49 C 240/2024-44 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 18.197,25 Kč s úroky a úroky z prodlení ve výši, z částek a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se žalovaným dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle níž žalovaný čerpal v hotovosti 10.000 Kč a tuto se zavázal spolu se sjednaným úrokem a dalšími poplatky, které žalobce dále rozvedl, zaplatit v 78 týdenních splátkách po 317 Kč. V rozporu s ujednáním ve smlouvě žalovaný zaplatil pouze částku v celkové výši 6.402,61 Kč, jinak ničeho. Dále žalovaný podle smlouvy uzavřené se společností , právnická osoba, dne , datum, čerpal částku ve výši 10.000 Kč v hotovosti, tuto se zavázal splácet spolu s úroky a jinými poplatky v 45 týdenních splátkách po 431 Kč. Podle této smlouvy žalovaný zaplatil částku 847,39 Kč. Smlouvou ze dne , datum, byly obě pohledávky za žalovaným postoupeny žalobci, žalovaný o tom byl písemně informován. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně.2. Žalovaný se ve věci – ač k tomu soudem vyzván – ve lhůtě mu k tomu soudem určené ani do dnešního dne nevyjádřil. K jednání soudu nařízenému na 16. 1. 2025, ač předvolán řádně a včas, se pak bez omluvy nedostavil, aniž soudu sdělil jakýkoli důvod, který by mu v účasti bránil. Za této situace soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že ji uvedeného dne podepsali , jméno FO, za , právnická osoba, a žalovaný, že podle ní , právnická osoba, při podpisu smlouvy poskytl žalovanému částku 10.000 Kč v hotovosti. Žalovaný měl podle této smlouvy splácet 78 týdenních splátek po 317 Kč, tzn. 1.268 Kč – 1.585 Kč měsíčně (v závislosti na počtu týdnů v měsíci).5. Z karty zákazníka datované dne , datum, soud zjistil, že podle ní žalovaná v době podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru bydlel (resp. měl bydlet) „s rodiči“, úvěr čerpal na „neočekávané výdaje“, nebyl majitelem auta, pracoval na plný úvazek s příjmem 7.930 Kč měsíčně, další čisté příjmy v domácnosti měly být 25.000 Kč, žalovaný měl jeden zdroj příjmu a odhadované měsíční výdaje 2.950 Kč. Bankovní účet neměl. Pracovní smlouvu měl mít uzavřenou na dobu neurčitou a měl předložit pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky (za únor a březen 2021). Soud nevzal za prokázané, že by , právnická osoba, před poskytnutím částky 10.000 Kč dne , datum, tyto údaje ověřovala. Již samy o sobě tyto údaje vzbuzují pochybnosti o tom, zda mohou mít oporu v realitě. Jeví se jako zcela mimo realitu, že by žalovaný měl běžné měsíční výdaje pouze v částce 2.950 Kč, stejně jako se jeví mimo realitu, že by žalovaný měl potřebu čerpat prostředky od , právnická osoba, v částce 10.000 Kč, když tuto částku by si žalovaný naspořil ze dvou výplat, tj. v rozmezí jednoho měsíce, pokud by údaje uvedené na kartě zákazníka měly oporu v realitě (tzn. pokud by sám měl příjem 7.930 Kč a výdaje 2.950 Kč). Pokud by skutečně další příjem v domácnosti byl 25.000 Kč, pak – vzhledem k tomu, že , právnická osoba, zjevně nepočítal s dalšími náklady v domácnosti – by žalovaný vůbec neměl potřebu čerpat cokoli, neboť příjmy domácnosti by vysoce převyšovaly jím zjištěné výdaje. Tzn. pokud by údaje na zákaznické kartě byly pravdivé, žalovaný by měl dostatek volných prostředků a neměl by potřebu čerpat další, tím spíše pak za podmínek, které pro něj nebyly vůbec výhodné, pokud jde o výši částky, kterou měl za čerpání prostředků zaplatit.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že ji uvedeného dne podepsali opět , jméno FO, za , právnická osoba, a žalovaný, že podle ní , právnická osoba, při podpisu smlouvy poskytl žalovanému částku 10.000 Kč v hotovosti. Žalovaný měl podle této smlouvy splácet 45 týdenních splátek po 431 Kč, tzn. 1.724 Kč – 2.155 Kč měsíčně (opět v závislosti na počtu týdnů v měsíci).7. Z karty zákazníka soud zjistil, že podle ní žalovaná v době podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru ke dni , datum, bydlel v pronajatém bydlení, byl svobodný, nezaměstnaný, nově byl majitelem auta, úvěr opět čerpal na „neočekávané výdaje“, jeho „čistý příjem“ byl vykázán v částce 12.854 Kč, „další čisté příjmy v domácnosti“ v částce 30.000 Kč, celkem je uveden příjem 32.854 Kč (což je navíc evidentně špatně spočítaný součet částky 12.354 Kč a částky 30.000 Kč). Jako „běžné měsíční výdaje“ jsou uvedeny „interní splátky PF“ v částce 1.395 Kč a „odhadované měsíční výdaje žadatele“ v částce 2.850 Kč. Soud opět nevzal za prokázané, že by , právnická osoba, před poskytnutím úvěru tyto údaje ověřovala. Opět již samy o sobě tyto údaje vzbuzují pochybnosti o tom, zda mohou mít oporu v realitě (jeví se jako zcela mimo realitu, že by žalovaný měl běžné měsíční výdaje pouze v částce 2.850 Kč, tj. navíc o 100 Kč méně, než měsíčně spotřeboval o čtyři měsíce dříve, v době podpisu předchozí smlouvy, stejně jako se jeví mimo realitu, že by žalovaný měl potřebu čerpat prostředky od , právnická osoba, v částce 10.000 Kč, když tato částka je výrazně nižší než rozdíl mezi měsíčními příjmy a výdaji domácnosti žalovaného podle přehledu v zákaznické kartě, tzn. pokud by údaje byly pravdivé, žalovaný by měl dostatek volných prostředků a neměl by potřebu čerpat další, tím spíše pak za podmínek, které pro něj nebyly vůbec výhodné, pokud jde o výši částky, kterou měl za čerpání prostředků zaplatit; nelze přehlédnout ani to, že prostředky od , právnická osoba, čerpal opakovaně, což rovněž nepochybně svědčí o tom, že jeho reálné příjmy (a příjmy v domácnosti) nepostačovaly k pokrytí reálných výdajů). Pozoruhodná je v této kartě rovněž změna několika údajů u žalovaného (zatímco ke dni , datum, byl zaměstnán a měl mít vlastní čistý příjem ve výši 7.930 Kč, ke dni , datum, je již vykázán příjem v částce 12.854 Kč – to při nezaměstnanosti žalovaného, zatímco „další čisté příjmy domácnosti“ byly ke dni , datum, uvedeny v částce 25.000 Kč, ke dni , datum, jsou uvedeny v částce 30.000 Kč, měsíční výdaje žalovaného byly ke dni , datum, odhadovány v částce 2.950 Kč, ke dni , datum, však již pouze v částce 2.850 Kč). Je jistě možné, že v rozmezí tří měsíců dojde ke změně příjmů a výdajů, nicméně taková změna by měla být doložena a zejména by mělo být zkoumáno, zda skutečně žalovaný bude schopen splácet další závazek, když doposud mu jeho příjmy nepostačovaly k pokrytí výdajů (žalovaný opakovaně čerpal prostředky od , právnická osoba, , časový odstup podle listin provedených k důkazu byl tři měsíce, což je dosti krátká doba). Rovněž měla být zvážena otázka, že v mezidobí žalovaný přišel o (tvrzený) příjem ze zaměstnání, když k , datum, měl být nezaměstnaný. Poskytovatel úvěru se tak mohl a měl zabývat otázkou, z jakých zdrojů bude žalovaný čerpat dlouhodobě (po dobu dalších 45 týdnů ve vztahu k novému úvěru, ale též zbývající dobu u předchozího úvěru) prostředky k placení splátek.8. Pokud jde o ověření údajů v kartách zákazníka, soud nevzal za prokázané, že by informace v nich uvedené poskytovatel zápůjčky ověřoval (k tomu mj. soud vyzýval žalobce před nařízením jednání k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů; rovněž při jednání se soud žalobce dotazoval, zda údaje byly nějak ověřeny, nato žalobce uvedl, že nic dalšího uvést nemůže. Soud proto upustil od dalšího poučení a výzvy postupem podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Nadto nutno uvést, že i kdyby tyto údaje skutečně ověřeny byly, jsou pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného zcela nepostačující. V zákaznických kartách není uvedena celá řada dalších informací, které jsou z hlediska posouzení úvěruschopnosti relevantní (např. otázka reálných, nikoli odhadovaných výdajů žalovaného, otázka, zda žalovaný má vyživovací povinnost aj.).9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud vzal za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Odeslání této listiny žalovanému za prokázané nevzal. Dokládal-li žalobce odeslání podacím lístkem z 27. 10. 2023, jeví se odstup mezi daty na obou listinách natolik veliký, že soud bez dalšího nemá za prokázané, že skutečně obsahem zásilky, která byla dne 27. 10. 2023 žalovanému odeslána, bylo oznámení o postoupení pohledávky (a tedy i výzva k zaplacení).10. Z „tabulek umoření“ a z podacího lístku ze dne 27. 10. 2023 soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění.11. Z výzvy k plnění ze dne 28. 3. 2024 soud vzal za prokázané, že jím žalobce vyzval žalovaného k plnění před podáním žaloby. Z připojeného podacího lístku soud vzal za prokázané, že listina byla žalovanému odeslána dne 2. 4. 2024.12. Po takto provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Dne , datum, , právnická osoba, a žalovaný podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru o shora uvedeném obsahu a žalovaný od , právnická osoba, převzal v hotovosti částku 10.000 Kč. Dne , datum, ,