44 C 308/2024-19 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 9. 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 35.873 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem bytu č. , hodnota, ve , Anonymizováno, . podlaží domu na , adresa, . Dne , datum, byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena nájemní smlouva k tomuto bytu, na základě které žalobce přenechal byt žalované k užívání na dobu určitou od , datum, do , datum, . Dne , datum, žalobce uzavřel s žalovanou další nájemní smlouvu, na základě které přenechal byt žalované k užívání na dobu určitou od , datum, do , datum, . Žalovaná se zavázala hradit nájemné a zálohy na služby, a to vždy do konce měsíce, za který se nájemné hradí. Nájemné za byt činilo od 1. 2. 2023 částku 8.583 Kč měsíčně, od 1. 4. 2023 částku 8.578 Kč měsíčně a od 1. 1. 2024 částku 8.236 Kč měsíčně. I přesto, že žalovaná byt dosud užívá, nehradila v roce 2023 a 2024 řádně a včas sjednané nájemné. Za měsíc únor 2023 žalovaná dluží na nájemném částku 2.587 Kč, za měsíc duben 2023 částku 8.578 Kč, za měsíc únor 2024 částku 8.236 Kč, za měsíc duben 2024 částku 8.236 Kč a za měsíc květen 2024 částku 8.236 Kč, celkem tedy částku 35.873 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes předžalobní výzvu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav.5. Z Informace o pozemku z internetových stránek katastru nemovitostí ke dni 30. 8. 2024 soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , bytový dům. Adresní místo bytového domu je , adresa, .6. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce přenechal byt č. , hodnota, v uvedeném bytovém domě k užívání žalované na dobu určitou od , datum, do , datum, . Žalovaná se zavázala za užívání bytu platit žalobci nájemné a zálohy na služby, a to vždy do konce kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Dle výpočtového listu platného od 1. 2. 2023 činilo nájemné 8.583 Kč měsíčně. Dle výpočtového listu platného od 1. 4. 2023 činilo nájemné 8.578 Kč měsíčně.7. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce přenechal byt č. , hodnota, v uvedeném bytovém domě k užívání žalované na dobu určitou od , datum, do , datum, . Žalovaná se zavázala za užívání bytu platit žalobci nájemné a zálohy na služby, a to vždy do konce kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Dle výpočtového listu platného od 1. 1. 2024 činilo nájemné 8.236 Kč měsíčně.8. Předžalobní upomínkou ze dne 17. 7. 2024 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 44.109 Kč. Zásilka s předžalobní upomínkou se žalobci vrátila jako nevyzvednutá.9. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovanou byly uzavřeny dvě nájemní smlouvy k bytu č. , hodnota, v bytovém domě na adrese , adresa, , a to na dobu určitou od , datum, do , datum, a na dobu určitou od , datum, do , datum, . Žalobce přenechal žalované byt k užívání a žalovaná se v souladu s § 2201 občanského zákoníku zavázala za to hradit žalobci sjednané nájemné (stanovené ve výpočtových listech), vždy do konce kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Žalovaná svou povinnost hradit sjednané nájemné porušila a dostala se do prodlení. Žalovaná dluží žalobci část nájemného za měsíc únor 2023 ve výši 2.587 Kč, dále nájemné za měsíc duben 2023 ve výši 8.578 Kč, nájemné za měsíc únor 2024 ve výši 8.236 Kč, nájemné za měsíc duben 2024 ve výši 8.236 Kč a nájemné za měsíc květen 2024 ve výši 8.236 Kč. Celkem tedy žalovaná dluží žalobci na nájemném částku 35.873 Kč. Výši a složení dlužné částky žalovaná nijak nerozporovala.12. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 35.873 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dlužné částky, rozhodl soud o její povinnosti uhradit úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.).13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.436 Kč a paušální náhradu nákladů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za dva úkony (žaloba, předžalobní výzva) po 300 Kč. Pokud jde o odměnu za právní zastoupení advokátem, tak soud s ohledem na předmět řízení a na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010 dospěl k závěru, že odměna za právní zastoupení není v tomto případě nákladem žalobce potřebným k účelnému uplatňování práva, kdy spor o dlužné nájemné tvoří relativně běžnou agendu žalobce a soud též neshledal, že by se v tomto sporu mimořádně vyskytla nějaká další okolnost, jež by aktivní zastupování advokátem odůvodňovala. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, jak je ve výroku II. rozsudku uvedeno.