54 C 25/2025-79 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svým žalobním návrhem podaným k Městskému soudu v Brně domáhal po žalovaném, aby tento mu uhradil částku 18.291 Kč s příslušenstvím.2. Žalobce v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“) zjistil, že žalovaný je vlastníkem vozidla reg. zn.: , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, , přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 25. 3. 2022 do 13. 6. 2022, dále v období od 8. 10. 2019 do 31. 12. 2019, a dále v období od 6. 8. 2021 do 26. 8. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení).3. K prokázání svých tvrzení žalobce uvedl, že žalovaný byl v rozhodných obdobích od 25. 3. 2022 do 13. 6. 2022, od 8. 10. 2019 do 31. 12. 2019 a od 6. 8. 2021 do 26. 8. 2021 vlastníkem předmětného vozidla a v daných obdobích nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce uvedl, že pro zjištění pasivní legitimace žalovaného vycházel z údajů Centrálního registru vozidel. Žalobce eviduje pak data od jednotlivých pojistitelů s daty, která mu z , Anonymizováno, a dle ust. § 15 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb.4. Soud podřadil toto řízení pod režim ustanovení § 115 písm. a) o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Podle ust. § 4 odst. 1 až 7, zák. č. 168/1999 Sb., jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.6. Soud ověřil dotazem u , Anonymizováno, , že žalovaný byl v rozhodných obdobích provozovatelem a vlastníkem předmětného vozidla.7. Výše uvedené skutečnosti soud vzal za prokázané ze žalobcem předložených listinných důkazů, výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných, z první a druhé upomínky, a z předžalobní výzvy zaslané žalovanému a podacího archu, který se k této předžalobní výzvě vázal. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 zákona platí, že: „Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku.8. Splatnost příspěvku ve výši 7.533 Kč za období od 25. 3. 2022 do 13. 6. 2022 nastala dne 7. 5. 2024, splatnost příspěvku ve výši 7.905 Kč za období od 8. 10. 2019 do 31. 12. 2019 nastala dne 7. 5. 2024, a dále splatnost příspěvku ve výši 1.953 Kč za období od 6. 8. 2021 do 26. 8. 2021 nastala dne 7. 5. 2024. Vozidlo tak nebylo pojištěno 81 + 85 +21 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu žalobce nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla zaslána upomínka s výzvou na plnění do 15ti dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142 odst. 1 písm. a) zák. č. 99/1963 Sb. Žalobou požadovaná dlužná částka sestává ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. H) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 93 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 187 dní, celkem ve výši 17.391 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši vždy 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.9. S ohledem na skutečnost, že žalovaný ve lhůtě příspěvek nepojištěných neuhradil, ani neprokázal, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu se zákonem, byl v prodlení s úhradou dlužné částky 18.291 Kč, a proto soud přiznal žalobci nárok žalobou vůči žalovanému uplatněný v plném rozsahu, a rovněž přiznal žalobci právo i na příslušenství vázající se k dlužné částce.10. Soud dále zavázal žalovaného rovněž povinností uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7.533 Kč od 8. 5. 2024 do zaplacení, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7.905 Kč od 8. 5. 2024 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1.953 Kč od 8. 5. 2024 do zaplacení, v souladu s ust. § 1970 NOZ.11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 písm. a) odst. 1 o. s. ř., žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.12. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem, neboť dle nálezů Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 988/12 ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. II. ÚS 736/12 ze dne 2. 10. 2013 a usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 1. 11. 2012 sp. zn. IV. ÚS 223/12 je třeba hodnotit účelnost těchto nákladů. Z druhé právní věty již zmíněného nálezu ÚS sp. zn. I. ÚS 988/12 pak vyplývá obecné kritérium hodnocení účelnosti nákladů řízení – náklady spojené se zastupováním advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat. Tomuto pravidlu však nelze přisuzovat absolutní povahu –mohou se vyskytovat i situace, za nichž nákladyspojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla mimo jiné zřízena i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby jsou i příspěvky nepojištěných – vymáhání těchto příspěvků představuje činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobkyně a právě jako takovou by ji žalobkyně měla být schopna zajišťovat vlastními silami na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů. S ohledem na shora uvedená rozhodnutí soud proto nepovažuje náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým. Na nákladech řízení proto byla žalobkyni přiznána částka odpovídající soudnímu poplatku ve výši 800 Kč a dále v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř., a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., paušální náhrada ve výši 200 Kč představující 2 x 100 Kč za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a předžalobní výzvu.13. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.000 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobce, , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky, se sídlem AK , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.