25 Co 183/2024-87 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku částku , částka, spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně za dobu od , datum, do zaplacení (výrok I). Výrokem II zamítl žalobu co do požadavku na zaplacení , částka, s 15 % úrokem z prodlení za dobu od , datum, do zaplacení. Výrokem III žalované uložil zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. Opravný usnesením pak vypustil z písemného vyhotovení rozsudku nadbytečnou část s opakovaným poučením a nesprávným datem vydání rozsudku s poukazem na zjevnou nesprávnost dle § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen „o. s. ř.“).2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu náhrady škody (vzniklé jednak náklady na právní zastoupení ve výši , částka, a jednak opotřebením jeho vlastního vozidla ve výši , částka, ), která mu vznikla v souvislosti s jeho , podezřelý výraz, .3. Žalovaná potvrdila, že žalobce u ní uvedené nároky uplatnil dne , datum, . Z titulu nákladů na obhajné požadoval , částka, a žalovaná mu tuto škodu nahradila až na částku , částka, (tj. navýšení základní sazby za úkon ze dne , datum, + duplicitně požadovaná náhrada hotových výdajů , částka, + DPH). Dále žalobce požadoval cestovné za celkem , hodnota, cest po 144 km za svým obhájcem, žalovaná mu přiznala náhradu pohonných hmot, nikoliv však amortizaci vozu (tj. celkem , částka, ). Oba tyto požadavky považuje i nadále za nedůvodné a navrhla zamítnutí žaloby.4. Soud prvního stupně zjistil tento skutkový stav: Žalobce byl , podezřelý výraz, v řízení vedeném Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , čj. , spisová značka, byl zproštěn obhajoby, rozsudek nabyl právní moci téhož dne. Žalobce uplatnil u žalované dne , datum, nárok na náhradu nákladů řízení, spočívající jednak v nákladech na obhajné, jednak v nákladech na cestovné za použití svého osobního automobilu , SPZ, . Žalovaná žalobci přiznala za úkon učiněný dne , datum, (převzetí, studium podkladů) částku celkem , částka, (zatímco žalobce požadoval , částka, jako zvýšenou odměnu o 100% z důvodu náročnosti) a dále za 4 cesty uvedeným osobním automobilem v roce 2017 náhradu ve výši , částka, (zatímco žalobce požadoval , částka, ), za 5 cest v roce 2018 náhradu ve výši , částka, (zatímco žalobce požadoval , částka, ) a za 5 cest v roce 2019 náhradu ve výši , částka, (zatímco žalobce požadoval , částka, ), tj. částky vždy oproštěné od amortizace. Žalobce je vlastníkem vozidla , SPZ, , toto vozidlo má spotřebu ve městě 11,8 l/100 km, mimo město 6,6 l/100 km, v kombinaci 8,5 l/100 km. Žalobce uplatnil vedle úkonů, uskutečněných obhájcem , tituly před jménem, , jméno FO, v období od , datum, do , datum, rovněž úkony právní služby uskutečněné obhájcem , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, který převzal obhajobu , datum, - převzetí, studium podkladů (z důvodu náročnosti zvýšeno o 100%), , datum, - nahlédnutí do , podezřelý výraz, spisu, , datum, - porada s obhájcem delší než 1 hod., , datum, - porada s obhájcem před ÚJ o odvol. dne , datum, , , datum, - porada s obhájcem delší než 1 hod. po doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Každý z úkonů byl stanoven ve výši , částka, , spolu s 21 % DPH za jeden úkon právní služby a paušální náhradou nákladů řízení ve výši , částka, .5. Sporným tak bylo pouze posouzení náročnosti daného úkonu a otázka amortizace v souvislosti s užitím daného vozidla.6. Soud prvního stupně po právní stránce odkázal na § 1 odst. , právnická osoba, odst. 1, § 5, § 7, § 8, § 13, § 14 odst. 1, 3, § 15 odst. 1, § 26 a § 31 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ a § 2952 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále je „o. z.“) s tím, že žalobce svůj nárok u žalované ve smyslu § 14 OdpŠk uplatnil a věc může být projednána u soudu (§ 15 OdpŠk).Opotřebení vozu7. Soud prvního stupně nesouhlasil s tím, že by se jednalo o fiktivní částku sloužící jen pro účely účetnictví, má za to, že amortizace vozidla daná paušálními částkami má odpovídat opotřebení vozidla, které jednotlivými cestami jeho majiteli vzniká. Opotřebení vozidla představuje skutečnou škodu na majetku žalobce jako majiteli vozidla, která mu vznikla daným , podezřelý výraz, v souvislosti s použitím uvedeného vozidla. V situaci, kdy žalovaná nepopírala ani vlastnictví vozidla ze strany žalobce, ani uskutečnění jednotlivých jízd a tyto jako účelně vynaložené přiznala, není tak důvod žalobci nepřiznat rovněž skutečnou škodu, představující zmenšení majetku žalobce jako poškozeného v podobě opotřebení daného vozidla. Soud tak provedl vlastní výpočet cestovného pro případ délky trasy žalobce za advokátem v rozsahu 14 x 146,20 km (žalobce požadoval jen za trasu 144 km), a pro tento případ určil, že při 4 cestách v roce 2017 cestovné včetně amortizace činí , částka, , žalovanou bylo žalobci přiznáno , částka, , rozdíl mezi oběma částkami činí , částka, , žalobce však požadoval pouze , částka, . Při 5 cestách v roce 2018 cestovné včetně amortizace činí , částka, , žalovanou bylo žalobci přiznáno , částka, , rozdíl činí , částka, , žalobce však požadoval pouze , částka, . Při 5 cestách v roce 2019 cestovné včetně amortizace činí 5 166,65, žalovanou bylo přiznáno 2 025,72. Rozdíl mezi oběma částkami činí , částka, , žalobce však požadoval pouze , částka, . Soud proto žalobě co do požadavku na , částka, s příslušenstvím jako odškodnění za opotřebení vozu zcela vyhověl (výrok I).Obhajné8. V tomto ohledu soud prvního stupně neshledal důvod pro navýšení odměny za převzetí právního zastoupení (složený z převzetí právního zastoupení a seznámení se spisem), když za studium spisu byla žalobci poskytnuta žalovanou zvláště náhrada i za úkon ze dne , datum, , a to v plné výši. Samo navýšení neodůvodňuje ani tvrzená obsáhlost spisu. Odkázal na stávající judikaturu, především rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, , či rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. , právnická osoba, 2/2001 a zejména rozhodnutí senátu Ústavního soudu IV. ÚS 2253/23 a usnesení ze dne , datum, sp. zn. II. ÚS 2415/22, a žalobu co do uplatněného nároku na zvýšení odměny obhájce z důvodu časové náročnosti zamítl. Dále pak uzavřel, že při navýšení odměny za složitost úkonu není důvodu navyšovat rovněž režijní paušál a s ním spojenou DPH. Žalobu proto v tomto rozsahu zamítl (výrok II).9. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobci, který byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tato částka představuje 57,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,77 % a úspěchu žalované v rozsahu 21,23 %). Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, , tj. 3 x , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., a za 2 písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, (výrok III).10. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba účastníci.11. Žalovaná napadla vyhovující výrok (I) a výrok o nákladech řízení (III) a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zcela zamítne a žalované přizná plnou náhradu nákladů řízení. Setrvala na své dosavadní argumentaci s poukazem na konstantní judikaturu, podle které nelze vyhlášku Ministerstva práce a sociálních věcí stanovící (v návaznosti na příslušná ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel (pro účely poskytování cestovních náhrad hrazených za splnění zákonných podmínek zaměstnavatelem zaměstnanci, pokud zaměstnanec na žádost zaměstnavatele použije ke služební cestě svého soukromého osobního motorového vozidla) v daném případě použít. Navíc v případě amortizace nejde o skutečnou škodu, neboť amortizace představuje synonymum pro pojem odpis, který se využívá u většiny položek dlouhodobého majetku a vyjadřuje opotřebení takového majetku v důsledku používání nebo nepoužívání – zastarávání tohoto majetku a jde tak o fiktivní částku sloužící pro účely účetnictví, přičemž žalovaná zároveň odkazuje na konstantní judikaturu Obvodního soudu pro , adresa, i Městského soudu v Praze – srov. např. rozsudky Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , č. j. 28 Co 4