12 Co 15/2025-164 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 30 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 692 Kč od 1.12.2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 782 Kč od 1.1.2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 446 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení (výrok I). Zároveň uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 32 943 Kč (výrok II).2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce, , právnická osoba, , domáhal po žalovaném zaplacení částky 30 920 Kč s příslušenstvím, představované neuhrazenými příspěvky do fondu oprav ve výši 2 692 Kč za listopad 2021 a ve výši 782 Kč za prosinec 2021 (poměrná část) a nedoplatkem z vyúčtování služeb za rok 2021 spojených s užíváním bytové jednotky č. , číslo, , v 6. podlaží, domu čp. , číslo, , , číslo, a , číslo, v , adresa, ve výši 27 446 Kč. Žalovaný byl v rozhodném období spoluvlastníkem bytu s podílem 13/14 na předmětné jednotce a 997/42736 na společných částech domu. Vlastnictví nabyl dne 13. 11. 2019 ve veřejné dražbě a pozbyl dne 9. 12. 2021. Vyúčtování bylo žalovanému doručeno dne 14. 4. 2022 a bylo splatné dne 31. 7. 2022, od následujícího dne byl žalovaný v prodlení, neboť požadovanou částku ani přes výzvu neuhradil.3. Žalovaný namítal, že nebyl výlučným vlastníkem bytu, pouze jeho spoluvlastníkem, a proto mu měly být účtovány pouze poměrné částky, v bytě pobývala nájemnice, která hradila žalobci od listopadu 2019 do září 2020 částku 3 210 Kč měsíčně za služby, žalobce však uvedené platby odmítal zohlednit. Od 9. 12. 2021 navíc již žalovaný není spoluvlastníkem bytu. Měla být zohledněna též skutečnost, že platil vyšší příspěvky do fondu oprav ve výši 27 Kč/m², přestože dle zápisu ze shromáždění ze dne 24. 7. 2013 byla schválena výše příspěvku pouze ve výši 22 Kč/m².4. V rámci obrany pak žalovaný uplatnil několik kompenzačních námitek. V podání ze dne 15. 1. 2024 započetl částku 10 814 Kč jako přeplatek z vyúčtování za rok 2020, částku 1 943 Kč jako platbu uhrazenou žalobci dne 2. 6. 2021, která nebyla ve vyúčtování za rok 2021 zohledněna a částku 11 966 Kč jako přeplatek do fondu oprav, vyplývající z rozdílu 5 Kč/m² za výměru bytu 99,7 m² za období 24 měsíců. V dalším podání ze dne 14. 2. 2024 započetl částku 820 Kč jako přeplatek na správní odměnu o 35 Kč měsíčně, protože navýšení této odměny nebylo schváleno. V podání ze dne 10. 6. 2024 uplatnil k započtení zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 47 326 Kč za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 (částka sestávající z úhrady jeho nájemkyně ve výši 33 329 Kč a přeplatku do fondu oprav ve výši 13 997 Kč) a dále úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 46 044 Kč za období od 1. 1. 2022 do 23. 5. 2023.5. Žalobce ke kompenzačním námitkám uvedl, že částka 10 814 Kč byla použita k úhradě dluhů žalovaného z listopadu a prosince 2019 a nedoplatku vyúčtování za rok 2019, neboť žalovaný neuhradil v listopadu 2019 částku 3 541 Kč a v prosinci 2019 částku 5 902 Kč a z vyúčtování služeb za rok 2019 mu vznikl nedoplatek ve výši 1 371 Kč, což dohromady tvoří započtenou částku. Zaplacená částka 1 943 Kč nebyla přeplatkem, ale nedoplatkem služeb za rok 2020.6. Soud I. stupně provedl dokazování, z něhož bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem bytu ke dni 7. 10. 2020 s podílem o velikosti 13/14 na jednotce. Spolu s ním měli podíl o velikosti 1/28 na jednotce další dvě spoluvlastnice. Žalovaný nabyl svůj podíl na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne 13. 11. 2019 (právní moc dne 4. 12. 2019 a právní účinky zápisu ke dni 9. 1. 2020). Okresní soud v , adresa, rozsudkem ze dne 28. 4. 2022 vyhověl žalobě, kterou žalovaný podal proti svojí nájemnici na zaplacení částky 149 838 Kč s příslušenstvím, kterou mu nájemnice dlužila v souvislosti s užíváním předmětného bytu a dne 23. 5. 2023 na jeho základě vydal soudní exekutor ve prospěch žalovaného na úkor žalobce exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, tj. částky 33 328,60 Kč zaplacené nájemnicí na účet žalobce, kterou exekutor rozdělil tak, že 8 724,10 Kč připadlo na náklady exekuce a 24 604,50 Kč připadlo žalovanému na jeho pohledávku vůči nájemnici. Od 1. 11. 2014 byl zvýšen příspěvek na správu domu a pozemku na 27 Kč/m², a dne 28. 11. 2019 bylo schváleno zvýšení odměny správcovské firmě na 105 Kč/měsíc/bytovou jednotku. V roce 2021 činil celkový zůstatek na účtu žalovaného k 31. 12. 2021 částku 8 546 Kč. Nájemnice žalovaného, která byla původně jeho spoluvlastníkem a uživatelem platila žalobci za plnění spojená s užíváním bytu v hotovosti, nikoliv na účet žalovaného, měla zafixováno, že má platit, žalovaný ji nekontaktoval, proto platila ještě dalších šest měsíců. Žalobce vedl účet k bytu, nikoliv k osobě vlastníka. Vyúčtovaná částka 1 923 Kč za prosinec 2021 byla vyúčtovaná jako alikvotní části za prosinec, neboť žalovaný podíl následně prodal. Částka 22 375 Kč představovala nedoplatek za služby za rok 2021, splatnost vyúčtování byla stanovena na 31. 7. 2022.7. Podle vyúčtování záloh za služby za rok 2020 a 2019 předepsané zálohy činily 38 940 Kč a skutečný náklad 40 882,81 Kč, což vedlo k nedoplatku ve výši 1 943 Kč. Za období 13. 11. 2019 - 31. 12. 2019 činily předepsané zálohy, Anonymizováno, 5 136 Kč, skutečný náklad byl 6 506 Kč, a nedoplatek činil 1 370 Kč.8. Podle výpočtového listu ze dne 1. 11. 2021 měsíční příspěvek do fondu oprav činil 2 692 Kč, příspěvek na správu byl 306 Kč, záloha na odměny 150 Kč, záloha na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu činila 3 475 Kč. Celková částka měsíčních záloh tedy činila 6 623 Kč.9. Podle vyúčtování záloh za služby ze dne 31. 3. 2022 v roce 2021 byly předpisy za služby následující: vodné – předpis 6 565 Kč, náklad 16 193 Kč, teplá voda - předpis 7 990 Kč, náklad 19 427,75 Kč, úklid - předpis 1 355 Kč, náklad 2 477 Kč, výtah - předpis 666 Kč, náklad 1 185 Kč, osvětlení - předpis 217 Kč, náklad 689,18 Kč, správní odměna - předpis 1 694 Kč, náklad 2 157,12 Kč. S ohledem na dřívější přeplatek ve výši částce 1 274 Kč (včetně tepla, kde předpis byl 18 629 Kč, a náklad činil 17 354 Kč) bylo zjištěno, že žalovaný uhradil v roce 2021 na zálohách částku 32 450 Kč a na fondu oprav 30 394 Kč. Nicméně za listopad a prosinec 2021 žalovaný neuhradil žádné platby do fondu oprav (2 692 Kč a 782 Kč). Skutečný náklad na služby za rok 2021 činil 59 896 Kč, žalovaný uhradil 32 450 Kč, nedoplatek na službách tak činil 27 446 Kč. Žalobce žalovanému vyúčtování služeb za rok 2021 zaslal, žalobce žalovaného upomenul o úhradu dlužné částky, upomínkou ze dne 11. 11. 2022, která byla doručena s dodejkou.10. Na základě tohoto skutkového stavu dospěl soud I. stupně k závěru, že žalovaný jako vlastník jednotky je podle § 1180 a § 1181 zákona č. 82/1998, Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) povinen hradit příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby, jejichž výši stanovilo shromáždění vlastníků jednotek v souladu s § 1208 písm. e) o. z. Tím, že žalovaný v rozhodném období tyto platby řádně nehradil, porušil svou zákonnou povinnost a vznikl mu vůči žalobci dluh v celkové výši 30 920 Kč. Z důvodu prodlení s plněním peněžitého dluhu žalobci rovněž vzniklo právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.11. K námitce žalovaného, že se stal spoluvlastníkem bytu až v prosinci 2019, soud I. stupně odkázal na § 336l odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož vlastnictví nemovitosti přechází na vydražitele dnem vydání pravomocného usnesení o příklepu, je-li zároveň zaplaceno nejvyšší podání.12. Důvodnou neshledal ani námitku týkající se nesprávného výpočtu podílu jednotky, neboť tvrzená výše podílu byla prokázána výpisem z katastru nemovitostí. Za důvodnou nepovažoval ani argumentaci žalovaného, že měl hradit pouze poměrnou část příspěvků, a to s poukazem na § 1127 a § 1872 o. z., které zakládají solidární odpovědnost spoluvlastníků.13. Ve vztahu k výši a způsobem výpočtu nedoplatku konstatoval soud I. stupně určité pochybení správcovské firmy v rámci vyúčtování (zejména v zaúčtování některých záloh), uvedené nedostatky však neměly vliv na správný výsledek vyúčtování, a navíc žalovaný výši nákladů na služby ani neuhrazené částky do fondu oprav věcně nijak nezpochybňoval. Soud I. stupně tak dospěl k závěru, že žalovaný v roce 2021 uhradil zálohy ve výši 32 450 Kč, zatímco skutečné náklady činily 59 896 Kč. Po zohlednění neuhrazených plateb do fondu tak činil celkový nedoplatek částku ve výši 30 920 Kč, odpovídající žalované částce. Soud I. stupně proto žalobce zcela vyhověl.14. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a tyto přiznal ve věci plně úspěšnému žalobci v celkové výši 32 943 Kč, a to 1 237 Kč za zaplacený soudní poplatek, 21 060 Kč jako odměnu advokátky dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advo