11 Co 327/2024-512 — Městský soud v Praze

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně (dále též „soud“) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 134 375 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.); uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 351 008 Kč (výrok II.) a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 3 206 Kč (výrok III.).2. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, výslechem jednatelky a jednatele žalobkyně, výslechem žalovaného, výslechy svědků , jméno FO, (syn žalovaného) a , jméno FO, , znaleckým posudkem ze dne 25. 2. 2022, č. , číslo, (dále též „znalecký posudek“) znalkyně , jméno FO, , písemným vyjádřením znalkyně (ze dne 19. 5. 2022) k námitkám žalovaného k údajným vadám posudku, jakož i výslechem znalkyně; uvedl, jaká zjištění z provedených důkazů učinil, a vyložil, proč dalším důkazním návrhům nevyhověl.3. Po skutkové stránce soud shledal, že žalobkyně, po zpracování studie a dle písemných objednávek ze dne 5. 1. 2017, podepsaných žalovaným, a poté, co žalovaný zmocnil dne 20. 2. 2017 žalobkyni k jeho zastupování před , správní orgán, a dalšími dotčenými orgány, prováděla pro žalovaného inženýrskou a související činnost ve výstavbě v podobě kompletního zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení na akci „, název, “, akci „, název, “ a akci „, název, “, včetně návrhu rozpočtů a vypracování, resp. zajištění, pravomocného vydání veřejnoprávních smluv o provedení stavby. Zpracovanou kompletní projektovou dokumentaci (dále též „PD“) žalobkyně dne 20. 4. 2017 předala v tištěné podobě žalovanému, který ji převzal bez výhrad. Projektová dokumentace byla zhotovena řádně, žádné vady PD nebyly znaleckým posudkem specifikovány, a na jejím základě žalovaný uzavřel dne 20. 4. 2017 tři samostatné veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby, které nahrazují stavební povolení pro každou z výše jmenovaných akcí. Po stornování zálohové faktury a poskytnutí slevy žalobkyně fakturou ze dne 10. 7. 2017 vyúčtovala žalovanému za zpracování kompletního díla částku v celkové výši 1 134 375 Kč (včetně DPH), kterou měl žalovaný uhradit do 25. 7. 2017, což neučinil. Na písemnou předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 2017 k zaplacení této částky žalovaný reagoval odmítavým podáním ze dne 18. 9. 2017, a v průběhu řízení, podáním ze dne 4. 6. 2022, doručeným žalobkyni dne 5. 6. 2022, žalovaný z důvodu tvrzené vadnosti PD a jejího nepředání v elektronické podobě jednostranně písemně odstoupil od všech smluv, které na zhotovení PD s žalobkyní uzavřel. Konkrétní výše ceny díla nebyla účastníky sjednána, resp. sjednání její konkrétní výše nebylo v řízení prokázáno. Obvyklá cena díla byla znaleckým posudkem stanovena v částce 1 524 000 Kč bez DPH (1 844 000 Kč s DPH). Žalovaným tvrzená dohoda účastníků o sjednání povinnosti žalobkyně předat mu PD i v elektronické podobě nebyla prokázána.4. Po právní stránce soud shledal, že nejpozději podpisem objednávek dne 5. 1. 2017 žalobkyně (jako podnikatelský subjekt v souvislosti s předmětem svého podnikání) a žalovaný (jako nepodnikající fyzická osoba) uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále též „občanský zákoník“, nebo „o. z.“), smlouvu o dílo, na jejímž základě žalobkyni (jako zhotoviteli) vznikla povinnost provést pro žalovaného (jako objednatele) kompletní projektovou dokumentaci ve stupni pro stavební povolení včetně inženýrských a souvisejících činností a včetně zajištění uzavření veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby (nahrazující stavební povolení) mezi správním orgánem a žalovaným. Povinností žalovaného bylo dílo převzít a zaplatit cenu díla (ve smyslu § 2586 odst. 1 o. z.). Zatímco žalobkyně svůj smluvní závazek splnila, když kompletně provedené dílo předala žalovanému dne 20. 4. 2017 (ve smyslu § 2604 a § 2605 odst. 1 věta první o. z.), žalovaný svůj smluvní závazek nesplnil, neboť za dílo převzaté bez výhrad (ve smyslu § 2605 odst. 1 věta druhá o. z.) nezaplatil jeho cenu, ač podle ustanovení § 2610 o. z. žalobkyni vzniklo právo na zaplacení ceny díla.5. Dále soud shledal, že žalovaným tvrzená dohoda o povinnosti žalobkyně předat mu projektovou dokumentaci i v elektronické podobě nebyla v řízení prokázána, jeho tvrzení o vadách projektové dokumentace bylo vyvráceno znaleckým posudkem. Soud konstatoval, že na základě PD bylo dosaženo účelu, pro který byla zpracována, a to uzavření veřejnoprávních smluv o provedení stavby nahrazujících stavební povolení, a shledal, že za této situace je neplatné jednostranné písemné odstoupení žalovaného od smlouvy o dílo, které nadto žalovaný učinil až po více jak třech letech od předání a převzetí díla a cca po dvou a půl letech od nedůvodného vytknutí vad díla (podáním ze dne 18. 9. 2017), tj. nikoliv bez zbytečného odkladu (k tomu soud odkázal na § 2001 a 2002 odst. 1 věta první o. z.). Dále soud uvedl, že byť zákon předpokládá dohodu stran o ceně díla, nečiní ji nezbytnou náležitostí smlouvy o dílo, a připouští tedy možnost uzavření této smlouvy, aniž by si její strany cenu díla výslovně sjednaly (§ 2586 odst. 2 o. z.). V řízení nebyla prokázána protichůdná tvrzení účastníků o sjednání konkrétní výše ceny díla, soud proto aplikoval § 2586 odst. 2 věta druhá o. z., podle něhož v takovém případě platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Znaleckým posouzením bylo zjištěno, že za obvyklou cenu díla v projednávané věci lze považovat průměrnou cenu projektových prací v rozsahu zpracované dokumentace v částce 1 524 000 Kč (bez DPH), resp. 1 844 000 Kč (s DPH), tj. cenu vyšší, než je částka v žalobě uplatněná. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 134 375 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, neboť lhůta poskytnutá mu žalobkyní k plnění uplynula dnem 25. 7. 2017, a následujícího dne 26. 7. 2017 se tak žalovaný dostal do prodlení (ve smyslu § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).6. Žalovaný ve včasném odvolání (do všech výroků) namítal, že bylo prokázáno, že cena díla byla sjednána ve výši 200 000 Kč bez DPH s tím, že splatnost uvedené částky nastane až po předání díla v elektronické podobě – tyto skutečnosti vyplynuly z výpovědí svědka , jméno FO, a účastníka , tituly před jménem, , jméno FO, . Svědek , jméno FO, je sice synem žalovaného, ale bylo mu dáno zákonné poučení svědka, je to bezúhonný, nikdy netrestaný člověk, neexistuje tak jediný důvod, proč jeho výpovědi neuvěřit; pokud soud tuto výpověď nevzal v potaz, dopustil se chybného hodnocení provedených důkazů. Žalovaný též namítal, že znalec měl postupovat tak, že si zjistí nabídky projekčních kanceláří platné v daném místě a čase, provede jejich porovnání a poté z této srovnávací metody zjistí aktuální tržní cenu platnou v daném místě a čase. Znalec postupoval chybně, když vycházel ze zcela nezávazných sazebníků , název, a vydával je za obvyklou cenu. Výsledek znaleckého posudku je tak nepoužitelný, soud ho ale akceptoval. Oproti tomu žalovaný předložil závaznou nabídku na vypracování podobného projektu v částce diametrálně odlišné, soud tento rozpor nevysvětlil. Žalovaný navrhl, aby byl vypracován nový znalecký posudek, nejlépe znaleckým ústavem. Dále žalovaný namítal, že odstoupení od smlouvy o dílo, učiněné žalovaným, bylo účinné, neboť vady vytkl bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dozvěděl. Proto žalovaný navrhl, aby byl napadený rozsudek změněn tak, že žaloba bude zamítnuta a žalovanému budou přiznány náklady řízení, nebo aby byl rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.7. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že tvrzení žalovaného o ceně díla ve výši 200 000 Kč nebylo prokázáno, což platí též o tvrzení, že dílo mělo být předáno v elektronické podobě; je nelogické, aby žalovaný podepsal potvrzení o předání díla, aniž by na potvrzení rozporoval absenci předání díla v elektronické podobě. Soud prvního stupně též náležitě vyhodnotil tvrzení žalovaného, že od smlouvy odstoupil. Rozsudek soudu prvního stupně po skutkové i právní stránce odpovídá zjištěným skutečnostem. Proto žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení.8. Při jednání odvolacího soudu právní zástupci účastníků řízení odkázali na svá písemná podání, jejichž stěžejní části stručně reprodukovali. Právní zástupce žalovaného zdůraznil, že by měl být zpracován nový znalecký posudek (nejlépe znaleckým ústavem), neboť v posudku, z něhož soud prvního stupně vycházel, nebyla použita srovnávací metoda. Právní zástupce žalobkyně poukázal na to, že žalovaný postupně připouštěl uzavření smíru znějícího na stále vyšší částky; jeho argumentace je účelová, učiněná ve snaze oddálit rozhodnutí.9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a zákona č. 99/1963 Sb., dále jen