44 C 131/2025-23 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 9. 6. 2025 domáhala vůči žalovanému přiznání výživného po dobu těhotenství ve výši 3.000 Kč měsíčně, počínaje měsícem červnem 2025 až do porodu, tedy nejdéle do září 2025. Žalobu odůvodnila tím, že je v současnosti těhotná a otcem je žalovaný. Předpokládaný termín porodu je stanoven na , datum, . Z důvodu těhotenství a nutnosti zabezpečit svou výživu i výživu nenarozeného dítěte žalobkyně žádá soud, aby žalovanému uložil povinnosti přispívat jí výživným po dobu těhotenství.2. Žalovaný k žalobě uvedl, že nepracuje, je na úřadu práce, nepobírá žádné dávky a nemá žádné peníze. Požadované výživné ve výši 3.000 Kč měsíčně žalovaný není schopen žalobkyni platit.3. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.4. Z lékařské zprávy ze dne , datum, a z poukazu na vyšetření ze dne , datum, plyne, že žalobkyně je těhotná, ve , Anonymizováno, týdnu těhotenství. Žalobkyně byla na den , datum, poslána, aby se zaevidovala do porodnice.5. Z potvrzení Úřadu práce ČR ze dne , datum, plyne, že žalovaný je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od , datum, dosud. Podpora v nezaměstnanosti ani podpora při rekvalifikaci žalovanému nebyla poskytována.6. Žalovaný na jednání dne 22. 8. 2025 vypověděl, že nepracuje, nemá žádné peníze, je veden na úřadu práce. Chodí na pohovory, ale vždycky ho odmítnou. Na brigádě byl naposledy před půl rokem. Kdyby žalobkyně chtěla 1.000 Kč nebo 1.500 Kč, snad by byl nějak schopen dát dohromady tuto částku, ale 3.000 Kč je pro něj dost. Žalovaný dále uvedl, že se považuje za otce nenarozeného dítěte, s žalobkyní měl pohlavní styk v rozhodné době. Žalovaný ví, že si žalobkyně našla nového partnera. Žalovaný by chtěl obě společné děti, i dosud nenarozenou dceru, do střídavé péče. Žalovaný dále uvedl, že se teď přestěhoval do , adresa, . Čtyři měsíce má novou partnerku, která si pořídila byt. Asi týden žalovaný s partnerkou bydlí, předtím přespával po rodině, několikrát spal i venku. Bydlení bude žalovanému s partnerkou hradit Úřad práce. Byt je úplně prázdný, není tam nic. Životní potřeby žalovaného hradí rodina jeho přítelkyně. Chodí se najíst k mámě a tátovi jeho přítelkyně. Od září bude žalovaný dostávat příspěvek na hmotnou nouzi ve výši 3.100 Kč. K poměrům žalobkyně žalovaný uvedl, že žalobkyně bere příspěvek na bydlení, přídavek na nezletilého společného syna a příspěvek na hmotnou nouzi. Má příjem takových 20.000 až 22.000 Kč měsíčně. Teď má v bytě navíc přítele, takže možná bere ještě více, až 25.000 Kč měsíčně.7. Podle § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.8. Podle § 920 odst. 2 občanského zákoníku soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem.9. Podle § 922 odst. 2 občanského zákoníku výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.10. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.11. Jak je zřejmé z dikce § 920 odst. 1 občanského zákoníku, neprovdaná matka má vůči otci dítěte nárok na výživné po dobu dvou let od narození dítěte, a dále má nárok na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přiznání výživného (nikoliv nákladů spojených s těhotenstvím a porodem), a to za dobu těhotenství - od června 2025 do porodu. Takovýto nárok však žalobkyně nemá, neplyne jí z žádného právního předpisu. Žalobkyně bude mít vůči otci dítěte nárok na své výživné až za dobu od narození dítěte, a to po dobu dvou let.12. Pro úplnost soud dodává, že § 920 odst. 2 občanského zákoníku upravuje situaci, kdy neprovdaná matka požádá o hrazení výživného předem, tedy jedná se o nárok neprovdané matky na výživné za dobu od narození dítěte po dobu 2 let, pouze bude neprovdané matce toto výživné hrazeno dopředu, tedy před narozením dítěte. To však není projednávaný případ, neboť dle textu žaloby se žalobkyně zcela zjevně domáhá přiznání výživného za dobu svého těhotenství (od června 2025 do porodu), nikoliv pouze předem úhrady výživného za dobu po narození dítěte.13. Vzhledem k výše uvedenému soudu nezbylo než podanou žalobu výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu zamítnout.14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšný žalovaný by měl nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Žalovaný však náhradu nákladů řízení po žalobkyni nepožadoval, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.