30 Co 299/2024-565 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 1.600.000 Kč (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 120.557 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.) a účastníkům uložil povinnost zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů státu, jejíž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením (výroky III. a IV.).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce původně domáhal několika nároků na základě zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), a to poté, co proti němu bylo od 2. 10. 2018 vedeno trestní stíhání pro skutek kvalifikovaný jako , podezřelý výraz, osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) trestního zákoníku; rozsudkem Okresního soudu v , místo, ze dne 3. 10. 2019 pod č. j. , spisová značka, byl však podle § 226 písm. a) trestního řádu zproštěn obžaloby. Zprošťující rozsudek nabyl právní moci dne 6. 1. 2020 poté, co bylo krajským soudem zamítnuto odvolání státního zástupce. Žalobce konkrétně podanou žalobou požadoval částku 1.600.000 Kč jako odškodnění újmy na zdraví spočívající ve ztížení společenského uplatnění (dále jen „ZSU“); uplatněná náhrada škody spočívající v nákladech na zastoupení obhájcem v trestním řízení a náhrada nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání byly pravomocně vypořádány.3. Ve věci již bylo jednou rozhodováno soudem prvního stupně, a to zamítavým rozsudkem ze dne 13. 9. 2022 č. j. , spisová značka, . K odvolání žalobce pak odvolací soud rozsudkem ze dne 10. 1. 2023 č. j. , spisová značka, rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky 990.000 Kč potvrdil, ohledně částky 10.000 Kč jej změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 10.000 Kč (představující náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání) do 15 dnů od právní moci rozsudku; ohledně částky 1.600.000 Kč (odškodnění újmy na zdraví) byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc byla v uvedeném rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K požadované náhradě újmy na zdraví ve výši 1.600.000 Kč odvolací soud uvedl, že dosud provedenými důkazy nelze považovat žalobcem tvrzenou příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a poruchou zdraví žalobce za prokázanou. Nelze přehlédnout, že žalobce v předmětné době procházel rodinnou krizí, odvrátila se od něj manželka a děti, vše vyústilo v rozvod manželství. V případě tvrzené posttraumatické stresové poruchy tak zde připadá v úvahu i celá řada příčin, které s nezákonným rozhodnutím žádným způsobem nesouvisejí. Příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a zdravotními potížemi žalobce by přitom byla dána jedině tehdy, pokud by právě samotné trestní stíhání žalobce bylo podstatnou příčinou zdravotních potíží žalobce. Jinak řečeno, žalobcem tvrzená příčinná souvislost by byla prokázána jedině tehdy, pokud by bylo v řízení zjištěno, že nebýt trestního stíhání žalobce, k posttraumatické poruše by u žalobce nedošlo (čímž není vyloučeno případné spolupůsobení dalších příčin). V řízení dosud bylo prokázáno pouze tolik, že ke zdravotním potížím u žalobce došlo, jejich příčiny jsou sporné. Soud prvního stupně měl proto ustanovit znalce k řešení otázky, zda bylo trestní stíhání žalobce podstatnou příčinou jeho zdravotních potíží, tj. zda by k těmto potížím nedošlo, pokud by žalobce nebyl trestně stíhán. Soud prvního stupně proto postupoval nesprávně, pokud namísto popsaného postupu žalobu (předčasně) v předmětné části zamítl pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene.4. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku rekapituloval, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nutno považovat za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu obecně např. závěry Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsouzením. Je tak naplněn předpoklad odpovědnostního titulu žalované z důvodu vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení policejního orgánu ze dne 2. 10. 2018 č. j. , spisová značka, , kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání zločinu , podezřelý výraz, osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku, které bylo odklizeno rozsudkem Okresního soudu v , místo, ze dne 3. 10. 2019, č. j. , spisová značka, , jímž byl žalobce podle § 226 písm. a) trestního řádu zproštěn obžaloby pro uvedený zločin, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl žalobce stíhán. Zprošťující rozsudek nabyl právní moci dne 6. 1. 2020, čímž bylo trestní stíhání žalobce ukončeno. Podmínka existence odpovědnostního titulu tak byla splněna.5. Soud prvního stupně dále vyšel ze zjištění, že se žalobce léčí u , tituly před jménem, , jméno FO, od 22. 2. 2020 se závěrem „F62.0 přetrvávající změna osobnosti po katastrofické zkušenosti a anamnesticky F43.1 PTSP“. Po závažné posttraumatické stresové poruše nastala u žalobce trvalá změna osobnosti s obrazem vyhoření. Předmětem znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 12. 4. 2023 č. , číslo, bylo psychologické posouzení žalobce. Podle znalkyně byla u žalobce diagnostikována přetrvávající změna osobnosti po katastrofické události (F62.0), PTSP (F43.1), v roce 2020 těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků (F32.2) s tím, že prvotními traumatizujícími událostmi byly z psychologického pohledu jednoznačně události vykázání a obvinění, které podmínily další posuzovaného psychicky sekundárně poškozující běh událostí (bezdomovectví, reakce lidí z okolí, faktická ztráta rodiny, nemožnost profesního uplatnění, vyšetřování a soudní úkony). Při svém výslechu znalkyně doplnila, že pokud jde o diagnózy, vycházela ze závěrů , tituly před jménem, , jméno FO, , porovnávala je i s předchozí situací, vycházela z dostupné zdravotnické dokumentace, kdy žalobce byl dříve plně kompenzovanou osobností, což je nyní změněno. K té změně v tzv. dřívějším životě žalobce došlo působením traumatizujících vlivů, což bylo vykázání, obvinění, následné vyšetřování a stíhání, tyto události se poté řetězily a k tomu se poté přidružovaly další okolnosti, jako rozpad rodiny, odcizení žalobce od dětí, s tím související ztráta rodiny, obecně ztráta ideálů, možnost běžného bydlení, ztráta domova.6. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ze dne 22. 1. 2024 nalézací soud zjistil, že diagnosticky se z psychiatrického hlediska u žalobce jedná o přetrvávající depresivní symptomatiku vzniklou v důsledku exhausce způsobené více příčinami, a to jednak konflikty v rodině, omezenou pracovní schopností po tělesných úrazech, rozvodovou situací, trestním stíháním. Příčinu psychických potíží žalobce lze spatřovat v jeho trestním stíhání, rozvodovém řízení, řešení péče o děti včetně styku s nimi a jeho osobnostní reaktivitě. Jako důvod prvotních psychických potíží při prvním kontaktu s ambulantní psychiatrií u , tituly před jménem, , jméno FO, dne 17. 12. 2019 je uváděno přepracování a rodinné problémy. Samotné trestní stíhání nelze považovat za spouštěč a rozvoj posttraumatické stresové poruchy či přetrvávající změny osobnosti po katastrofické zkušenosti, kdy na rozvoj psychických potíží měla nepochybně vliv rozvodová situace, vztahy k manželce, neschopnost vykonávat své dřívější zaměstnání z důvodu tělesných úrazů, pracovní přetížení, osobnostní reaktivita žalobce. Při výslechu znalce pak bylo doplněno, že v žádném z předchozích znaleckých posudků na osobu žalobce (kromě posudku znalkyně , jméno FO, ) nebyla stanovena žádná výraznější psychická porucha ve smyslu posttraumatické stresové poruchy nebo nějaké závažnější reaktivní poruchy. Proto znalec odpovídal na otázku č. 3 znaleckého posudku tak, že ke dni zahájení trestního stíhání byl zdravotní, psychický stav žalobce, zejména z psychiatrického hlediska, kompenzován, bez reaktivní psychické poruchy, když znalec tuto reaktivní psychickou poruchu neshledal ani při svém vyšetření. Mimo jiné ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, zpracovaného v rámci trestního řízení ke dni 10. 5. 2019 nebyla zjištěna přítomnost duševní poruchy ani choroby, ačkoliv trestní stíhání žalobce bylo zahájeno již dne 2. 10. 2018. Diagnóza stanovená , tituly před jménem, , jméno FO, , tedy posttraumatická stresová porucha, v daném případě nesplňovala kritéria podle mezinárodní klasifikace duševních nemocí, takové příznaky zde dány nebyly. Rovněž , tituly před jménem, , jméno FO, diagnostikovala u žalobce poruchu z hlediska spekt