12 Co 326/2024-137 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 80 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 80 000 Kč od 25. 11. 2023 do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu co do požadavku žalobkyně na zaplacení 320 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 320 000 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 80 000 Kč od 14. 11. 2023 do 24. 11. 2023 zamítl (výrok II.) a uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 570 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala náhrady nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání vedené u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Dne 12. 3. 2020 bylo zahájeno její trestní stíhání pro spáchání přečinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku usnesením policejního orgánu č. j. , spisová značka, . Žalobkyně si rozhodnutí převzala 7. 4. 2020. V průběhu řízení byl žalobkyni trestním příkazem uložen peněžitý trest ve výměře 360 000 Kč. Prvním nepravomocným rozsudkem byla uznána vinnou a byl jí uložen peněžitý trest ve výměře 346 000 Kč. K odvolání Městský soud v , datum, srovnávací judikaturu uvedla rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, , Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, , Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, a rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, . Žalobkyně uplatnila nárok u žalované podáním doručeným dne 24. 5. 2023. Dne 13. 11. 2023 žalovaná vyplatila žalobkyni 200 000 Kč.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že u ní žalobkyně dne 24. 5. 2023 uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání a žádost projednala dne 13. 11. 2023, konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a přiznala žalobkyni finanční zadostiučinění ve výši 200 000 Kč. Žalobkyně byla reálně ohrožena pouze peněžitým trestem, s čímž byla na počátku i v průběhu trestního stíhání obeznámena a sama prohlašovala, že disponuje finančními prostředky k jeho úhradě. Hrozící trest tedy nebyl pro žalobkyni likvidační. Délka řízení byla přiměřená, rodina žalobkyni podporovala a výkon , funkce, na , adresa, měla žalobkyně pozastavený jen dočasně. Rovněž žalobkyně nebyla stíhána v souvislosti s výkonem své profese. Zdravotní dopady byly pouze dočasné. Za medializaci neodpovídá a neshledala excesivní jednání orgánů činných v trestním řízení. V rámci dohledu vykonávaného , adresa, bylo konstatováno, že státní zástupce do médií nepodal excesivní informace, zprávy byly podány objektivně, pravdivě a bez dehonestujících údajů. Státní zástupce nezveřejnil informaci, která by mohla ohrozit objasnění skutečností důležitých pro trestní stíhání. Naopak má za to, že medializace byla způsobená panem , jméno FO, , který podal podnět k zahájení trestního stíhání a jako první veřejnost informoval. Dále uvedla, že se žalobkyni rovněž za vydání nezákonného rozhodnutí omluvila, a to formou omluvného dopisu podepsaného ředitelem odboru odškodňování, který byl zaslán doporučeně na adresu žalobkyně. Žalovaná pro srovnání odkázala na rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (u Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ).4. Po provedeném dokazování soud I. stupně zjistil skutkový stav (podrobně uvedený v napadeném rozhodnutí), že žalobkyně uplatnila svůj nárok ve výši 600 000 Kč předběžně u žalované podáním ze dne 24. 5. 2023 doručeným žalované téhož dne. Žalovaná ve stanovisku ze dne 13. 11. 2023 poskytla žalobkyni 200 000 Kč. Usnesením policejního orgánu ze dne 12. 3. 2020, č. j. , spisová značka, , bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro spáchání přečinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 odst. 1 tr. zákoníku. Vytýkaného jednání se neměla dopustit v souvislosti s výkonem své profese. Usnesení bylo žalobkyni doručeno 7. 4. 2020. Předtím se policejní orgán pokoušel usnesení žalobkyni doručit, když dne 13. 3. 2020 se žalobkyní telefonicky hovořil za účelem doručení písemnosti. Uváděla, že se nachází v domácí karanténě kvůli koronaviru a písemnost jí má být zaslána na adresu trvalého pobytu. Na , orgán, pro , adresa, jim bylo jiným , funkce, sděleno, že žalobkyně čerpá ošetřovné, jelikož její syn nechodí z důvodu nařízené karantény do školy. Na adrese trvalého pobytu zastihli manžela žalobkyně, který uvedl, že manželka šla nakupovat a neví, kdy se vrátí. Opis usnesení o zahájení trestního stíhání byl předán k odeslání doporučeně do vlastních rukou dne 13. 3. 2020. Dne 21. 3. 2020 učiněn další pokus o doručení písemnosti žalobkyni na adrese trvalého pobytu žalobkyně a rovněž žalobkyně byla kontaktována telefonicky. Telefonní číslo však bylo nedostupné. Dne 20. 3. 2020 policejní orgán požádal , orgán, v , adresa, o sdělení, zda žalobkyně navštěvuje zaměstnání a kdy bude v zaměstnání přítomna. , orgán, v , adresa, dne 23. 3. 2020 sdělilo, že žalobkyně není přítomna v práci od 5. 3. 2020, od 5. do 8. byla doma z důvodu preventivního karanténního opatření, když měla přijít do styku s nakaženou osobou, což se nepotvrdilo. Dne 9. 3. 2020 byla v práci, následně je od 10. 3. 2020 doma z důvodu uzavření škol na ošetřování člena rodiny. Neví se, kdy se vrátí. Téhož dne se policejní orgán dotazoval na místo pobytu, které žalobkyně nahlásila a zjistil, že místo trvalého pobytu má hlášeno na adrese , adresa, . Dle osobního spisu však její syn byl v roce 2016 hlášen na adrese , adresa, . Dne 23. 3. 2020 policejní orgán průběžně volal na telefonní číslo žalobkyně, které jako kontaktní na žalobkyni uvedl její kolega, s negativním výsledkem. Dne 24. 3. 2020 , orgán, , adresa, sdělilo, že žalobkyně byla naposledy v zaměstnání 4. 3., kdy dostala informaci o možném kontaktu syna s osobou nakaženou koronavirem. Proto byla z rozhodnutí , funkce, odeslána domů. Nebyla z preventivních důvodů v práci ve dnech 5. a 6. 3., žádnou adresu nesdělila. Dne 9. 3. byla v zaměstnání po celou dobu, dne 10. 3. měla odjíždět na seminář do , místo, , ale ráno psala SMS, že jí není dobře a že na školení neodjede. Dne 10. 3. zavřeli základní školu, kam dochází její syn, proto nastoupila na ošetřování člena rodiny, kde dosud adresu nenahlásila. Dne 24. 3. 2020 žalobkyně byla opět neúspěšně telefonicky kontaktována. Rovněž , funkce, , tituly před jménem, , jméno FO, sdělil, že zváží podání návrhu na vydání příkazu k zadržení žalobkyně. Dne 24. 3. 2020 manžel po telefonu sdělil, že žalobkyně nepobývá doma na adrese , adresa, a její adresu nebude sdělovat. Syn měl pobývat u rodičů žalobkyně. Policie provedla neúspěšné místní šetření na adrese , adresa, . Následující den i šetření u dalších rodinných příslušníků žalobkyně. , orgán, v , adresa, podalo dne 25. 3. 2020 návrh na vydání příkazu k zadržení s odůvodněním, že se žalobkyně účelově vyhýbá doručení usnesení o zahájení trestního stíhání. Obvodní soud pro , adresa, neshledal podmínky pro vydání příkazu k zadržení. , orgán, v , adresa, dne , datum, udělilo policii souhlas zadržením žalobkyně za účelem doručení usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne 31. 3. 2020 bylo provedeno šetření na adrese , adresa, a manžel žalobkyně sdělil, že se doma nenachází a více sdělovat nechce. Dne 1. 4. 2020 bylo policejním orgánem voláno na telefonní číslo žalobkyně s negativním výsledkem. Dne 2. 4. 2020 obhájce žalobkyně požádal o doručení usnesení o zahájení trestního stíhání. Uvedl, že žalobkyně od počátku vyhlášení nouzového stavu ošetřuje člena rodiny. Rozhodla se v souladu s nařízením vlády kontakty s jinými osobami omezit. Dne 6. 4. 2020 žalobkyně emailem kontaktovala policejní orgán s tím, že zdravotní potíže jejího syna ustoupily a ukončuje ošetřování člena rodiny. Od 7. 4. 2020 bude v zaměstnání. Dne 7. 4. 2020 si žalobkyně usnesení o zahájení tr. stíhání převzala osobně. Městský soud v Praze žalobkyni rozsudkem ze dne 29. 11. 2022, č.j. , spisová značka, , zprostil obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 29. 11. 2022. Proti zprošťujícímu rozhodnutí podal nejvyšší státní zástupce dovolání, o kterém rozhodl Nejvyšší soud dne 20. 6. 2023 usnesením, č. j. , spisová značka, tak, že jej odmítl.5. Soud I. stupně měl s odkazem na ust. § 1 odst. 1, § 2, § 3, § 5 písm. a) a b), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 31a odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ za prokázané, že v daném případě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk, za které lze s ohledem na výsledek trestního řízení považovat usnesení o zahájení trestního stíhání.6. Dovodi