28 Co 174/2024-514 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil oběma žalovaným, aby povinni společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok II.). Dále oběma žalovaným uložil povinnost, aby společně a nerozdílně zaplatili České republice - Obvodnímu soudu pro , adresa, na nákladech řízení částku , částka, (výrok III.) a aby zaplatili žalobkyni na náhradě nákladů řízení , částka, (výrok IV.).2. Takto soud prvního stupně ve věci rozhodl podruhé, když jeho rozsudek ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a věc soudu prvního stupně byla vrácena k dalšímu řízení.3. Žalobkyně svůj návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, s odkazem na § 24 odst. 2 písm. b) a odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. odůvodnila tím, že dne , datum, žalovaný č. , hodnota, způsobil vozidlem , název, , RZ , SPZ, (dále jen „škodící vozidlo“), jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaná č. , hodnota, , škodu ve výši , částka, na obytném přívěsu , název, , RZ , SPZ, , jehož vlastníkem byl , jméno FO, (dále jen „poškozený“). Žalovaný č. , hodnota, způsobil škodu tím, že při couvání po parkovací ploše narazil zadní částí škodícího vozidla do zaparkovaného obytného přívěsu poškozeného (též „minikaravan“) a poté z místa dopravní nehody odešel, aniž by věc oznámil Policii ČR, čímž porušil podle zjištění Policie ČR § 4 písm. a), § 5 odst. 1 písm. a), § 47 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a mohl se tak dopustit přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) a § 125c odst. 1 písm. a) bod 1. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Žalovaná č. , hodnota, neuzavřela k datu vzniku žalované škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaná č. , hodnota, jako provozovatel vozidla podle ustanovení § 2927 o. z. a žalovaný č. , hodnota, jako řidič vozidla podle § 2910 o. z. Žalobkyně pověřila třetí osobu - společnost , právnická osoba, . (dále jen „pověřený partner“), aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost. Vzhledem k tomu, že by předpokládané náklady opravy vozidla poškozeného přesáhly jeho předpokládanou obvyklou cenu v době dopravní nehody, oprava vozidla poškozeného by byla s ohledem na hodnotu samotného vozidla neekonomická. Likvidace byla proto provedena formou totální škody, tj. rozdílem tržní ceny vozidla před dopravní nehodou a po ní. Žalobkyně v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila poškozenému dne , datum, náhradu škody ve výši , částka, a samotnému pověřenému partnerovi dne , datum, poplatek ve výši , částka, představující náhradu spojenou s vyřízením případu.4. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s tím, že předmětné vozidlo, kterým podle tvrzení žalobkyně měla být způsobena škoda, bylo v době, kdy měla jím být způsobena škoda, zapsáno v registru vozidel jako vyřazené z provozu a nacházelo se na účelové komunikaci, která není veřejně přístupná. Dále namítli, že ani jeden z nich neporušil povinnosti podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a nikdo z nich nebyl povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Současně namítali výši žalované škody., právnická osoba, odkazem na § 4 písm. a), § 5 odst. 1 písm. a), § 47 odst. 1, odst. 5 písm. a) § 125c odst. 1 písm. a) bod 1. písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), jakož i na § 1 odst. 2, § 3 odst. 2, § 6 odst. 1, § 10 odst. 1 písm. b), c), § 16 odst. 1, § 24 odst. 2 písm. b), odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), na § 2 odst. 1, 2, § 7 odst. 1, 2, § 19 odst. 1, odst. 2 písm. g), zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, na § 2910, § 2927 odst. 1, 2, § 2991 odst. 1, 2 o. z. a na § 135 odst. 1 o. s. ř., také na judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, též na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci Fundo de Garantia Autoóvel proti , jméno FO, Destapado , jméno FO, a , jméno FO, , sp. zn. C-80/17, soud prvního stupně po provedeném dokazování, na základě zjištění z jednotlivých důkazů podrobně popsaných v odůvodnění napadeného rozsudku, na který odvolací soud pro stručnost odkazuje, dospěl k následujícím závěrům.6. Žalovaný č. , hodnota, jako řidič nákladního vozidla , název, , RZ , SPZ, , jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaná č. , hodnota, , dne , datum, při couvání na parkovací ploše autoservisu Car-Men na adrese , adresa, , narazil zadní částí tahače do zaparkovaného obytného přívěsu , název, , RZ , SPZ, , jehož vlastníkem byl , jméno FO, . Žalovaný č. , hodnota, incident neoznámil Policii ČR, přičemž svým jednáním způsobil škodu na vozidle poškozeného, která byla vyčíslena na částku , částka, a poškozenému byla vyplacena , právnická osoba, , neboť škodící vozidlo , název, nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.7. , právnická osoba, , název, se nacházelo na dvoře autoservisu, který je oplocen, opatřen uzamykatelnou bránou, která je otevřená po dobu provozní doby autoservisu. V době škodní události se vozidlo , název, nacházelo na veřejně přístupné účelové komunikaci a jeho provoz byl podmíněn pojištěním odpovědnosti. Jednalo se totiž o uzavřený prostor v objektu autoservisu Car-Men, provozovatele, který poskytoval služby - opravy vozidel kterémukoliv zákazníku, který měl o tuto službu zájem a z toho důvodu byl areál přístupný po dobu provozu autoservisu dalším osobám, přičemž vlastník nerozhodoval o tom, kdo bude mít do areálu přístup a po uvedenou dobu měl do areálu přístup kdokoliv. Nejedná se tedy o objekt, který by sloužil např. pouze pro dodavatele služeb, pro předem určené a vybrané osoby a ostatní by byli z přístupu do areálu vyloučeni. Hrozilo zde nebezpečí vzniku nahodilé události, kdy v důsledku provozu vozidla minimálně během jeho přeparkování a umístění v areálu autoservisu, jakož i hrozilo způsobení škody jak na majetku, tak na zdraví ostatních zákazníků daného autoservisu.8. Povinností žalované č. , hodnota, jako vlastníka a provozovatele nákladního vozidla , název, bylo sjednat povinné ručení, byť bylo formálně vyřazené z provozu v registru silničních vozidel, neboť bylo nadále provozuschopné a způsobilé způsobovat škodu.9. Ke škodě došlo na veřejně přístupné účelové komunikaci, kterou je i parkovací plocha autoservisu, kam mají přístup zákazníci autoservisu a nachází se zde větší množství motorových vozidel.10. Jestliže nebyla pojištěna odpovědnost za škodu způsobená provozem vozidla žalované č. , hodnota, v okamžiku škodní události dne , datum, , bylo povinností žalobkyně plnit poškozenému podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., když pojištění sjednáno být mělo.11. Uplatněný nárok žalobce je nárokem podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., a to bez omezení, neboť došlo k porušení § 10 odst. 1 písm. b), c) cit. zákona.12. Oba žalovaní jako osoby nesoucí odpovědnost za újmu (škodu) jsou povinni nahradit žalobkyni plnění v rozsahu, který odpovídá skutečně vzniklé újmy (škody).13. Skutečně vzniklá škoda na poškozeném přívěsu , název, (minikaravanu) byla stanovena znalcem v oboru doprava, ekonomika a strojírenství , tituly před jménem, , jméno FO, , který se znalostí spisového materiálu a po prohlídce výrobní technologie ve , firma, výrobce minikaravanů, stanovil náklady na opravu poškozeného předmětného přívěsu v celkové výši , částka, včetně DPH.14. Žaloba byla podána důvodně, neboť částka , částka, odpovídá plnění, které bylo poskytnuto žalobkyní poškozenému , jméno FO, a která představuje žalovanými zaviněnou škodu, přičemž částka , částka, představuje náklady, které musela žalobkyně vynaložit na vyřízení případu.15. Ohledně výše přiznaného příslušenství soud prvního stupně rozhodl podle § 1968 věta prvá, § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž požadovaný úrok z prodlení soud přiznal od , datum, , tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění, kterou žalobkyně stanovila žalovaným v předžalobní výzvě, a to v zákonné výši 10 % ročně.16. Soud prvního neprovedl žalovanými navržené důkazy výslechem hlídače parkoviště , jméno FO, a účastnický výslech žalovaného č. , hodnota, , neboť tyto návrhy na doplnění dokazování pokládal za nadbytečné.17. O náhradě nákladů řízení vzniklých státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř.18. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky navzájem byl § 142 odst. 1 o. s. ř.19