11 Co 358/2024-186 — Městský soud v Praze

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně (dále též „soud“) rozhodl, že žaloba s návrhem, aby žalovaný zaplatil žalobcům částku , částka, spolu se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá (výrok I.), a uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, (výrok II.)2. Soud provedl dokazování výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, a listinnými důkazy, přičemž vyložil, jaká zjištění učinil. Z provedených důkazů soud (vedle jiného) zjistil následující. Ze zkušebního protokolu č. , hodnota, a z osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla č.j. , číslo, měl soud za prokázané, že vodoměr v bytě žalobců proměřoval o 24,55%; protokol byl vyhotoven dne , datum, společností , právnická osoba, . Z e-mailové komunikace (na č. l. 105 spisu) měl soud za prokázané, že dne , datum, žalobce zasílal ostatním členům žalovaného, včetně svědka , jméno FO, , e-mail, v němž odkazoval na protokol o přezkoušení měřidla ze dne , datum, (a na fakturu za přezkoušení měřidla). Z tabulky s vyúčtováním služeb za rok 2016 měl soud za prokázané, že toto bylo zpracováno dne , datum, , přičemž jde o komplexní vyúčtování služeb za rok 2016 pro všechny jednotlivé vlastníky jednotek; u žalobců je vykázán přeplatek ve výši , částka, , položka „režie“ činila , částka, . Ze zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek ze dne , datum, měl soud za prokázané, že na tomto shromáždění došlo k projednání vyúčtování služeb za rok 2016; vlastníci byli informováni o zaúčtování bankovních poplatků do položky režie, byly podány (též) informace o vyúčtování jednotlivých položek v tabulce s vyúčtováním služeb, která byla přílohou pozvánky na shromáždění vlastníků jednotek, byly vysvětleny korunové rozdíly ve vyúčtováních a následně došlo ke schválení vyúčtování shromážděním (všemi přítomnými). Ke konání tohoto shromáždění se žalobce (při jednání soudu) vyjádřil tak, že se jej účastnil buď on, nebo jeho manželka. Z výpisu z účtu , právnická osoba, . soud zjistil, že přeplatek plynoucí z vyúčtování roku 2016 (ve výši , částka, ) byl vyplacen na účet žalobců. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, měl soud za prokázané, že na shromáždění vlastníků jednotek dne , datum, došlo ke schválení vyúčtování za rok 2016 v podobě, v jaké bylo shromáždění předloženo žalovaným. Podklady k tomuto vyúčtování, včetně vyúčtování samotného, byly zasílány před konáním shromáždění všem vlastníkům. Vyúčtování provedla skupina dobrovolníku (vlastníků jednotek), neboť v té době neměl žalovaný statutární orgán a správcovská společnost , jméno FO, nefungovala (její jednatelka měla , podezřelý výraz, ). Pokud si žalobci vyžádali vyúčtování u správcovské společnosti, je možné, že jim bylo zasláno, ale správné vyúčtování je to ze , datum, , které bylo schváleno na shromáždění vlastníků.3. Po skutkové stránce soud shledal, že žalobci jsou vlastníky specifikovaných jednotek (bytu a garáže), žalovaný je osobou odpovědnou za správu domu a pozemku. V květnu 2017 bylo pojato podezření, že podružné vodoměry (které jsou ve vlastnictví vlastníků jednotek) tzv. proměřují; žalovaný proto inicioval výměnu vodoměrů, k níž došlo, i v bytě žalobců, dne , datum, . Žalobci vodoměr nechali přezkoušet odbornou metrologickou firmou (, právnická osoba, .), přičemž v rámci přezkoušení bylo zjištěno, že vodoměr proměřuje v průměru o 24,55%. Na základě toho žalobci dne , datum, reklamovali odebrané množství vody, kdy výši neoprávněně účtované částky stanovili jako 30% hodnoty naměřené na vodoměru (3 822 m3), rozdíl tak činí 822 m3, což při ceně vody 85, , částka, za m3 činí částku , částka, ; dále žalobci požadovali částku , částka, , kterou vynaložili na přezkoušení vodoměru. Dále soud shledal, že informaci o tom, že vodoměr tzv. přeměřuje, měli žalobci k dispozici již dne , datum, , kdy převzali zásilku zaslanou společností , právnická osoba, . obsahující testovaný vodoměr (s ohledem na hmotnost zásilky 0,7 kg) a listiny týkající se přezkoušení vodoměru. O tomto závěru nelze pochybovat i s ohledem na e-mail žalobce ze dne , datum, , v němž na listiny týkající se přezkoušení vodoměru odkazuje. Soud proto shledal, že nejpozději dnem , datum, měli žalobci k dispozici veškeré údaje potřebné k tomu, aby případně uplatnili své tvrzené nároky, když věděli o tom, že vodoměr proměřoval, věděli o tom, o kolik vodoměr přeměřoval, znali spotřebu na vodoměru při jeho demontáži a znali též cenu vodného za aktuální rok i za roky předcházející, neboť cena byla obecně známá a vyplývala i z vyúčtování za minulé roky; den , datum, je tedy dnem, kdy žalobci svá práva mohli uplatnit poprvé, k podání žaloby však došlo až dne , datum, .4. Dále soud vyšel z toho, že dne , datum, žalobci u žalované reklamovali vyúčtování služeb poskytnutých v roce 2016 (které vyhotovila společnost , jméno FO, s. r. o.) s tím, že vodoměr proměřoval, resp. přeměřoval ve výši 31%; reklamovali též položku „režie“, neboť nebyla nijak doložena. Z uvedeného důvodu požadovali částku , částka, jako zúčtované zálohy na vodné/stočné za rok 2016 a částku , částka, jako položku „režie“. Ohledně vyúčtování tzv. režie soud shledal, že vyúčtování vyhotovené společností , jméno FO, s. r. o. (dále též jen „společnost , jméno FO, “), bylo předloženo v době, kdy žalobcům muselo být zřejmé, že komplexní vyúčtování služeb projedná shromáždění vlastníků jednotek svolané na , datum, , přičemž žalobce , Jméno zainteresované osoby 1/0, při jednání soudu (dne , datum, ) potvrdil, že tohoto shromáždění se účastnil buď on, nebo jeho manželka. Žalobcům tedy bylo (resp. muselo být) zřejmé, že vyúčtování schválilo shromáždění, tj. nejvyšší orgán společenství vlastníků jednotek. Dále soud shledal, že z vyúčtování ze dne , datum, (které schválilo shromáždění vlastníků) vyplývá větší přeplatek ve prospěch žalobců než z vyúčtování služeb zpracovaného společností , jméno FO, , přičemž tento přeplatek byl žalobcům vyplacen. Proti vyúčtování ze dne , datum, (které schválilo shromáždění vlastníků jednotek) žalobci nijak nebrojili, ani v tomto směru ničeho netvrdili. Dále soud uvedl, že rozdíl v jednotlivých vyúčtováních, pokud jde o položku režie, činí pouhé , částka, , navíc ve prospěch žalobců, přičemž korunové rozdíly ve vyúčtováních (jak se podává ze zápisu) byly vysvětleny na shromáždění. S přihlédnutím k prokázaným skutečnostem je třeba odmítnout tvrzení žalobců, že se domnívali, že celá částka přeplatku, kterou od žalovaného za rok 2016 přijali, je výnosem ze společně pronajímaných prostor, když takové tvrzení odporuje zavedené praxi (vlastníci jednotek neplatí zálohy na služby a náklady na služby jsou následně odečítány od poměrné části výnosů z pronájmu společných prostor podle výše podílu vlastníků na společných částech domu).5. Po právní stránce soud shledal, že právo uplatněné žalobci je právem majetkovým (ve smyslu § 611 zákona č. 89/2012 Sb., dále je „o. z.“), které se promlčuje v obecné promlčecí době tří let (ve smyslu § 629 o. z.). Promlčecí doba plyne ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, tedy ode dne, kdy se žalobci dozvěděli o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měli a mohli, resp. kdy získali vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě, resp. tuto vědomost získat mohli a měli (§ 620 o. z.), nebo kdy (ve smyslu § 621 o. z.) získali (nebo získat mohli a měli) vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Soud shledal, že v poměrech této věci (v obou v úvahu připadajících možnostech právní kvalifikace nároku) tomu bylo dne , datum, – tohoto dne mohli žalobci uplatnit své právo poprvé (lhostejno, zda jde o právo z titulu náhrady škody, nebo z bezdůvodného obohacení); tříletá promlčecí doba tedy uplynula dnem , datum, . S ohledem na skutečnost, že žalovaný vznesl námitku promlčení za situace, kdy žaloba byla podána dne , datum, , byla námitka promlčení vznesena důvodně a nárok, který byl uplatněn z titulu proměřování vodoměru, je tudíž promlčený. Námitku žalobců, že námitka promlčení vznesená žalovaným je v rozporu s dobrými mravy, přijmout nelze, když to byli výlučně žalobci, kteří otáleli s uplatněním svého tvrzeného práva.6. Opodstatněným soud neshledal ani požadavek na úhradu částky , částka, z titulu tzv. režie. K tomu uvedl, že jde o nákladovou položku účtovanou žalobci, kterou však žalobci jednak nezaplatili, jednak ani nehradili zálohy na služby, z nichž by měla být taková položka zúčtována. Žalobci vycházeli z vyúčtování společnosti , jméno FO, za situace, kdy věděli o tom, že finální vyúčtování, zahrnující spotřebu za rok 2016, bude schvalováno na shromáždění vlastníků, které se konalo dne , datum, a kterého se žalobci účastnili, přičemž podklady k tomuto vyúčtování byly žalobcům zaslány. Toto vyúčtování bylo vyhotoveno dne , datum, (tedy jeden den poté, co b