23 Co 282/2024-259 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 18. 4. 2024 soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), zamítl žalobu co do částky 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 9. 10. 2021 do zaplacení (výrok II) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 280 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok III).2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 30 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu náhrady škody. Žalobkyně tvrdila, že škoda v uvedené výši jí vznikla v důsledku porušení pracovních povinností ze strany žalované, její bývalé zaměstnankyně.3. Po vymezení dalších žalobních tvrzení a obrany žalované, která popírala, že by způsobila škodu žalobkyni, soud prvního stupně uvedl, že provedl k důkazu veškeré listiny založené ve spise, vyslechl žalovanou a svědka , jméno FO, , nadřízeného , Anonymizováno, , a učinil následující skutková zjištění.4. Žalovaná byla v pracovním poměru u žalobkyně v době od 1. 1. 2015 do 30. 11. 2020 a pracovala jako , funkce, . Ve vztahu k dani z přidané hodnoty bylo její náplní práce odevzdávání DPH ke dvacátému pátému dni v měsíci společně se souhrnným hlášením, posílané přes datovou schránku. Průměrný měsíční výdělek žalované činil 33 372 Kč. , správní orgán, (dále jen „Finanční úřad“) vyzval žalobkyni ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů za období březen 2019, podaného žalobkyní dne 23. 4. 2019, a to do pěti pracovních dnů ode dne oznámení této výzvy. Výzvu odůvodnil tím, že správci daně vznikly pochybnosti o údajích uvedených v kontrolním hlášení, a proto daňový subjekt vyzval, aby údaje změnil nebo doplnil případně původní údaje potvrdil, aby byly odstraněny pochybnosti uvedené v této výzvě. Učinit tak má prostřednictvím následného kontrolního hlášení, a pokud je daňový subjekt přesvědčen o správnosti a úplnosti uvedených údajů, lze správci daně vyhovět potvrzením původních údajů kontrolního hlášení prostřednictvím volby: „Rychlá odpověď na výzvu – potvrzuje se správnost naposledy podaného kontrolního hlášení“ dostupné na novém portále , správní orgán 2, , s tím, že podrobný postup lze nalézt v pokynech k vyplnění kontrolního hlášení dostupných na internetových stránkách , správní orgán 2, . Zároveň správce daně upozornil daňový subjekt na pokutu ve výši 30 000 Kč v případě, že plátce nepodá následné kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě. Výzvu stejného znění zaslal , společnost, žalobkyni rovněž k období duben roku 2019. Žalovaná k výzvě Finančního úřadu ze dne 6. 6. 2019 vztahující se k období březen 2019 zaslala Finančnímu úřadu přípis, ve kterém Finančnímu úřadu sdělila, že v kontrolním hlášení uvedla správné údaje, a chyba se nachází v systému Finančního úřadu. Stejně tak učinila i v případě výzvy vztahující se k období duben 2019, ve kterém uvedla, že v kontrolním hlášení uvedla správné údaje stran tohoto období. K uvedeným přípisům přiložila i namítané faktury. Přípisy byly žalovanou odeslány datovou schránkou žalobkyně, kde žalovaná je vedena jako uživatel datové schránky. Následně Finanční úřad vystavil žalobkyni platební výměr na zaplacení pokuty za nepodání následného kontrolního hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení za březen roku 2019 ve výši 30 000 Kč. V odůvodnění Finanční úřad uvedl, že daňový subjekt podal kontrolní hlášení za období březen 2019. Správce daně údaje uvedené v kontrolním hlášení posoudil a na základě toho mu o těchto údajích vznikly konkrétní pochybnosti, proto zaslal daňovému subjektu výzvu, aby ve lhůtě pěti pracovních dnů od oznámení výzvy údaje změnil, případně původní údaje potvrdil, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Zákon rovněž uvádí, že pokud daňový subjekt nepodá následné kontrolní hlášení na základě výzvy správce daně, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši 30 000 Kč. Obdobně Finanční úřad žalobkyni vystavil platební výměr na zaplacení pokuty ve výši 30 000 Kč za nepodání následného kontrolního hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaného kontrolního hlášení za období duben 2019. Žalovaná se jménem žalobkyně odvolala proti platebnímu výměru na zaplacení pokuty za nepodání následného kontrolního hlášení za období duben a březen 2019. Uvedla, že obratem reagovala na výzvu k doplnění kontrolního hlášení. Měla v úmyslu zaslat znovu kontrolní hlášení, avšak systém jí neumožňoval následné kontrolní hlášení poslat, protože se žádná změna neudála a vše byl v pořádku. Žádala o zrušení povinnosti zaplatit pokutu. Žalobkyně proti platebním výměrům ze dne 19. 8. 2019 a 15. 8. 2019 podala odvolání, kdy Odvolací , správní orgán 3, změnilo část výroků napadeného rozhodnutí ze dne 19. 8. 2019 tak, že správce daně rozhodl o uložení pokuty žalobkyni za nepodání následného kontrolního hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v kontrolním hlášení za období březen 2019, kdy lhůta pro podání následného kontrolního hlášení bez výzvy ke změně uplynula dne 13. 6. 2019, přičemž daňový subjekt následné kontrolní hlášení za předmětné období ve stanovené lhůtě nepodal. Obdobným způsobem změnilo Odvolací , správní orgán 3, i výrok rozhodnutí, kterým byla uložena žalobkyni pokuta ze dne 15. 8. 2019. Rozhodnutí pak odvolací , správní orgán 3, odůvodnilo tak, že subjekt daně byl výzvami ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů v odůvodnění poučen a seznámen, jak má na výzvy reagovat a v případě, že byl odvolatel přesvědčen o správnosti a úplnosti jím deklarovaných údajů v kontrolním hlášení, měl potvrdit původní údaje uvedené v kontrolním hlášení prostřednictvím volby: „Rychlá odpověď - potvrzuji správnost naposledy podaného kontrolního hlášení“ dostupné na daňovém portále , správní orgán 2, . Jestliže daňový subjekt reagoval na obě výzvy podáním zaslaným do datové schránky, tato podání nebylo možné správcem daně zohlednit, neboť odvolatel na výzvy reagoval jinak, než stanoví zákon o dani z přidané hodnoty. Uvedené písemnosti podal daňový subjekt jako písemnosti obecné. V případě, že daňový subjekt nesplnil svou zákonnou povinnost podat následné kontrolní hlášení, zákon taxativně vymezuje sankce za porušení této povinnosti. Daňový subjekt je pak povinen uhradit pokuty vždy, pokud svým konáním nebo nekonáním naplní skutkovou podstatu zákonné úpravy. Vzhledem k tomu finanční orgán nemůže postupovat jiným způsobem. Dále odvolací orgán poučil žalobkyni o možnosti podání žádosti o prominutí pokuty (prokázáno rozhodnutím odvolacího , správní orgán 3, ze dne 4. 8. 2020). To žalobkyně učinila a Finanční úřad prominul pokutu za nepodání kontrolního hlášení, která byla uložena na základě platebního výměru ze dne 19. 8. 2019. Ve vztahu k platebnímu výměru ze dne 15. 8. 2019 žádost o prominutí pokuty Finanční úřad zamítl vzhledem k tomu, že žalobkyni byla prominuta pokuta ve výši 30 000 Kč za nepodání následného kontrolního hlášení za období březen 2019 a Finanční úřad neshledal za nepodání kontrolního hlášení za období duben 2019 žádný ospravedlnitelný důvod k jejímu prominutí. Dne 1. 6. 2021 žalobkyně uhradila Finančnímu úřadu částku 30 000 Kč a výzvou ze dne 1. 10. 2021 vyzvala žalovanou, aby ji uhradila škodu v téže výši.5. Na zjištěný skutkový stav soud prvního stupně aplikoval ust. § 250 odst. 1, 2, § 257 odst. 1, 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Vzal za prokázané, že žalovaná působila na pozici , funkce, a její pracovní náplní bylo i zasílání kontrolního hlášení na Finanční úřad. Poté, co žalovaná obdržela výzvu z Finančního úřadu, aby zaslala změnu kontrolního hlášení nebo stávající kontrolní hlášení potvrdila přes tzv. Rychlou volbu, nezvolila ani jednu variantu, ale zaslala na Finanční úřad datovou schránkou přípis. Vzhledem k tomu, že výzva Finančního úřadu vycházela ze znění zákona, kterým je i žalovaná povinna se řídit, soud prvního stupně shledal, že žalovaná porušila žalovaná právní předpisy. Přitom měla k dispozici přístupové údaje do datové schránky, a nic jí nebránilo zaslat odpověď Finančnímu úřadu přes tzv. Rychlou volbu. Podle soudu prvního stupně však postup žalované schválil její nadřízený , jméno FO, , který byl s celou věcí obeznámen, a dospěl k závěru, že žalovaná nenese plnou zodpovědnost za vznik škody, protože postupovala na základě pokynu svého nadřízeného. Ten tak rovněž porušil právní předpisy, když schválil postup, který nebyl v souladu s výzvou Finančního úřadu, a je na místě, aby žalovaná nahradila jen poměrnou část škody podle svého zavinění. V daném směru soud prvního stupně vzal do úvahy, že žalovaná pracovala řádně a svědomitě, žalobkyně vůči její práci neměla výhrady a při nástupu do zaměstnání netušila, že bud