15 Co 220/2024-480 — Městský soud v Praze

1. Ve výroku I. rozsudku ze dne 27. 2. 2024 soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce (společenství vlastníků jednotek v domě č. p. , hodnota, na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , na adrese , adresa, ) domáhal, aby žalovanému (vlastníkovi jednotky č. , hodnota, , jiný nebytový prostor, v domě) byla uložena povinnost odstranit výše ve výroku tohoto rozsudku popsané stavební úpravy, jimiž měl žalovaný zasáhnout do společných částí domu bez souhlasu společenství vlastníků jednotek. Současně bylo žalobci uloženo zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 30 492 Kč (výrok II.) a zaplatit , Orgán veřejné moci, na náhradě nákladů řízení částku 1 389 Kč (výrok III.).Soud I. stupně vyšel z následujících podstatných zjištění:2. Žalovaný je ode dne 21. 4. 2020 vlastníkem jednotky č. , hodnota, , jiný nebytový prostor, nacházející se v prvním nadzemním podlaží domu č. p. , hodnota, stojícího na pozemku parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „jednotka č. , hodnota, “). Správu domu vykonává žalobce (viz § 1189 a § 1194 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník /dále jen „o. z.“/). Jednotky byly v domě vymezeny „Dohodou spoluvlastníků budovy o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví budovy a pozemků a zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví budovy podle § 5 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb.……“ uzavřenou dne , datum, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, (dále jen „Dohoda“). Podle Vymezení jednotek v budově v Dohodě (část D.) jednotka č. , hodnota, (s celkovou podlahovou plochou jednotky s příslušenstvím 39,3 m²) slouží jako kancelář, součástí jednotky je její vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, kanalizace, elektroinstalace apod. kromě stoupacích vedení, včetně uzavíracích ventilů), do vlastnictví jednotky dále patří vybavení jednotky, podlahová krytina, nenosné příčky, vnitřní dveře a vnitřní strany vstupních dveří. Jako součást vybavení kanceláře č. , hodnota, (číslo místnosti , hodnota, ) a kanceláře č. , hodnota, (číslo místnosti , hodnota, ) je v Dohodě uvedeno topné těleso – ústřední topení. Jako společné části domu jsou v Dohodě (část E. Určení společných částí budovy E) vymezeny mimo jiné hlavní svislé a vodorovné konstrukce staveb (bod 1. c/), chodby (bod 1. f/), rozvody plynu a komíny (bod 1. h/). Jednotky byly do katastru nemovitostí zapsány s účinky ke dni 19. 12. 2003. Spoluvlastníci si v Dohodě (část H. Práva a závazky týkající se budovy, jejích společných částí a práva k pozemkům, která přejdou z vlastníka budovy na vlastníky jednotek) s odkazem na § 4 odst. 2, písm. f) zákona č. 72/1994 Sb. určili, že z vlastníků budovy na vlastníky jednotek přecházejí mj. odběr zemního plynu z plynovodu ve vlastnictví , právnická osoba, . Podle podle článku IV odst. 14 písm. f) Stanov žalobce ze dne 7. 11. 2017 (dále jen „Stanovy“) dvoutřetinové většiny hlasů všech vlastníků jednotek dvoutřetinové většiny hlasů všech vlastníků jednotek je zapotřebí k přijetí usnesení (shromáždění vlastníků jednotek) o instalaci zařízení a stavební úpravy společných částí, jimiž se nemění velikost spoluvlastnických podílů na společných částech (podle článku IV odst. 1 Stanov věta poslední má každý z vlastníků jednotek počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech).3. Jednotka č. , hodnota, byla před převodem vlastnického práva na žalovaného ve vlastnictví , jméno FO, (který získal při vypořádání podílového spoluvlastnictví Dohodou dvorní trakt domu a první podzemní podlaží). Jednotka byla historicky vytápěna plynovým kotlem, který byl umístěn v prvním podzemním podlaží v jiné jednotce původně vlastněné rovněž , jméno FO, . Před převodem jednotky č. , hodnota, na žalovaného byly prostory provozovány jako prodejna pekařských výrobků, k tomuto účelu byly prostory rekolaudovány v roce 2004. Jednotka č. 5 , Anonymizováno, k provozování prodejny pekařských výrobků pronajata a bylo dohodnuto, že nájemce nebude užívat k vytápění plynový kotel umístěný mimo jednotku; k vytápění byl užíván malý elektrický ventilátor či přímotop.4. Žalovaný po nabytí jednotky č. , hodnota, začal jednotku rekonstruovat za účelem jejího využití jako provozovna holičství a kadeřnictví. Při této rekonstrukci zřídil samostatné vytápění jednotky vlastním plynovým kotlem. Plyn do jednotky dovedl nově zřízeným rozvodem (potrubím), které napojil na hlavní rozvod plynu na chodbě v , hodnota, nadzemním podlaží domu - v délce cca 30 cm přes chodbu domu a skrz zeď do jednotky. Dále zřídil nový kouřovod (vývod spalin) z jednotky, a to z přízemí domu až na střechu domu ve stávajícím komíně, který k jednotce přiléhá. Stavební úpravy týkající se zřízení samostatného vytápění jsou přesně vymezeny ve výrokové části tohoto rozsudku. Žalobce s popsanými stavebními zásahy nesouhlasil. Snaze žalovaného o přebudování jednotky na kadeřnictví se staví od počátku negativně většinoví vlastníci jednotek , jméno FO, a , jméno FO, (rodině těchto osob byl dům vrácen v restituci), menšinoví vlastníci mají od počátku jiný názor. V domě vymezeno celkem , hodnota, jednotek, které nyní vlastní celkem , hodnota, vlastníků.5. Do komínového průduchu, na který se žalovaný připojil, lze umístit dalších 6 kouřovodů. Přímotopem jednotku nelze vytápět, neboť průřez fázový jističů HDV není dostačující dle platných norem ČSN.6. Soud I. stupně předpokládal, že žalovaný (shora ve výroku) vymezenými stavebními zásahy zasáhl do společných částí domu, avšak zásahy zhodnotil jako nepatrné. Porovnal právo žalovaného výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt s právem „ostatních vlastníků jednotek o těchto otázkách (zřejmě o společných částech domu) rozhodovat prostřednictvím orgánu SVJ“. Dovodil, že žalovaného nelze omezovat při vnitřních úpravách jeho jednotky, které neohrožují výkon vlastnického práva jiných vlastníků jednotkek a nemění vzhled domu, neboť by to bylo v rozporu s ústavními principy. Soud I. stupně aplikoval ust. § 1175 odst. 1 o. z. ve spojení s ust. § 1012 o. z. Dle jeho závěru žalovaný postupoval v souladu s těmito ustanoveními, neboť rozhodnými stavebními zásahy do společných částí domu vlastníky ostatních jednotek nijak neomezil a byl to naopak žalobce, kdo se snažil zabránit řádné realizaci vlastnického práva žalovaného k jeho jednotce. Soud I. stupně nadto zmínil, že žalovaný realizoval „smluvně garantovanou možnost napojení jednotky na plyn“ dle Dohody. Proto, že nedošlo k neoprávněnému zásahu do společných částí domu, dovodil soud I. stupně nedostatek aktivní legitimace žalobce k podání negatorní žaloby (§ 1042 o. z.) a žalobu zamítl.7. Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšnému žalovanému bylo proti neúspěšnému žalobci přiznáno právo na náhradu vynaložených nákladů na zastoupení advokátem, které byly vypočteny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.8. Výrok o nákladech státu vychází z ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. Nespěšnému žalobci byla uložena povinnost zaplatit České republice státem vynaložené náklady řízení, které odpovídají pravomocně přiznanému svědečnému.9. Rozsudek napadl včasným odvoláním žalobce. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Předně se ohradil proti závěru soudu I. stupně o nedostatku jeho aktivní legitimace v tomto sporu. Soud I. stupně zjevně nečiní rozdíl mezi aktivní legitimací žalobce a důvodností žaloby. Předmětem řízení je požadavek na odstranění zásahů provedených žalovaným do společných částí budovy a aktivní legitimace společenství vlastníků jednotek je v takovém případě nepochybná (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3269/2010, sp. zn. 28 Cdo 3372/2007, sp. zn. 26 Cdo 3553/2017, sp. zn. 26 Cdo 379/2019, sp. zn. 22 Cdo 3644/2015, sp. zn. 22 Cdo 3281/2008 a sp. zn. 26 Cdo 287/2018 a komentářová literatura: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V., a kol. Občanský zákoník. Komentář. Druhé vydání. Praha: CH Beck 2019, strana 1268). Soud I. stupně se s podstatou stavebních úprav, jejichž odstranění se žalobce žalobou domáhá, vypořádal zmatečným způsobem. Pokud hovoří o vnitřních stavebních úpravách v jednotce č. , hodnota, , žalobce se odstranění takových úprav nedomáhá, tudíž nemají pro toto řízení význam. Stejně tak nemá žádný význam změna účelu užívání jednotky č. , hodnota, z prodejny pekařských výrobků na kadeřnictví (žalobce se nedomáhá, aby soud zakázal žalovanému užívat jeho jednotku jako kadeřnictví).10. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný provedl rozhodné stavební úpravy, o něž v řízení jde, nově. Z jeho strany nedošlo k rekonstrukci či výměně stávajícího či v minulosti zřízeného plynového vedení a vývodu spalin, ale šlo o jeho zcela nové zřízení. Soud I. stupně nesprávně pominul druhou část ust. § 1175 odst. 1 o. z., podle které vlastník (který má právo svobodně spravovat výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt, jakož i užívat společné části) nesmí ztížit jinému vlastníku jednotky vý