12 C 23/2023-191 — Městský soud v Praze

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala nároků, které jsou uvedeny ve výroku. Svou žalobu odůvodnila tím, že je provozovatelkou celoplošných televizních programů , Program žalobkyně, , , Program žalobkyně, , , Program žalobkyně, , , Program žalobkyně, , , Program žalobkyně, a , Program žalobkyně, . Žalovaná prostřednictvím své mobilní aplikace , Anonymizováno, poskytuje veřejnosti služby živého sledování televizního vysílání a zpětného zhlédnutí již odvysílaných pořadů. Dne , datum, žalovaná získala oprávnění šířit prostřednictvím své aplikace také vysílání televizních programů žalobkyně, z důvodu závažného porušení smluvních podmínek (porušení zákazu pozměňovat obsah převzatého vysílání umisťováním dodatečných reklamních sdělení) však žalobkyně smlouvu s účinností k , datum, vypověděla. Přestože žalovaná není od té doby oprávněna vysílání programů žalobkyně uživatelům své aplikace zpřístupňovat, dne , datum, je do nabídky své aplikace opětovně zařadila a v této nabídce je ponechala až do , datum, , kdy jí bylo jejich zpřístupňování zakázáno předběžným opatřením. Jednání žalované vedlo podle žalobkyně ke snížení atraktivity její vlastní streamovací platformy , Anonymizováno, a s tím souvisejícímu poklesu počtu jejích předplatitelů, tedy žádala poskytnutí omluvy za nemajetkovou újmu. Dále žalobkyni vznikla škoda, když jí ušel zisk v podobě licenční odměny ve výši , částka, měsíčně za každou osobu, která si aplikaci žalované nainstalovala do svého mobilního zařízení. Vzhledem k tomu, že mobilní aplikaci si dle veřejně dostupných dat nainstalovalo , Anonymizováno, uživatelů, vyčíslila žalobkyně ušlý zisk na částku , částka, . Konečně žalobkyně požadovala vydání bezdůvodného obohacení, a to veškerých příjmů, o které se žalovaná neoprávněným televizním přenosem obohatila. Konkrétně šlo o příjmy z poplatků za užívání aplikace (, částka, za jednoho uživatele), o příjmy ze zobrazování reklamních bannerů a o příjmy z reklam vkládaných do vysílání žalobkyně, neboť žalobkyně má za to, že zařazením programů do aplikace došlo ke zvýšení atraktivity aplikace, tedy k výraznému zvýšení počtu jejího stažení, tedy i ke zvýšení příjmů žalované. Namísto vydání skutečného bezdůvodného obohacení žalobkyně po žalované požadovala zaplatit dvojnásobek obvyklé licenční odměny za , Anonymizováno, předplatitelů.2. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Namítala, že fungování její aplikace není založeno na šíření televizního vysílání převzatého od žalobkyně, ale na odlišném technickém řešení. Žalovaná provozuje technická zařízení (anténu a tuner) umožňující příjem televizního vysílání, které žalobkyně volně šíří prostřednictvím pozemních vysílačů (DVB-T2). Uživatelé aplikace si zaplacením paušálního ročního poplatku ve výši , částka, pronajímají část kapacity těchto zařízení, díky čemuž si mohou obsah televizního vysílání zobrazovat na svých mobilních zařízeních, jež nedisponují vlastními technickými prostředky pro příjem televizního vysílání (vlastní televizní anténou nebo vlastním televizním tunerem). K přenosu vysílání do mobilní aplikace žalovaná využívá privátní počítačové sítě. Žalovaná je přitom přesvědčena, že provozování aplikace nelze považovat za sdělování vysílání veřejnosti ve smyslu § 18 odst. 1 autorského zákona. Autorský zákon totiž v odstavci 3 citovaného ustanovení stanoví, že pod sdělováním autorského díla veřejnosti nelze podřadit pouhé provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování. Pro případ, že by soud přesto jednání žalované jako sdělování vysílání veřejnosti kvalifikoval, žalovaná dodala, že je k takovému sdělování oprávněna na základě podlicence, kterou jí poskytla společnost , právnická osoba, . Žalovaná dále odmítla, že by její jednání bylo způsobilé přivodit žalobkyni újmu. Žalobkyně své programy volně šíří prostřednictvím pozemních vysílačů. Umožněním příjmu pozemního vysílání v mobilních zařízeních, které nedisponují vlastní anténou a tunerem, žalovaná přispěla k rozšíření její divácké základny, což se muselo pozitivně odrazit na jejích příjmech z reklamy. Balíček s televizními programy žalobkyně si navíc v aplikaci aktivovalo pouhých sto padesát dva uživatelů. V porovnání s počtem obyvatel, kteří mají možnost programy žalobkyně přijímat z terestrického vysílání, tak služba pronájmu televizního tuneru oslovila zcela zanedbatelný počet osob. Konečně, žalovaná upozornila na to, že žalobkyně ve své žalobě nepřípustně kumuluje různé peněžité nároky, jež vyplývají ze stejného skutkového stavu a vzájemně se překrývají.3. Účastníci učinili nesporným, že žalobkyně provozuje celoplošné vysílání šířené prostřednictvím pozemních vysílačů a vysílání prostřednictvím družice podle příslušných licencí udělených jí Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Žalobkyně provozuje televizní vysílání programu , Program žalobkyně, , , Program žalobkyně, , , Program žalobkyně, , , Program žalobkyně, , , Program žalobkyně, a , Program žalobkyně, . Žalovaná je společnost, která nabízí mobilní aplikaci , Anonymizováno, . Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena licenční smlouva ze dne , datum, , na základě které byla žalovaná oprávněná k vysílání televizních programů žalobkyně a byla oprávněna tyto programy distribuovat. Licenční smlouva byla ukončena výpovědí smlouvy ze strany žalobkyně ze dne , datum, . V období od , datum, do , datum, byly v aplikaci žalované , Anonymizováno, programy , Program žalobkyně, , , Program žalobkyně, , Program žalobkyně, , , Program žalobkyně, , , Program žalobkyně, a , Program žalobkyně, .4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z licenční smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované oprávnění šířit vysílání televizních programů , Program žalobkyně, , Program žalobkyně, , , Program žalobkyně, , , Program žalobkyně, a , Program žalobkyně, prostřednictvím kabelového systému a prostřednictvím počítačové sítě (IPTV), a to s využitím signálu poskytnutého žalované v tzv. přístupovém bodě. Žalovaná byla podle smlouvy oprávněna umožnit uživatelům své platformy živé sledování programů, zpětné přehrání odvysílaného obsahu až po dobu sedmi dnů od jeho odvysílání, přetáčení aktuálně vysílaného pořadu na jeho počátek a pozastavení lineárního vysílání a sledování pozastaveného pořadu s časovým posunem. Za to se žalovaná zavázala platit žalobkyni odměnu, jejíž výše se měla odvíjet od počtu uživatelů (předplatitelů) její platformy. Pro období od , datum, do , datum, měla měsíční sazba odměny činit , částka, za jednoho uživatele (předplatitele).6. Z výpovědi licenční smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně licenční smlouvu vypověděla.7. Z mediální smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná se zavázala technicky zajistit provozování televizního vysílání převzatého společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (poskytnout společnosti technickoadministrativní služby), a poskytnout této společnosti za účelem provozování převzatého vysílání potřebnou síťovou infrastrukturu. Současně společnost , právnická osoba, . poskytla žalované oprávnění šířit převzaté televizní vysílání prostřednictvím jejího distribučního systému (sítě optických či metalických kabelů nebo jiné sítě elektronických komunikací) předplatitelům jejích služeb.8. Z článku s názvem „, Anonymizováno, zařadila kanály , Jméno žalobkyně, nabízí je jako DVB-T2“, uveřejněného dne , datum, na internetových stránkách , Anonymizováno, , soud zjistil, že internetová služba , Anonymizováno, rozšířila od září nabídku programů o stanice mediální skupiny , Jméno žalobkyně, .9. Z komentáře uživatele , Anonymizováno, v rámci recenzí aplikace , Anonymizováno, v obchodu Google Play ze dne , datum, soud zjistil, že v aplikaci přes funkci ladění fungovala i , právnická osoba, , a to v SD kvalitě.10. Z komentáře uživatele , jméno FO, v rámci recenzí aplikace , Anonymizováno, v obchodu Google Play ze dne , datum, soud zjistil, že uživatel od aplikace obdržel oznámení o naladění nových televizních kanálů, jejichž příjem měl být zpoplatněn částku , částka, (později byl poplatek snížen na částku , částka, ročně), ačkoli sám žádné kanály neladil ani o jejich naladění nežádal.11. Z obchodních podmínek žalované, týkajících se služby pronájmu DVB-T2 tuneru, soud zjistil, že podstatou služby je závazek žalované umožnit uživateli využití DVB-T2 tuneru za účelem příjmu volně sířených programů dostupných na území České republiky a jejich naladění. Naladěné programy měly být uživateli zpřístupněny prostřednictvím virtuální privátní sítě tak, aby obsah vysílání nebyl dostupný nikomu jinému než předplatiteli služby. Za umožnění přístupu k tuneru měla žalované náležet roční odměna ve výši , částka, . Současně však žalovaná avizovala, že pokud uživatel nebude s poskytnutou službou spokojen, nemusí částku požadovanou za pronájem tuneru platit.12. Ze schématu a popisu technického fungování aplikace , Anonymizováno,