63 C 21/2025-20 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 22.11.2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10.179,-Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z jednotlivých dlužných částek. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně poskytuje služby elektronických komunikací a smlouvou o poskytnutí služeb a jejích dodatků se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně poskytnutí koncového zařízení oproti závazku žalovaného platit za poskytnuté služby vyúčtovanou cenu. Sjednané služby byly žalovanému poskytnuty, avšak žalovaný neuhradil cenu vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, splatnou dne 3.11.2022, fakturou č. , hodnota, splatnou dne 5.12.2022, fakturou č. , hodnota, splatnou dne 3.1.2023, fakturou č. , hodnota, splatnou dne 3.2.2023, fakturou č. , hodnota, splatnou dne 6.3.2023 a fakturou č. , hodnota, splatnou dne 3.4.2023, v souhrnné výši 10.179,-Kč.2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dodatek ke smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací - dne 10.10.2022 dodatek ke smlouvě č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , dle kterého se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací oproti závazku žalovaného hradit platby za poskytnuté služby. V tomto dodatku byla sjednána jednak kupní smlouva na koncové zařízení – 5G modem a Ste-top-box – a jednak rozšířené služby, za jejichž poskytnutí se žalovaný zavázal hradit měsíční splátky.Za poskytnuté služby byla žalovanému- za období od 10.10.2022 do 11.10.2022 vyúčtována cena ve výši 236,30 Kč - daňovým dokladem č. , hodnota, , jejíž splatnost byla stanovena na den 3.11.2022, přičemž z uvedené částky připadlo na poskytnuté doplňkové služby 99,-Kč – poplatek za doručení kurýrem Dropick,- za období od 12.10.2022 do 11.11.2022 vyúčtována cena ve výši 2.060,19 Kč - daňovým dokladem č. , hodnota, , jejíž splatnost byla stanovena na den 5.12.2022, přičemž z uvedené částky připadlo na poskytnuté doplňkové služby 99,-Kč na splátku „5G modem“ a 69,-Kč na splátku „Set-top box“,- za období od 20.12.2022 do 11.1.2023 vyúčtována cena ve výši 349,50 Kč - daňovým dokladem č. , hodnota, , jejíž splatnost byla stanovena na den 3.2.2023, přičemž z uvedené částky připadlo na poskytnuté doplňkové služby 99,-Kč na splátku „5G modem“ a 69,-Kč na splátku „Set-top box“,- za období od 12.1.2023 do 11.2.2023 vyúčtována cena ve výši 349,50 Kč - daňovým dokladem č. , hodnota, , jejíž splatnost byla stanovena na den 6.3.2023, přičemž z uvedené částky připadlo na poskytnuté doplňkové služby 99,-Kč na splátku „5G modem“ a 69,-Kč na splátku „Set-top box“,- za období od , právnická osoba, .2023 do 11.3.2023 vyúčtována cena ve výši 9.408,-Kč - daňovým dokladem č. , hodnota, , jejíž splatnost byla stanovena na den 3.4.2023, coby doplatek ceny zařízení „5G modem“ ve výši 5.544,-Kč a doplatek ceny zařízení „Set-top box“ ve výši 3.864,-Kč.4. Soud tedy vzal za prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací dle ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a dále uzavřel kupní smlouvu dle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) ohledně koupě koncového zařízení, jejichž cenu se zavázal uhradit v pravidelných splátkách. Protože žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal, že by byl dostál svým platebním povinnostem, ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný, byl zavázán uhradit nejen žalobkyní požadovanou částku ve výši 10.011,-Kč (99 + 99 + 69 + 99 + 69 + 99 + 69 + 5.544 + 3.864 = 10.011), ale i úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek, jak jsou uvedeny ve výroku I. rozhodnutí, vždy ode dne následujícího po splatnosti toho kterého daňového dokladu, jejichž výše byla stanovena dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žaloba ohledně dalších 168,-Kč byla zamítnuta, neboť z předložených listinných důkazů nebyla dovozena povinnost žalovaného uhradit tuto částku.5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci neúspěšná v poměrně nepatrné části. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 800,-Kč, úhradě 2 úkonů po 100,-Kč podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a), b) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (předžalobní upomínka, podání žaloby). Celkem tedy náhrada náležející žalobci činí 1.000,-Kč [800 + (2 x 100) = 1.000].