68 Co 166/2024-554 — Městský soud v Praze

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá uložení povinnosti žalované provést dodáním a montáží výměnu všech vadných dílů nábytkové sestavy výrobce , firma, 125, řady , číslo, (jednotlivé díly, jichž se výměna týká, žalobce označil v grafické příloze podání ze dne , datum, ). Takové plnění žádá žalobce po žalované na základě tvrzení a argumentů, jak jsou tyto podrobně uvedeny v odstavcích 1 až 5 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.2. Žalovaná ani vedlejší účastník na její straně s žalobou nesouhlasí a navrhují její zamítnutí na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v bodě 6 až 8 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.3. Soud prvního stupně rozsudkem uvedeným v záhlaví žalobu zamítl (výrok I) a uložil žalobci povinnost nahradit náklady řízení žalované (výrok II), vedlejšímu účastníku (výrok III) a České republice – Obvodnímu soudu pro , adresa, (výrok IV). Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.4. Žalobce napadl rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. Namítá, že soud prvního stupně nepřihlédl k jím označenému důkazu (znaleckému posudku znalce Dubského) a že své rozhodnutí založil na čistě laickém názoru, byť se ve skutečnosti jedná o otázku odbornou, tj. otázku existence či neexistence vad dílů nábytkové sestavy. Pro posouzení existence vad je třeba mít odborné znalosti. Některé z předmětných vad jsou pro laika obtížněji pozorovatelné z důvodu chybějící erudice v tom, „jak se dívat“, což je součástí odbornosti znalce. Výsledkem laického posouzení odborných otázek je pak naprosté zkreslení situace v neprospěch žalobce. Znalec , jméno, přitom jednoznačně konstatoval, že při prohlídce nábytku zjistil závady, které ve svém posudku popsal. Jen jemu jako osobě s patřičnou odborností přísluší posoudit, zda žalobcem vytčené defekty jsou vadami (ať již jde o barevné tečky, zalakované nečistoty anebo defekty rámečků), a vyslovit závěr, zda jsou jednotlivé díly nábytkové sestavy v pořádku, anebo zda jsou vadné. Pokud soud prvního stupně rozhodl v rozporu s odbornými závěry znalce, aniž znalce vyslechl, případně aniž nechal vypracovat revizní znalecký posudek, jednal v rozporu s procesním předpisem a zatížil řízení vadou, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí. Nesprávné jsou i právní závěry soudu prvního stupně, neboť při posouzení, zda má předmět koupě vady, není podstatné, zda na trhu jsou nabízeny další obdobně vadné výrobky téhož výrobce. Z toho, že na nábytkových dílech téhož výrobce vystavených v showroomu na Vinohradské se vyskytují defekty, neplyne žádný relevantní závěr ve vztahu k tomu, zda je či není vadný žalobcem reklamovaný nábytek. Podstatné není ani to, zda výrobce s výskytem vad počítá či zda se vady na jeho výrobcích vyskytují pravidelně, což navíc nelze dovozovat jen z toho, že byly dne , datum, nalezeny na jednom kusu kuchyňské linky v , název, . Tato kuchyňská linka byla navíc provedena v jiné povrchové úpravě, která je kvalitativně nižší než ta, jež byla zakoupena žalobcem. Závěrem žalobce zdůraznil, že na nábytku dané cenové kategorie, který zakoupil, nesmějí být pouhým okem viditelné žádné defekty, a to z jakékoliv vzdálenosti a při jakémkoliv osvětlení, jinak se jedná o vadu. Ani vady estetické povahy nelze označit za „nepodstatnou odchylku“, za niž by prodávající neodpovídal. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě zcela vyhoví, případně aby tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Žalovaná navrhuje potvrzení rozsudku soudu prvního stupně ve výroku o věci samé a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení. Soud prvního stupně dle ní správně uzavřel, že drobné kosmetické nedokonalosti, které žalobce dodanému nábytku vytýká, nelze považovat za vady. Pro svá zjištění si soud prvního stupně opatřil dostatečný skutkový podklad včetně místního šetření v žalobcově domě v , město, a dále i v , název, , čímž vyhověl návrhu samotného žalobce. Správně též konstatoval, že není třeba vyslýchat ani jednoho ze znalců, jejichž posudky strany sporu předložily, neboť výskyt žalobcem namítaných vad byl schopen zjistit sám. Pokud už by ale mělo být znalecké dokazování prováděno, pak zcela jistě ne se znalcem , jméno, , který – na rozdíl od znalce , jméno, , jehož posudek předložila žalovaná – nemá potřebnou specializaci pro obor dřevozpracování, která je pro posouzení kvality nábytku nezbytná. Žalovaná setrvává na tom, že žalobcem uplatněné nedostatky dodaného nábytku vycházejí jen z jeho subjektivního pohledu a snad i z jeho přehnané přecitlivělosti, z objektivního hlediska se ale o žádné vady nejedná.6. Rovněž žalovaná napadla rozsudek soudu prvního stupně odvoláním, které směřovalo jen proti výši náhrady nákladů řízení přiznané výrokem II. Namítá, že soud prvního stupně chybně vyšel z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), ačkoliv správně měl použít § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu. Pochybil i ve výčtu úkonů právní služby, za něž advokátu přísluší odměna, a v neposlední řadě též při výpočtu cestovného a náhrady za ztrátu času. Navrhuje, aby rozsudek soudu prvního stupně byl ve výroku II změněn tak, že výše náhrady nákladů řízení činí , částka, .7. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil tak, že je má za nedůvodné, neboť soud prvního stupně vyšel ze správné tarifní hodnoty sporu a i jinak postupoval při výpočtu náhrady nákladů řízení správně.8. Vedlejší účastník na straně žalované navrhuje, aby rozsudek soudu prvního stupně byl ve výroku o věci samé (I) a ve výroku o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi ním a žalobcem (III) potvrzen. Ke zbývajícím nákladovým výrokům (II a IV), jež se ho netýkají, se nevyjadřuje.9. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně (§ 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné, odvolání žalované je důvodné jen zčásti.10. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro posouzení věci a učinil z něj i správná skutková zjištění. Na zjištěný skutkový stav věci správně aplikoval právní úpravu týkající se koupě obsaženou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen „o. z.“), zejména zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě (§ 2158 a násl. o. z.), která však citoval v nesprávném znění. Vzhledem k datu uzavření kupní smlouvy je třeba vyjít ze znění o. z. účinného do , datum, (před novelizací provedenou zákonem č. 374/2022 Sb.), v souladu s nímž:11. Podle § 2161 odst. 1 o. z. prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal,a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti ae) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.12. Podle § 2169 odst. 1 o. z. nemá-li věc vlastnosti stanovené v § 2161, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.13. Podle § 2169 odst. 2 o. z. právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.14. Podle § 2169 odst. 3 o. z. neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.15. Navzdory uvedenému pochybení v citaci zákonných ustanovení dospěl soud prvního stupně ke správnému závěru, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, v níž sjednali vlastnosti předmětu koupě dle vzorku, resp. předlohy (§ 2096, § 2161 odst. 1 písm. c/ o. z.). Tento závěr vychází ze zjištění, že žalobci byly v