23 Co 353/2024-463 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne 30. 5. 2024, č. j. , spisová značka, , uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 62 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 62 000 Kč ode dne 16. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 57 272 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II).2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 62 000 Kč s příslušenstvím z titulu odměny sjednané v Dohodě o mzdových podmínkách ze dne 20. 9. 2021 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou (dále jen „Dohoda“), kterou za žalovanou podepsal nadřízený žalobkyně a zároveň jednatel žalované , tituly před jménem, , jméno FO, . V článku 1 Dohody se žalovaná zavázala vyplatit žalobkyni po skončení pracovního poměru mimořádnou odměnu ve výši 92 000 Kč. Splatnost odměny byla ujednána následující pracovní měsíc po skončení pracovního poměru společně se mzdou za měsíc listopad 2021, v souladu s pracovní smlouvou byla splatnost mzdy za listopad dne 15. 12. 2021. Žalobkyně dala dne 20. 9. 2021 dala výpověď z pracovního poměru, přičemž dne 13. 12. 2021 uhradila žalovaná žalobkyni spolu se mzdou za měsíc listopad 2021 i část odměny ve výši 30 000 Kč. Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byly běžnou praxí pololetní odměny, které nebyly písemně zakotveny, ale byly upraveny dohodou.3. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalobkyně pracovala u žalované od 1. 7. 2020 na pozici , funkce, , a to na základě pracovní smlouvy ze dne 30. 6. 2020. Žalobkyně patřila do tzv. bývalé divize , název, , která byla osobně řízena a vedena , tituly před jménem, , jméno FO, , jako samostatně jednajícím jednatelem žalované, další dva jednatelé žalované byli , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Pracovní poměr žalobkyně skončil na základě výpovědi žalobkyně předané dne 20. 9. 2021 jednatelům žalované , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že její pracovní poměr skončí k 30. 11. 2021. Následně žalobkyně uzavřela s jednatelem žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , bez vědomí a souhlasu zbylých jednatelů, Dohodu, v níž se , tituly před jménem, , jméno FO, zavázal vyplatit žalobkyni mimořádnou nenárokovou odměnu ve výši 92 000 Kč, a to ve výplatním termínu za měsíc listopad 2021. Jednatelé žalované , jméno FO, a , jméno FO, odmítli žalované tuto mimořádnou odměnu vyplatit. Žalobkyně by na tuto odměnu bez uzavření Dohody neměla nárok, její vyplacení nebylo provázáno s žádnými pracovními povinnostmi žalobkyně ani s dokončením účetní a daňové evidence účetního období roku 2021 pro klienty žalované, které žalobkyně organizovala, kontrolovala a odpovídala za něj. Žalovaná považuje mimořádnou odměnu za hrubě neseriózní, účelovou a v rozporu s dobrými mravy, neboť výše odměny představuje nepřiměřenou zátěž žalované, aniž by od žalobkyně obdržela adekvátní protiplnění. Žalobkyně byla upozorněna, že , jméno FO, uzavřením Dohody porušil usnesení porady jednatelů ze dne 2. 7. 2021 a povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Nicméně , jméno FO, a , jméno FO, žalobkyni nabídli, že v případě jejího působení po 30. 11. 2021 jsou připraveni vyplatit jí finančně významnou mimořádnou odměnu za předpokladu, že dokončí účetnictví a daňovou evidenci za období roku 2021, předá agendu u odcházejících klientů a zruší Dohodu. S žalobkyní bylo dohodnuto, že po skončení pracovního poměru dojde k uzavření dohody o provedení práce na období prosinec 2021 a leden 2022, k čemuž však nedošlo a nedošlo ani ke zrušení Dohody, byť se žalobkyně v období prosinec až leden chovala, jako by k uzavření dohody o provedení práce došlo. Částka 30 000 Kč, kterou žalovaná žalobkyni vyplatila jako mimořádnou odměnu, představuje výhradně dílčí část mimořádné odměny, kterou zamýšlela žalovaná vyplatit žalobkyni za plnění úkolů uvedených v návrhu dohody o provedení práce. Tato vyplacená částka odráží skutečný rozsah pracovních úkolů, které žalobkyně řádně a včas splnila. Žalovaná považuje uzavření Dohody za simulované právní jednání, neboť cílem tohoto jednání nebylo poskytnout zaměstnanci mimořádnou odměnu za mimořádnou pracovní činnost, ale vyvést majetek. Žalovaná je členem vzájemně provázané skupiny společností zahrnující společnosti , společnost 3, ., IČO , IČO, (dále jen „, společnost 3, “), , společnost 2, , IČO , IČO, (dále jen „, společnost 2, “), , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , IČO , IČO zainteresované společnosti 0/0, (dále jen „, společnost, “) , společnost 4, , IČO , IČO, (dále jen „, společnost 4, “) a , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “) (vše dále jen „Společnosti“). Členy statutárního orgánu všech výše uvedených Společností byli v roce 2021 , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, uzavřel obdobnou dohodu o mimořádných odměnách s celkem 21 zaměstnanci společnosti , právnická osoba, , kteří podali v druhé polovině července 2021 výpověď z pracovního poměru. Celková výše mimořádných odměn, které měly být zaměstnancům na základě těchto dohod vyplaceny, činila 1 999 000 Kč.4. Soud I. stupně po provedeném dokazování a na základě nesporných tvrzení, jež vzal za svá skutková zjištění, učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně byla zaměstnána u žalované na pozici , funkce, na základě pracovní smlouvy ze dne 30. 6. 2020. Žalobkyně představovala zaměstnance z tzv. bývalé divize , název, , pod níž spadala žalovaná, která byla osobně řízena a vedena , jméno FO, jakožto samostatně jednajícím jednatelem žalované. Žalobkyně dala dne 20. 9. 2021 výpověď z pracovního poměru, následně uzavřela s jednatelem žalované , jméno FO, , bez vědomí a souhlasu zbylých jednatelů, Dohodu, v níž se , jméno FO, zavázal vyplatit žalobkyni mimořádnou nenárokovou odměnu ve výši 92 000 Kč ve výplatním termínu za měsíc listopad 2021. Žalovaná ke dni 13. 12. 2021 spolu se mzdou za měsíc listopad 2011 uhradila žalobkyni pouze část odměny ve výši 30 000 Kč. Mezi stranami nedošlo k uzavření žádné dohody, kterou by byla Dohoda nahrazena. Ve Společnostech byly vypláceny odměny pololetně, přičemž se skládaly z dorovnání mzdy do zaručené mzdy a současně z odměn za práci, které však dosahovaly menších částek.5. Po právní stránce posoudil soud I. stupně věc dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zák. práce“), dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“), jakož i dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen jako „obch. k.“). Soud I. stupně dospěl k právnímu závěru, že ke dni podepsání Dohody byl , jméno FO, jednatelem žalované, když tento byl odvolán z funkce jednatele až dne 27. 9. 2021 a byl tak oprávněn uzavřít Dohodu s žalobkyní a bylo na něm, jak přihlédne k pracovnímu výkonu žalobkyně pro stanovení výše odměny, když v řízení bylo prokázáno, že zaměstnanci divize D2 jednali o všech pracovních věcech právě s , jméno FO, . K námitce žalované, že po poradě jednatelů dne 2. 7. 2021 , jméno FO, nemohl bez souhlasu všech jednatelů uzavřít Dohodu, soud I. stupně uvedl, že v rámci žalované nebylo takové usnesení přijato, neboť ze zápisů Společností ze dne 2. 7. 2021 bylo přijato usnesení na jednání představenstva , právnická osoba, a , společnost 3, . Na jednání jednatelů žalované byly pod bodem 4. zápisu projednávány odměny v rámci hrubých mezd ve mzdovém výplatním termínu 6/2021. Soud I. stupně však dodal, že i kdyby takové usnesení bylo v rámci žalované přijato, nebylo by závazné ve vztahu ke třetím osobám. Zbývající jednatelé se nemohou dovolávat neplatnosti Dohody z důvodu tvrzeného rozhodnutí na poradě jednatelů s ohledem na princip materiální publicity. Žalobkyně se navíc důvodně domnívala, že může s , jméno FO, Dohodu uzavřít, tato navazovala na praxi odměn, které byly žalobkyni vyplácené v půlročních intervalech. Soud I. stupně neshledal v ukončení pracovního poměru žalobkyně úmyslné a cílené poškození žalované, a to ani s ohledem na skutečnost, že ve stejný okamžik odešlo 22 zaměstnanců. Soud I. stupně tedy shledal Dohodu platným právním jednáním, když žalovaná na odměně vyplatila žalobkyni částku 30 000 Kč, a proto zbývá na odměně doplatit částku 63 000 Kč, když přiznal žalobkyni dle § 1968 a §1970 o. z. zákonný úrok z prodlení běžící ode dne splatnosti mzdy, jíž měla být odměna součástí. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.6. Proti rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalovaná z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Namítá neplatnost či zdánlivost Dohody, když odměna je obecně chápána jako určité protiplnění ze strany odměňovaného, avšak v daném případě nebylo ze strany žalobkyně jakožto zaměstnance v Dohodě uvedeno žádné protiplnění. Ze závěru soudu I. stupně o odměnách jakožto nenárokové složky mzdy vyplývá, že žalobkyně nemě