47 C 290/2024-52 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou ze dne 25. 6. 2024 (podána u soudu téhož dne) domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit : a) jistinu ve výši 45 305,25 Kč, b) smluvní pokutu ve výši 12 913,28 Kč, c) úroky ve výši 29,04 % ročně z části dlužné nové jistiny ve výši 45 305,25 Kč od 28. 8. 2023 do zaplacení, d) zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 45 305,25 Kč od 7. 9. 2023 do zaplacení - to vše z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 7. 2022 uzavřené žalovaným s původním věřitelem, společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (nárok 1).2. Dále se žalobce domáhal žalobou zaplatit: a) jistinu ve výši 15 234,11 Kč, b) smluvní pokutu ve výši 4 595,98 Kč, c) úroky ve výši 29,70 % ročně z části dlužné nové jistiny ve výši 13 000 Kč od 22.08.2023 do zaplacení a d) zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 15 234,11 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení - to vše z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 5. 2023 uzavřené žalovaným s původním věřitelem, společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (nárok 2).3. Žalovaný se v řízení nevyjádřil.4. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a vyhlásil tento rozsudek. Z písemných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.Nárok 15. Žalovaný jako dlužník a právní předchůdce žalobce - společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , jako věřitel spolu uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne 28. 7. 2022 v písemné formě, na základě které věřitel poskytl žalovanému na jeho bankovní účet dne 29. 7. 2022 částku úvěru ve výši 59 000 Kč (důkazy: smlouva o úvěru s datem 28. 7. 2022; dodatek č. , hodnota, s datem 28. 7. 2022; sdělení , právnická osoba, . ze dne 10. 1. 2025 na č. l. 34 až 37). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků, úroků se žalovaný zavázal uhradit v 48 měsíčních splátkách po 3 548 Kč.6. Věřitel v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy ověřil jen příjmy žalovaného písemným potvrzením o příjmu vystaveného zaměstnavatelem žalovaného a Výplatním lístkem za květen 2022 a červen 2022. Z tohoto potvrzení žalobce zjistil, že žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou jako kuchař s průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední 3 měsíce ve výši 14 521 Kč (důkaz: Potvrzení o příjmu ze dne 23. 7. 2022; výplatní pásky za měsíce květen a červen 2022).7. Věřitel nevedl žalovaného k tomu, aby vyjevil své skutečné výdaje a výdaje žalovaného nijak neověřoval. Vyšel ze životního minima stanoveného zákonem č. 110/2006 Sb. ve výši 4 250 Kč a z obecných výdajů na bydlení ve výši 4 639 Kč jakožto částky „odpovídající regionu , adresa, za nájem, resp. spolunájem“ (viz tvrzení žalobce v podání z 13. 1. 2025 ve spojení s důkazem označeným jako „Hodnocení klienta“ s datem 28. 7. 2022). Věřitel neověřoval, zda skutečně žalovaný má jen takové výdaje. V „Hodnocení klienta“ (vyplňovaném zaměstnancem věřitele či zprostředkovatele úvěru dne 28. 7. 2022) je uvedeno, že žalovaný bydlel u rodičů, ale věřitel neověřoval, zda je to pravdou a jaké částky případně žalovaný hradí za bydlení.8. Navíc věřitel kalkuloval s tím, že žalovaný měl celkem jen 4 632 Kč k dispozici jakožto částku příjmu po odečtení jeho výdaj§ (příjem mínus výdaje – viz např. doplnění žaloby z 13. 1. 2025 ve spojení s „Hodnocením klienta“ ze dne 28. 7. 2022). Nicméně měsíční splátky dle smlouvy o úvěru měly činit částku 3 548 Kč měsíčně, a to po bodu 48 měsíců. Věřitel tak kalkuloval s tím, že žalovanému zbyde po odečtení splátek nového úvěru – po dobu 48 měsíců – jen částka 1 084 Kč, což zjevně budí důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr.9. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany , právnická osoba, . postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný informován postupitelem dopisem ze dne 16. 4. 2024 (důkazy: Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek vč. přílohy č. , hodnota, k tomuto prohlášení; Pověření pro podepisující osoby za , právnická osoba, .; Oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání; Plná moc k odeslání Oznámení o postoupení pohledávky za postupitele).10. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 51 938 Kč (důkaz: transakční historie).Nárok 211. Žalovaný jako dlužník a právní předchůdce žalobce - společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, jako věřitel spolu uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne 19. 5. 2023 v písemné formě, na základě které věřitel poskytl žalovanému na jeho bankovní účet dne 19. 5. 2023 částku ve výši 13 000 Kč (důkazy: smlouva o úvěru s datem 19. 5. 2023; dodatek č. , hodnota, s datem 19. 5. 2023; sdělení , právnická osoba, . ze dne 10. 1. 2025 na č. l. 34 až 37). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků, úroků se žalovaný zavázal uhradit v 42 měsíčních splátkách po 828 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru.12. Věřitel v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy ověřil jen příjmy žalovaného: žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou jako pomocná síla v kuchyni s průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední 3 měsíce ve výši 15 359Kč (důkaz: Potvrzení o příjmu ze dne 19. 5. 2023; výplatní páska za měsíce březen a duben 2023).13. Věřitel nevedl žalovaného k tomu, aby vyjevil své skutečné výdaje a výdaje žalovaného nijak neověřoval. Vyšel jen ze životního minima stanoveného zákonem č. 110/2006 Sb. ve výši 4 860 Kč a z obecných výdajů na bydlení ve výši 5 090 Kč (viz tvrzení žalobce v podání z 13. 1. 2025 ve spojení s důkazem „Hodnocení klienta“ s datem 19. 5. 2023). Věřitel neověřoval, zda skutečně žalovaný má jen takové výdaje. V „Hodnocení klienta“ (vyplňovaném zaměstnancem věřitele či zprostředkovatele úvěru) je uvedeno, že žalovaný bydlel ve vlastním. Avšak věřitel neověřoval, zda je to skutečně pravdou a jaké částky případně žalovaný hradí za bydlení.14. Navíc věřitel kalkuloval s tím, že žalovaný měl celkem 861 Kč k dispozici (příjem mínus výdaje – viz např. doplnění žaloby z 13. 1. 2025 ve spojení s „Hodnocením klienta“). Zamýšlené měsíční splátky dle smlouvy o úvěru měly činit částku 828 Kč měsíčně, takže věřitel uzavřel, že je situace žalovaného dostatečná. Řádné nezkoumání úvěruschopnosti věřitelem je zintenzivněno tím, že věřitel věděl, že si u něj bere žalovaný další úvěr (viz nárok 1) a že žalovanému měla zbývat po odečtení příjmů a výdajů jen částka 861 Kč („rezerva“ v důkazu Hodnocení klienta) a zamýšlená měsíční splátka měla činit 828 Kč (po dobu 42 měsíců), a proto by v podstatě žalovanému už žádná rezerva nezbyla.15. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany , právnická osoba, . postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný informován postupitelem dopisem ze dne 16. 4. 2024 (důkazy srov. uvedené v bodě 9. shora).16. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci neuhradil ničeho.Právní posouzení skutkového stavu17. Právní posouzení zjištěného skutkového stavu společné pro oba nároky je následující.18. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části, ve které se žalobce domáhal vrácení jistiny úvěru.19. Žalobce a žalovaný uzavřeli dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jako „zákon“), ve spojení s § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“). Jedná se o spotřebitelský úvěr dle § 2 odst. 1 zákona - jde o úvěr poskytovaný spotřebiteli. Žalobce je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz § 7 zákona).20. Soud nejprve posuzoval (dle § 87 zákona), zda věřitel v souladu s § 86 odst. 1 a 2 zákona řádně zkoumal úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy.21. Věřiteli je uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).22. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede