47 C 268/2024-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 7. 11. 2024 (podanou u soudu téhož dne 9. 7. 2020) se žalobce domáhal vyklizení bytu č. , hodnota, nacházející se v 5. podlaží domu na , adresa, (dále jako „předmětný byt“). Žalobce uvedl, že předmětný byt žalovaná užívala z titulu nájemní smlouvy ze dne 14. 5. 2021, která byla postupně prodlužována vždy na dobu určitou. Až naposledy k prodloužení nedošlo, tudíž zanikl nájem pro uplynutí času.2. Žalovaná na žádnou z výzev soudu nereagovala, nevyjádřila se v řízení ani k žalobě.3. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a vyhlásil tento rozsudek.4. Z písemných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.5. Z výpisu LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , kat. úz. , adresa, , soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 903/1, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, . Jedná se o dům na adrese , adresa, v městě Brně a předmětný byt se v něm nachází.6. Žalobce jakožto pronajímatel uzavřel s žalovanou jakožto nájemcem dne 14. 5. 2021 nájemní smlouvu, na základě které jí přenechal k užívání předmětný byt. Nájem byl sjednán na dobu do 31. 12. 2021 (důkaz: nájemní smlouva č. , Anonymizováno, ze dne 10. 5. 2021). Naposledy dodatkem č. , hodnota, ze dne 25. 9. 2024 došlo k prodloužení nájmu do 31. 10. 2024 (důkaz tímto dodatkem). Jiný dodatek už uzavřen nebyl, tak došlo ke skončení nájmu uplynutím sjednané doby. V citované nájemní smlouvě si účastníci sjednali vyloučení ustanovení § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“), tedy vyloučení prodloužení nájemního vztahu a v nájemní smlouvě se dohodli, že nájemní vztah končí, i pokud nájemce pokračuje v užívání bytu po dobu alespoň 3 měsíců od doby, kdy nájem zanikl.7. Žalovaná byla výzvou ze dne 24. 10. 2024, kterou si osobně převzala dne 25. 10. 2024, informována o povinnosti k vyklizení a předání bytu a o tom, že žalobce její žádosti o prodloužení nájmu nevyhověl a že se žalobce rozhodl neuzavřít další dodatek k nájemní smlouvě (důkaz: výzva z 24. 10. 2024 a dodejka).8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně.9. Podle § 2201 o. z. platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.10. Podle § 545 o. z. platí, že právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.11. Právním jednáním – nájemní smlouvou došlo k přenechání bytu č. , hodnota, nacházející se v 5. podlaží domu na , adresa, žalobcem žalované k dočasnému užívání za úplatu, a to do 31. 10. 2024.12. Podle ust. § 601 odst. 1 věta první část za středníkem o. z. platí, že zaniká-li právo nebo povinnost v určitý den, zanikne koncem toho dne.13. Nájemní právo, tj. právo žalované užívat předmětný byt, zaniklo uplynutím dne 31. 10. 2024. Od prvního následujícího dne, tj. od 1. 11. 2024, užívá žalovaná byt bez právního titulu, neoprávněně.14. Žaloba je zcela důvodná.15. Podle § 1040 odst. 1 o. z. platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.16. Dle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.17. Žalovaná porušila svou povinnost odevzdat byt žalobci, proto soud rozhodl o vyklizení bytu a vyklizený jej žalobci předat (odevzdat) s odkazem na § 1040 odst. 1 a § 2292 o. z. Lhůta patnácti dnů k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.18. Základ povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení je dán dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl se svou žalobou zcela úspěšný. V otázce náhrady nákladů řízení ovšem soud musí konstatovat, že je nezbytné zohlednit právní povahu osoby žalobce – statutární město.19. U statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým (viz nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, a nález Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II.ÚS 376/12, nález Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2012 sp. zn. II. ÚS 2396/09, nález ze dne 13. 3. 2014 sp. zn. I. ÚS 2310/13).20. Soud dospěl v řešené věci k závěru, že žalobcem požadovaná náhrada nákladů řízení za právní zastoupení advokátem je nedůvodná. Žalobce vede typově shodných sporů, jako je tento, v řádu desítek, možná již stovek případů. Jedná se o problematiku rutinní, čemuž odpovídá i forma a struktura obsahu žalob v těchto věcech. Žaloby jsou formalizovány do ustáleného vzoru. Tento vzor žalobce užívá opakovaně. Pro tato řízení není nutná právní pomoc v podobě služeb advokáta. Náklady řízení žalobce na služby advokáta jsou neúčelné. Proto soud žalobci náhradu nákladů řízení za právní zastoupení pro neúčelnost (viz § 142 odst. 1 o. s. ř. a hledisko účelnosti) nepřiznal, zejména s odkazem na citovanou nálezovou judikaturu Ústavního soud.21. Žalobci však určitá náhrada nákladů řízení náleží, neboť byl se svou žalobou úspěšný. Soud proto postupoval při přiznávání náhrady nákladů řízení žalobci tak, jako by je přiznal účastníkovi nezastoupenému. V souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (dále jen „vyhláška“) náleží žalobci za každý úkon paušální náhrada hotových výdajů.22. Náklady řízení úspěšného žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 5 000 Kč a dále k jeho nákladům řízení patří paušální částka 300 Kč/úkon coby nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., a to za úkon v podobě sepisu žaloby. Celkem se jedná o náklady řízení 5 300 Kč. Částka je na základě ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám právního zástupce žalobce. Lhůta 3 dnů k plnění od právní moci tohoto rozsudku je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.23. Za jiné úkony – výzvu k vyklizení ze dne 24. 10. 2024 – paušální náhrada nepřísluší, neboť se nejednalo o výzvu k plnění ve smyslu § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky. Byť v této výzvě bylo upozornění na to, že pokud žalovaná byt neodevzdá včas, tak bude vyklizení řešeno prostřednictvím soudu, tak šlo v podstatě o výzvu preventivní, ještě za trvání nájemního vztahu, kdy žalobce ani nemohl vědět, zda žalovaná své závazky nesplní, byt nevyklidí a žalobci neodevzdá. Žalovaná toho času ještě nebyla v prodlení. Podstatou výzvy bylo sdělit žalované, že žalobce její žádosti o prodloužení nájmu nevyhověl a že se žalobce rozhodl s žalovanou neuzavřít dodatek č. , hodnota, k nájemní smlouvě (viz hned první odstavec výzvy žalobce z 24. 10. 2024).