ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2024:23.Co.192.2024.422 Datum: 2024-10-23 Předmět: o zaplacení částky 641 880 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 22. března 2024, č. j. 29 C 329/2020-377, Ustanovení: ["§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 205 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 211 z. ["pojištění majetku""znalecký posudek""smlouva o dílo""smlouva o úvěru""jízdné"]
O co šlo: o zaplacení částky 641 880 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 22. března 2024, č. j. 29 C 329/2020-377, (["§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb)
1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne 22. 3. 2024, č. j. , spisová značka, , uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 312 328 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 312 328 Kč od 13. 3. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu co do částky 329 552 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 329 552 Kč od 13. 3. 2018 do zaplacení ve výši 8,5% ročně (výrok II), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III), uložil žalobci povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu v rozsahu 50 % s tím, že přesná výše bude určena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok IV) a uložil žalované povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu v rozsahu 50 % s tím, že přesná výše bude určena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok V).2. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 641 880 Kč s příslušenstvím z titulu pojistného. Žalobce jakožto kupující uzavřel s prodávající , společnost, smlouvu o koupi vozidla , název, , RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále jen „Vozidlo“) za kupní cenu 1 590 000 Kč, kterou částečně financoval leasingovým úvěrem ze smlouvy o úvěru č. , číslo, od , společnost 2, . Žalobce zjistil dne 13. 12. 2017, že Vozidlo bylo odcizeno. Pro tento případ bylo pojištěno u žalované na základě pojistné smlouvy č. , číslo, . V rámci šetření pojistné události žalovaná posoudila obvyklou cenu Vozidla na částku 620 000 Kč bez DPH a po odečtení spoluúčasti ve výši 10 % (tj. 62 000 Kč) rozhodla o výplatě pojistného plnění ve výši 558 000 Kč a tuto částku vyplatila na účet úvěrující společnosti s , společnost 2, . Žalobce s výší vyplacené částky nesouhlasil, následně žalovaná zadala zpracování znaleckého posudku, jímž byla obvyklá cena Vozidla k datu vzniku škody stanovena ve výši 313 300 Kč bez DPH, když rozdíl mezi vyplacenou částkou a touto částkou byl od úvěrující společnosti s , společnost 2, vyžádán zpět. Pojistné plnění tak činilo pouze 281 970 Kč a žalobce byl vyzván k úhradě doplatku úvěru. Žalovaná zdůvodnila ponížení výše pojistného plnění tím, že znalcem bylo zjištěno, že Vozidlo bylo v roce 2012 zatopeno a prohlášeno za totálně zničené, s čímž žalobce nesouhlasí. Vozidlo bylo dovezeno z , stát, , žalobce při koupi obdržel osvědčení , název, o prověření původnosti identifikátorů Vozidla vyhotovený společností , společnost 3, , ze kterého mj. vyplývá, že Vozidlo bylo vyrobeno v r. 2012, 1. registrace proběhla v r. 2013 a v okamžiku provedení testu byl stav tachometru 13 710 km. Na Vozidle byla zjištěna pouze rýha na obou pravých dveřích, jiné poškození zjištěno nebylo. Vozidlo bylo v systému registrovaných vozidel , stát, evidováno od 15. 5. 2012 do března 2014, kdy bylo exportováno do zahraničí, dovoz vozidla do ČR přes , stát, proběhl v květnu 2014, v , stát, bylo evidováno poškození vozidla. Nákup Vozidla a jeho dovoz z , stát, zajistil pro žalobce , jméno FO, , který pro žalobce zajistil dovoz většího množství aut. Značná část z nich byla v , stát, označena jako „po totální škodě“, přestože jejich stav byl vyhovující. Dále žalobce odkázal na Datacard ze dne 1. 12. 2015, Test brzd, Výstupní protokol krátkého testu ze dne 1. 12. 2015, vše vyhotovené společností , společnost 4, , ze kterých vyplývá jak specifikace vybavení Vozidla, tak že Vozidlo bylo dne 1. 12. 2015 společností , společnost 4, testováno, včetně provedení i kompletního elektronického testu, kdy na Vozidle nebyly shledány žádné zásadní vady, resp. byly shledány pouze chyby u dvou prvků vozidla. Dle žalobce tak činila hodnota Vozidla 1 026 500 Kč, po odpočtu 10% spoluúčasti a plnění žalované, požaduje žalobce doplatek ve výši 641 880 Kč.3. Žalovaná nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná nesporovala uzavření pojistné smlouvy, škodní událost, vyplacení pojistného plnění 558 000 Kč a jeho vrácení zpět v částce 276 030 Kč. V případě odcizení vozidla má pojistitel poskytnout pojistné plnění určené podle obvyklé ceny vozidla v okamžiku odcizení a po odpočtu smluvní spoluúčasti. Žalovaná vzhledem k nesouhlasu žalobce s vyplaceným plněním ve výši 558 000 Kč nechala zpracovat znalecký posudek znalce , jméno FO, , který prověřil historii Vozidla v databázi , název, , z níž zjistil, že Vozidlo bylo v , stát, vedeno jako vozidlo po totální škodě, kdy se mělo jednat o jeho zničení zaplavením dne 29. 10. 2012, lze tedy předpokládat souvislost s , Anonymizováno, vyskytujícím se t. č. v oblasti , místo, . Jako takové již nemohlo být v , stát, dále provozováno, což byl zřejmě důvod jeho exportu na evropský trh. Zaplavením došlo k znečištění interiéru a motorového prostoru, bylo nefunkční napájení palubních systémů a došlo ke ztrátě tlaku vzduchu v odpružení. Značná část řídicích jednotek je instalována v interiéru na podlaze a muselo tedy dojít k jejich zaplavení. U Vozidla nejsou informace o způsobu jeho opravy po zaplavení, když u Vozidla se vyskytovaly závady, a to porucha imobilizéru dne 30. 7. 2016 a únik oleje dne 18. 6. 2017. Cena vozidla, které projde totální škodou, je výrazně nižší než vozidla s normální historií, informace o dřívější totální škodě na Vozidle odradí od koupě každého racionálně uvažujícího kupujícího. Z tohoto důvodu byla obvyklá cena Vozidla v době škodní události stanovena na 379 000 Kč včetně DPH.4. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky řízení byl nesporný základ nároku, zaměřil soud I. stupně dokazování na spornou otázku ceny Vozidla a s tím související otázku historie a stavu Vozidla, a to ke dni odcizení. Soud I. stupně v tomto směru provedl dokazování listinnými důkazy specifikovanými v rozsudku, výslechy svědků, znaleckými posudky včetně revizního znaleckého posudku a výslechy znalců, přičemž učinil skutková zjištění uvedená pod body 7 až 20 odůvodnění rozsudku, na něž odvolací soud v zájmu stručnosti odkazuje. K historii Vozidla lze shrnout skutkový závěr, že Vozidlo bylo vyrobeno , Anonymizováno, v , stát, bylo evidováno od 15. 5. 2012 do března 2014, kdy bylo exportováno do zahraničí s tím, že dovoz do ČR proběhl přes , stát, v květnu 2014. U Vozidla bylo v , stát, evidováno poškození vozidla - záznam o poškození vodou („water damage“) a následně bylo označeno jako neopravitelné („beyond repair“). Pokud jde o cenu Vozidla v době odcizení, soud I. stupně k důkazu provedl znalecký posudek znalce , jméno FO, , z něhož vyplývala cena Vozidla v době odcizení ve výši 379 000 Kč s DPH a znalecký posudek znalce , jméno FO, , z něhož vyplývala cena Vozidla v době odcizení ve výši 1 025 000 Kč včetně DPH, přičemž rozpory mezi těmito znaleckými posudky se nepodařilo soudu odstranit ani výslechem těchto znalců. Revizní znalecký posudek , ústav, stanovil hodnotu Vozidla v závislosti na nájezdu km a stavu Vozidla následovně: a) situace, kdyby Vozidlo neprodělalo žádnou škodu, činila by jeho cena při nájezdu 63 000 km částku 888 000 Kč, při nájezdu 47 000 km cenu 919 000 Kč; b) za situace, kdy Vozidlo škodu prodělalo, avšak bylo řádně opraveno, činila by cena Vozidla při nájezdu 63 000 km částku 799 000 Kč, při nájezdu 47 000 km částku 827 000 Kč; c) pokud by Vozidlo vyžadovalo opravu spočívající ve výměně prvků elektroinstalace, činila by obvyklá cena při nájezdu 63 000 km částku 541 000 Kč, při nájezdu 47 000 km částku 572 000 Kč. Znalecký ústav se vyjádřil ke znaleckému posudku znalce , jméno FO, tak, že tento stanovil nepřiměřeně nízkou výchozí hodnotu Vozidla, jeho postup nelze ověřit, ke znaleckému posudku znalce , jméno FO, tak, že tento neuvažoval nutnost oprav a stanovil neúměrně vysoký koeficient prodejnosti.5. Po právní stránce soud I. stupně citoval § 2758, § 2798 odst. 1, § 2811 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud I. stupně ve vztahu ke shora uvedené sporné otázce vyšel z revizního znaleckého posudku ve spojení s výslechem revizního znalce, když měl za to, že tento své závěry na ústním jednání dostatečně obhájil a vysvětlil, když se zároveň vyjádřil k oběma dalším znaleckým posudkům provedených v řízení k důkazu. Soud I. stupně dospěl k závěru, že Vozidlo s největší pravděpodobností v minulosti bylo vytopeno, o čemž svědčí záznamy vztahující se k Vozidlu zejména výpis , název, , v němž je zaznamenáno poškození vodou a následně je označeno jako neopravitelně poškozeno. Svědek , jméno FO, sice uváděl, že poznámku „salvage“ má mnoho vozidel a nemusí to nutně znamenat závažné poškození, uvedená databáze , název, však kromě tohoto údaje obsahuje další specifikace o neopravitelnosti (tedy o totální škodě) a o poškození vodou. Znalecký ústav se k variantě zatopení rovněž přiklonil s tím, že na něj lze usuzovat z fotodokumentace a tato skutečnost rovněž plyne z databáze , název, , která údaje o poškození vodou rovněž obsahuje. Z tohoto důvodu tak dle soudu I. stupně nebylo na místě vycházet z cen uvedených pro variantu, že Vozidlo