa , adresa, elektrickou energii. Následně byl smluvní vztah pozměněn dodatkem ze dne 24. 1. 2020, jakož i smlouvou ze dne 1. 8. 2023. Ze smlouvy o nájmu LED žárovek v počtu 20 ks bylo zjištěno, že byly v rámci smluvního vztahu žalovanému dodány a žalovaný byl oprávněný je po dobu smluvního vztahu užívat.5. Z vyúčtování elektrické energie za období od 9. 7. 2022 do 24. 7. 2023 vyplývá, že žalovaný měl žalobci zaplatit částku 5 322,67 Kč. Uvedená částka byla ze strany žalovaného uznána co do důvodu a výše a měla být v jednotlivých splátkách uhrazená v září, říjnu a listopadu 2023. Z dalších do spisu založených listin bylo soudem zjištěno, že dlužné částky byly postupně u žalovaného urgovány. Žalovanému byly pro porušování smluvních povinnosti zasílány i upomínky a účtovány smluvní pokuty.6. Z faktury založené na čl. 20 spisu a nazvané jako oznámení o přerušení dodávek se podává, jaké jednotlivé částky žalovaný žalobci dluží a za co, včetně v něm účtovaných šesti smluvních pokut za porušení smluvních povinností, tedy za prodlení s úhradou jednotlivých zálohových plateb za odebranou elektrickou energii. Z vyúčtování dodávky elektřiny založené na čl. 21 spisu (za období 25. 7. 2023 do 10. 1. 2024) je zjevné, že žalovaný žalobci dluží částku 8 920,64 Kč.7. Přípisem ze dne 19. ledna 2023 žalobce od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny odstoupil. Podle vyúčtování smluvní pokuty založené na čl. 24 bylo zjištěno, že za porušení povinnosti uhradit fakturu č. , hodnota, žalobci náleží částka 100 Kč. Z obsahu spisu také vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě dluhu vyzván.8. S ohledem na znění ustanovení § 115a o. s. ř. soud uvádí, že bylo možné v tomto případě rozhodnout bez provádění dokazování, a to jen na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s takovým postupem souhlasili. Předně je možné uvést, že žaloba žalobce byla po právu, neboť jeho pohledávka odpovídala obsahu listinných důkazů. Jasné je, že mezi stranami sporu byla uzavřená platná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 zákona č. 458/2000 Sb.). Nejdůležitější povinností žalobce bylo dodávat do sjednaného odběrného místa elektrickou energii a nejdůležitější povinností žalovaného bylo za dodanou elektrickou energii uhradit její cenu.9. Lze konstatovat, že smluvní vztah účastníků řízení se rozvíjel po mnoho let a až v období roku 2023 začaly vznikat problémy. Pokud žalovaný ve vztahu k výroku I. dlužil žalobci nárokovanou částku za dodanou elektrickou energii, tak tu v řízení nijak nerozporoval. Naopak ji v minulosti uznal ve smyslu ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) svým písemným prohlášením. Soud tak neměl jediný důvod, při pasivním procesním přístupu žalovaného k projednávané věci, žalobci nárok výrokem I. rozsudku nepřisoudit. Částka 3 552,67 Kč žalobci po právu náleží, a to včetně příslušenství pohledávky, neboť se žalovaný do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. dostal. Výše úroku z prodlení má svoji oporu v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. Co se týká druhé z žalovaných částek, o které soud rozhodoval výrokem II. rozsudku, tak i ta byla shledána po právu, neboť i ve vztahu k ní platí, že se žalovaný uplatněnému nároku nijak procesně nebránil a na svoji procesní obranu nic neuvedl. Naopak jednotlivá skutková tvrzení žalobce byla jasná a logická, a to jak ve vztahu k existujícímu smluvnímu vztahu, tak i ve vztahu k existující smlouvě o nájmu LED žárovek s vyčíslením jednotlivých ve vyúčtování č. , hodnota, uvedených částek a s přihlédnutím k tomu, co žalovaný na tento dluh fakticky zaplatil/žalobce započetl. Vše při vědomí toho, kolik elektrické energie a v jaké ceně žalovaný odebral. Z listinných důkazů vyplývá, že vyúčtování žalovanému bylo k dispozici (patrné i z poštovního podacího archu). To nebylo rozporované ani nereklamované. Obsah vyúčtování je jasný a srozumitelný ve smyslu toho, co žalovaný dluží a za jaké období, případně z jakého důvodu. Soud tak mohl žalobci přisoudit i nárok uvedený ve výroku II. rozsudku.11. Pro úplnost je vhodné uvést, že smluvní pokuty (§ 2048 a násl. o. z.) žalobci přisouzené soud shledal přiměřenými a platně sjednanými, majícími oporu v založených listinných důkazech. Lze dodat, že soud neměl za to, že by sjednaná smluvní pokuta (možnost ji obecně zákazníkovi účtovat) měla být v rozporu s platnou právní úpravou, anebo že by smluvní pokuty měly žalovaného, jako spotřebitele nadměrně zatěžovat, neboť ty nebyly vysoké, nejasné či neurčité a smluvní vztah jen přiměřeně utvrzovaly. Měl-li žalovaný např. finanční těžkosti, měl předně o splátkách dluhu apod. s žalobcem jednat, anebo případný obsah vyúčtování (měl-li za to, že je vadné) řádně a včas reklamovat. Protože se tak nestalo, bylo v řízení rozhodnuto tak, jak je to uvedené ve výrokové části rozsudku.12. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci procesně úspěšný. Náklady řízení představují: soudní poplatek ve výši 800 Kč (přiznaný dle sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby, tj. 3x 300 Kč (dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a to za převzetí věci, podání žalobního návrhu a předžalobní upomínku. Dále žalobci podle § 11 odst. 1 písm. a) a d), náleží 3x režijní paušál po částce 100 Kč (dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a účtované DPH ve výši 21 % z poskytnutých právních služeb ve výši 189 Kč. Celkem tedy 2 252 Kč.