63 C 337/2024-15 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 4.11.2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 29.970,87 Kč s 14,75% úrokem z prodlení ročně od 28.6.2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že ve dnech 29.6.2023, 2.8.2023, 16.11.2023 a 25.2.2024 byly účastníky uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru „na částku ve výši 11.000,-Kč“ (smlouva č. , hodnota, ze dne 29.6.2023), „na částku ve výši 11.000,-Kč“ (smlouva č. , hodnota, ze dne 2.8.2023), „na částku ve výši 14.600,-Kč“ (smlouva č. , hodnota, ze dne 16.11.2023) a „na částku ve výši 6.700,-Kč“ (smlouva č. , hodnota, ze dne 25.2.2024). Vzhledem k tomu, že žalovaná při uzavírání žádné z uvedených smluv nesplnila povinnost stanovenou jí v ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť řádně s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalobkyně, jsou smlouvy o spotřebitelském úvěru podle ustanovení § 87 odst. 1 uvedeného zákona neplatné. Protože žalobkyně:- z poskytnuté částky ve výši 11.000,-Kč dle smlouvy č. , hodnota, uhradila žalované 14.135,-Kč, ač byla povinna vrátit toliko skutečně poskytnutou částku, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši 3.135,-Kč,- z poskytnuté částky ve výši 11.000,-Kč dle smlouvy č. , hodnota, uhradila žalované 20.566,30 Kč, ač byla povinna vrátit toliko skutečně poskytnutou částku, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši 9.566,30 Kč- z poskytnuté částky ve výši 14.600,-Kč dle smlouvy č. , hodnota, uhradila žalované 25.956,-Kč, ač byla povinna vrátit toliko skutečně poskytnutou částku, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši 11.356,-Kč- z poskytnuté částky ve výši 6.700,-Kč dle smlouvy č. , hodnota, uhradila žalované 12.613,57 Kč, ač byla povinna vrátit toliko skutečně poskytnutou částku, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši 5.913,57 Kč.Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k vrácení vzniklého bezdůvodného obohacení výzvou ze dne 20.6.2024, avšak marně. Proto žalobkyně požaduje nejen zaplacení dlužné částky ve výši 29.970,87 Kč, ale i úroků z prodlení z této částky a to od 28.6.2024 do zaplacení.2. Ve věci byl zdejším soudem vydán dne 29.11.2024 platební rozkaz č.j. EPR 280816/2024-8, proti kterému žalovaná podala dne 16.12.2024 odpor a platební rozkaz byl zrušen.3. V platebním rozkaze byla žalovaná vyzvána, aby v případě, že podá proti platebnímu rozkazu odpor, se ve lhůtě 30 ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu ve věci písemně vyjádřila a bylo jí uloženo v tomto vyjádření uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popř. zda nárok uznává jen z části, nebo co do základu. Zároveň byla vyzvána k vylíčení rozhodujících skutečností, na nichž staví svoji obranu a k připojení listinných důkazů, jichž se dovolává. Současně byla také poučena o tom, že nesplní-li bez vážného důvodu ve stanovené lhůtě shora uvedené povinnosti, rozhodne soud rozsudkem pro uznání podle ustanovení § 153a o.s.ř. Odpor proti platebnímu rozkazu byl žalovanou podán dne 16.12.2024, ve stanovené 30 denní lhůtě ode dne uplynutí lhůty k podání odporu (tedy do 15.1.2025, neboť platební rozkaz byl žalované doručen 29.11.2024, lhůta pro podání odporu uplynula dne 16.12.2024) se však žalovaná ve věci nijak nevyjádřila.4. Soud tedy vycházel ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. z předpokladu, že žalovaná uplatněný nárok žalobkyní uznala a protože se nejedná o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.) rozhodl soud podle ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř. tak, že žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno a žalované byla stanovena povinnost dlužnou částku uhradit včetně požadovaných úroků z prodlení.5. Tento rozsudek neobsahuje právní posouzení věci (§ 157 odst. 3 o.s.ř., rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 33 Cdo 3498/2012, ze dne 27. 3. 2013).6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.200,-Kč, úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 300,-Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva ze dne 18.6.2024, podání žaloby), a v úhradě 3 paušálních částek po 100,-Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 1.200,-Kč [(3 x 300) + (3 x 100) = 1.200] a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 252,- Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 1.452,- Kč. Náklady vynaložené žalobkyní činí 2.652,-Kč (1.200 + 1.452 = 2.652) a tyto je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.