35 Co 406/2024-52 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku 11 592 Kč s 11,75 % ročním úrokem z prodlení z této částky od 4. 6. 2022 do zaplacení a částku 1 200 Kč odpovídající nákladům spojeným s uplatněním pohledávky, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 174 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta (výrok II).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 11 592 Kč s příslušenstvím jakožto úhrady žalobcem dne 15. 5. 2022 provedených a žalovanou dne 11. 5. 2022 objednaných stěhovacích služeb, přičemž za provedené služby žalobce žalované vystavil fakturu znějící na cenu, jež závisela na rozsahu poskytnutých služeb, přičemž tuto cenu žalovaná akceptovala, když svou povinnost uznala, nicméně přes upomínku (výzvu k úhradě) žalobce neuhradila ničeho.3. Žalovaná s žalobním požadavkem vyslovila nesouhlas, když namítla, že si u žalobce žádné služby neobjednala, neeviduje žádnou objednávku ani daňový doklad ve svém účetnictví, neeviduje komunikaci s žalobcem prostřednictvím e-mailového účtu určeného pro styk s dodavateli, o plnění žalobce bývalému jednateli žalované v inkriminovaném období jí není nic známo.4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování (stran skutkových zjištění z provedených důkazů blíže body 4 až 11 odůvodnění) skutkově uzavřel, že , jméno FO, , jenž byl jednatelem žalované, dne 11. 5. 2022 odeslal žalobci e-mail s odkazem na předchozí telefonický hovor, v němž specifikoval objednávku stěhování z adresy sídla žalované, přičemž uvedl, že má být fakturováno na žalovanou a připojil výpis z obchodního rejstříku a rozhodnutí o registraci k dani z přidané hodnoty žalované. Žalobce stejného dne potvrdil provedení prohlídky a uvedl možný den realizace. Dne 20. 5. 2022 žalobce žalované fakturoval částku 11 592 Kč se splatností dne 3. 6. 2022 s tím, že je účtována částka za stěhování, těžký kus, obalový materiál a odečtena částka za vrácení krabic, fakturu zaslal dne 24. 5. 2024 jednateli žalované, který její přijetí potvrdil a požádal o upřesnění položky těžký kus. Žalobce potvrdil, že se jednalo o americkou lednici a uvedl výpočet částky připadající na tento těžký kus, na což jednatel žalované reagoval poděkováním za upřesnění. Dne 20. 9. 2022 jednatel žalované sdělil, že dle účetnictví žalované měla být předmětná faktura uhrazena dne 30. 5. 2022, k úhradě však nedošlo, když žalobci žádná platba od žalované nepřišla a dne 30. 5. 2022 neeviduje žádnou platbu znějící na částku 11 592 Kč. Telefonní číslo jednatele žalované uváděné v e-mailové komunikaci se shoduje s telefonním číslem žalované zveřejněným na její webové stránce. Žalobce zastoupen advokátem dodal dne 25. 5. 2023 do datové schránky žalované výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 11 592 Kč za provedené stěhovací služby.5. Po právní stránce soud prvního stupně věc hodnotil podle §§ 1746 odst. 2, 546, 161, 162 a 164 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), které citoval (blíže body 14 až 18 odůvodnění), když mezi žalobcem a žalovanou došlo k uzavření inominátní smlouvy, jíž žalovaná objednala u žalobce provedení stěhování s tím, že konečná cena bude záviset na skutečném rozsahu plnění. K uzavření smlouvy došlo žalovanou a nikoli , jméno FO, osobně, když tento byl v době uzavření smlouvy jednatelem žalované a výslovně uvedl, že má být fakturováno na žalovanou a připojil k objednávce výpis z obchodního rejstříku a rozhodnutí o registraci k dani z přidané hodnoty žalované, čímž dal ve smyslu § 161 o. z. najevo, že při svém jednání tuto společnost zastupuje. Vzhledem k tomu, že se jedná o člena statutárního orgánu, není vůči žalobci účinné jakékoli omezení jeho jednatelského oprávnění, ani pokud by bylo namítáno. Jednání jednatele žalovanou zavazuje.6. Soud prvního stupně dále uvedl, že z následné e-mailové komunikace má za prokázané, že ke stěhování došlo (z adresy sídla žalované), z reakce jednatele žalované má pak za prokázané, že vysvětlení vyúčtování bylo pro žalovanou dostatečné a toto vyúčtování akceptovala. Protože žalovaná nenamítala (a neoznačila k tomu patřičné důkazy), že by na pohledávku žalobce již bylo plněno, a dále z důvodu, že všechny námitky žalované se vztahovaly k tomu, že se necítí být objednávkou jejího jednatele vázána, posoudil soud prvního stupně žalobu jako důvodnou a uložil žalované povinnost k úhradě celé žalované částky včetně příslušenství, tedy úroků z prodlení v zákonné výši ode dne 4. 6. 2022 (tj. od uplynutí lhůty poskytnuté žalobcem k úhradě) a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, když se jedná o spor mezi podnikateli (soud prvního stupně zjevně oprávněnost příslušenství shledal pohledem § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích – poznámka odvolacího soudu).7. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a přiznal v řízení zcela úspěšnému žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 12 174 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem /odměna po 1 580 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, písemné podání ze dne 15. 2. 2024, účast u soudního jednání), pět paušálních náhrad po 300 Kč, 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 1 974 Kč/.8. Lhůtu k plnění soud prvního stupně zjevně stanovil podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., platební místo ve výroku o náhradě nákladů řízení pak podle § 149 odst. 1 o. s. ř.9. Žalovaná napadla rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. V něm vytkla soudu prvního stupně, že rozhodl bez ohledu na jí ve vyjádření k žalobě tvrzené řádně uplatněné skutečnosti, neúplně tak zjistil skutkový stav, když na základě provedených důkazů předložených žalobcem dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Žalovaná uvedla, že tvrzení žalobce rozporuje, což je opakovaně připravena doložit listinnými důkazy. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.10. Žalobce se k odvolání žalované písemně nevyjádřil. Při jednání odvolacího soudu žalobce zdůraznil, že žalovaná skutečnosti, k nimž soud prvního stupně neměl přihlédnout, v odvolání nespecifikovala a vyslovil přesvědčení o tom, že právem, aby k jí tvrzeným skutečnostem soud prvního stupně přihlédl nadána není, když od toho probíhá proces dokazování. K jí namítanému neúplnému zjištění skutkového stavu žalobce poukázal na to, že žalovaná tuto námitku nekonkretizovala a nadto v řízení žádný důkaz nenavrhovala, pročež soud prvního stupně nemohl provádět jí navržené důkazy. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.11. Odvolací soud při nařízeném jednání (214 odst. 1 o. s. ř.), při němž v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalované, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (ust. § 212, § 212a o. s. ř.), a neshledal odvolání žalované důvodným.12. Odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, když tyto hodnotil zcela v souladu s § 132 o. s. ř., čerpal z nich správná skutková zjištění, a věc správně právně posoudil po citaci ustanovení občanského zákoníku zejména upravujících jednání za právnickou osobu.13. Odvolací soud vycházeje ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně z žalobcem předkládaných důkazů prokazujících jeho pozitivní žalobní tvrzení se tak s ním shoduje v jeho závěru, že v řízení bylo prokázáno, že účastníky byla sjednána smlouva, jejímž předmětem byly stěhovací služby, tyto žalobce pro žalovanou provedl, když tato si je objednala, cenu služeb žalovaná akceptovala (cena tak byla dohodnuta), úhradu však neprovedla. Žalobce svá pozitivní žalobní tvrzení prokázal, přičemž žalovaná ani ničeho nenamítala ve směru, že by tyto stěhovací služby neměly být žalobcem provedeny či provedeny řádně a v dohodnutém termínu. Žalovaná ani nezpochybňovala, že by za ně čehokoliv žalobci uhradila, resp. by čehokoliv plnila, ani netvrdila. Žalovaná nenabídla žádné pozitivní tvrzení zpochybňující nárok žalobce, k nařízenému jednání soudu prvního stupně se bez omluvy nedostavila, pročež nemohla být ani popřípadě soudem prvního stupně k čemukoliv ve smyslu nedostatečnosti tvrzení či jejich průkazu vyzvána. Neodpovídá pak skutečnosti, že by žalovaná nabídla jakýkoliv (listinný) důkaz, jenž by měl tvrzení žalobce zpochybňovat (rozporovat), nenabídla totiž žádný důkaz, když n