35 Co 133/2024-186 — Městský soud v Praze

1. Výrokem I. napadeného rozsudku soud prvního stupně určil, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu ideálních 189/1152 (dále jen „Podíl“) na pozemcích parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , dosud zapsaných ve prospěch žalovaného 1/ na LV č. , hodnota, , u , Orgán veřejné moci, (dále jen „Pozemky“). Výrokem II určil, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem Podílu téhož rozsahu na týchž Pozemcích zapsaných ve prospěch žalovaného 2/. Výrokem III uložil žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 37 192 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .2. Soud prvního stupně tak rozhodl o žalobě odůvodněné tím, že v řízení (podle části páté zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, pozn. odvolacího soudu), vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 60 C 213/2014 proti , jméno FO, a , jméno FO, coby právním nástupkyním po , jméno FO, (jednomu z původních spoluvlastníků Pozemků), soud prvního stupně (rozsudkem ze dne 16. 2. 2018, č. j. 60 C 213/2014172, potvrzeným rozsudkem zdejšího odvolacího soudu ze dne 15. 11. 2018, č. j. 29 Co 388/2018228; dovolání , jméno FO, proti posledně uvedenému rozsudku bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2019, č. j. 28 Cdo 1272/2019265, a její ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 11. 8. 2020, sp. zn. IV. ÚS 4134/19, pozn. odvolacího soudu) nahradil rozhodnutí , Orgán veřejné moci, č. j. , spisová značka, ze dne 22. 4. 2014 tak, že , jméno FO, a , jméno FO, jako právní nástupkyně pana , jméno FO, , původního dalšího spoluvlastníka pozemků, nejsou podílovými spoluvlastnicemi pozemků, dle PK parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v k. ú. , adresa, . Soud měl v tamějším řízení za prokázané, že s pozemky nakládal stát, potažmo žalobce, když na těchto pozemcích vybudoval komunikaci, kterou provozoval a udržoval a která je na těchto pozemcích do současné doby. Sporné pozemky vznikly z pozemků shora specifikovaných. V katastru nemovitostí však je stále evidováno vlastnické právo v rozsahu podílů ideálních 189/1152, pozemcích parc. č. , hodnota, , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , ve prospěch žalovaného 1) a žalovaného 2). Žalobce tvrdil, že ostatní části pozemků, tedy i ty, které jsou předmětem tohoto řízení, postihl stejný osud, tedy došlo k faktickému užívání pozemků státem a stát se k těmto choval jako vlastník. Žalobce tvrdil, že má naléhavý právní zájem na požadovaném určení svého spoluvlastnického práva, protože zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu. Žalobce tvrdil, že vlastnické právo žalovaných (právních předchůdců), jim bylo odňato v prosinci roku 1977, na základě rozhodnutí , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Následně byla uzavřena kupní smlouva s Československým socialistickým státem – Výstavbou hlavního města Prahy – Výstavbou inženýrských staveb. Stát předmětné pozemky zastavěl komunikací , adresa, , následně s nimi hospodařil a spravoval je. Stát se pozemků chopil, aniž by k tomu měl právní titul kromě výše uvedené kupní smlouvy, mělo dojít k uzavření kupních smluv, jejichž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemkům v rozsahu spoluvlastnických podílů. Nynější žalovaní se domáhali vydání nezastavěných pozemků žalobou ze dne 29. 3. 1992 v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 32 C 217/92 a u zdejšího odvolacího soudu pod sp. zn. 17 Co 136/94. Žalobcům (nynějším žalovaným) nebylo vyhověno s odůvodněním, že je-li pozemek, byť i zčásti zastavěn stavbami zřízenými po jeho převzetí státem, vydat jej nelze a nebyl proto důvod ani vyhotovovat geometrické plány k oddělení částí zastavěných od nezastavěných, protože v řízení o mimosoudních rehabilitacích, šlo o vydání věci, nikoliv jejích částí. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalované, aby podepsali souhlasné prohlášení vlastnického práva dle zákona o katastru nemovitostí, žalovaní však na toto nepřistoupili.3. Po skutkové stránce soud prvního stupně shrnul a uzavřel, že na základě rozhodnutí , Orgán veřejné moci, ze dne 28. 10. 1966, č. j. 2 D 272/66, v dědickém řízení po , jméno FO, , narozené dne , datum, , zemřelé dne, Anonymizováno, , datum, , nabyli , Jméno zainteresované osoby 0/0, nar. , datum, a nynější žalovaný 1 spoluvlastnické podíly každý ve výši id. 189/1152 na pozemcích č. , hodnota, role, , hodnota, cesta, , hodnota, role, , hodnota, sklad. prostor, , hodnota, role v užívání soc. sektoru, a , hodnota, role v užívání socialistického sektoru. Pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, jsou vytvořeny z původní parcely č. , hodnota, – role. Na základě rozhodnutí , Orgán veřejné moci, ze dne 8. 12. 1977, č. j. , spisová značka, , došlo k trvalému a dočasném odnětí zemědělské půdy zemědělskému půdnímu fondu, a to pro výstavbu , adresa, . U pozemku , hodnota, – role byl uveden trvalý zábor 2,0506 a dočasný zábor 1,2179 podle ust. § 14 zákona č. 53/1966 Sb. ve znění zákona č. 75/1976 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Půda se odnímala trvale od 1. 11. 1977, u dočasného záboru od 1. 11. 1977 do 31. 12. 1984., Anonymizováno, Dne 24. 3. 1978, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , právní předchůdce žalovaných, uzavřel kupní smlouvu ohledně prodeje ideálního podílu 21/128 k pozemku č. kat. , hodnota, , v kat. území , adresa, , z celkové výměry pozemku 20 506 m2, pro stavbu č. , hodnota, – , adresa, – , adresa, . V bodě VIII. této kupní smlouvy je uvedeno, že protože předmětem smlouvy jsou části pozemků a oddělovací plány mohou být vyhotoveny až po skončení stavby, odkládá se provedené zápisů až na tuto dobu s tím, že na základě těchto plánů budou podle potřeby provedeny případně nutné opravy výměry i kupní ceny formou dodatku k této smlouvě. Předpokládané geometrické plány nebyly dlouhou dobu vypracovány, což vedle neuzavření smluv všemi ostatními spoluvlastníky zřejmě bylo hlavním důvodem, proč právní předchůdci žalovaných zůstali zapsáni v evidenci nemovitostí, zatímco smlouvy, kterými se prodávaly jiné pozemky spoluvlastníků jako celé, do evidence nemovitostí předloženy byly. Původní pozemek dle PK , adresa, byl z velké části zastavěn dnešní , adresa, , na pozemcích se nachází komunikace, části pozemků, které nejsou zastavěné s ní tvoří jeden funkční celek. Stát tedy předmětné pozemky zastavěl komunikací, následně s nimi hospodařil a spravoval je, čímž bylo vyloučeno užívání Pozemků a držba žalovaných. K přechodu vlastnictví na stát došlo tak, že stát pozemky zastavěl a s pozemky též hospodařil prostřednictvím organizace Výstavba hl. m. Prahy – výstavba sídlišť dle Hospodářské smlouvy ze dne 1. 2. 1978, fakticky se však v této době stát zmocnil i pozemků dalších. Práva a povinnosti uvedené organizace v konečném blíže popsaném řetězci přešly na žalobce, naposledy usnesením zastupitelstva žalobce č. 10/8 ze dne 25. 10. 2007, předmětné Podíly přešly do majetku žalobce na základě zákona č. 172/1992 Sb. O nabytí podílu id. 189/1152 k pozemkům parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, , zapsaných na LV č. , hodnota, pro kat. území , adresa, , ve prospěch žalovaného 2/, bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 27.5.2016, č. j. 66 D 235/201667, v řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , r. č. , podezřelý výraz, , zemřelém , datum, .4. V řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 32 C 217/92 se žalovaný 1/ a jeho otec, , tituly před jménem, , jméno FO, , domáhali žalobou ze dne 29. 3. 1992 vydání nezastavěných částí Pozemků. Žalobci zde při svých výpovědích uváděli, že prodali své spoluvlastnické podíly na pozemku parc. č. , hodnota, Výstavbě sídlišť. Ing. Jiří Mayer, nar. 1930, , Anonymizováno, , že o vlastnické právo k pozemku č. , hodnota, přišel v roce 1978, na základě kupní smlouvy ze dne 24. 3. 1978, kterou uzavřel i z důvodu hrozby vyvlastnění, možnosti trestního stíhání, nemožnosti dětí studovat atd. Za pozemek , hodnota, vykupující organizace zaplatila pouze za 15 Kčs/m2 za 3 000 m2, za dalších 17 506 m2 dostal zaplaceno 0,40 Kčs/m2. Zároveň p. , jméno FO, vypověděl, že neví, jak jsou pozemky využívány, plně zastavěny však nejsou. V této době byly již pozemky vyňaty ze zemědělského půdního fondu, k čemuž došlo již v roce 1977. Dále vypověděl, že socialistické organizace užívaly ty pozemky již dříve, bez jakéhokoli právního důvodu. , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. 1952, v tomto řízení vypověděl, že souhlas k prodeji dal pod pohrůžkou vyvlastnění, v tom spatřoval také tíseň a nápadně nevýhodné podmínky. Soud prvního stupně v tamější věci žalobu zamítl. Zdejší odvolací soud v tamější věci posledně uvedený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení usnesením ze dne 30. 5. 1994, č. j. 17 Co 136/94-88, s názorem, že „je-li pozemek, by