11 Co 401/2024-135 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobce a) domáhal zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni b) částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok III.), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně b) domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok IV.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům a) a b) náhradu nákladů řízení ve výši , částka, (výrok V.).2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobci domáhali zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, .3. Vyšel ze zjištění, že dne , datum, byla podána žaloba o určení, že , jméno, byl ke dni smrti vlastníkem nemovitosti; žalobce a) vystupoval jako žalovaný, žaloba mu byla doručena dne , datum, ; žaloba byla též podána proti , jméno FO, , které byla doručena dne , datum, , a která zemřela v průběhu řízení a na její místo nastoupila její právní nástupkyně , Jméno žalobce B, (usnesení o pokračování v řízení nabylo právní moci dne , datum, ). Podrobně shrnul průběh řízení, na konkrétní skutková zjištění odvolací soud pro stručnost odkazuje, zejména zjistil, že ve věci bylo rozhodnuto dne , datum, a žaloba byla zamítnuta, rozsudek byl potvrzen rozsudkem odvolacího soudu č.j. , spisová značka, , soudy rozhodovaly o znalečném, k dovolání byl spis předložen Nejvyššímu soudu dne , datum, a dne , datum, byly rozsudky zrušeny rozhodnutím č.j. , spisová značka, se závěrem, že byla pominuta okolnost trestněprávního jednání osob vůči žalobkyni, v průběhu řízení do řízení přistoupilo dalších 8 účastníků, řízení bylo přerušeno, na jednání dne , datum, byl vyhlášen zamítavý rozsudek, k odvolání byl vyhlášen dne , datum, rozsudek odvolacího soudu a rozsudkem ze dne , datum, byly rozsudky sp. zn. , spisová značka, a rozsudek soudu prvního stupně zrušeny. Z aplikace infosoud zjistil, že řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, nebylo zatíženo průtahy, bylo zahájeno , datum, , komisař rozhodl , datum, . Dále vyšel ze zjištění, že žalobci uplatnili nárok u žalované dne , datum, , stanoviskem z , datum, žalovaná přiznala žalobci a) částku , částka, , žalobkyni b) částku , částka, , vyplaceno bylo k , datum, .4. Po právní stránce soud prvního stupně posoudil věc podle § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., dospěl k závěru, že řízení trvalo od 6. 10. a , datum, (doručením žaloby) a dosud nebylo pravomocně skončeno. Žalobci se domáhali náhrady újmy pouze za období do , datum, (cca 8 let a 8 měsíců), nepřehlédl že žalobkyně vstoupila do řízení v jeho průběhu a je namístě odškodnit ji za celkovou délku řízení (, spisová značka, ). Řízení probíhalo na 3 stupních soudní soustavy. Věc byla procesně složitá, neboť soud nechal vypracovat znalecký posudek, vyzýval účastníky k odstranění vady žaloby, rozhodoval o žádosti o přerušení řízení, změně účastníků, opakovaně odročoval jednání na žádost, řízení bylo přerušeno pro probíhající dědické řízení. Byl proveden výslech původní žalobkyně prostřednictvím videokonference za spolupráce se slovenským soudem. Skutková složitost spočívala v provádění desítek listinných důkazů, výslechu mnoha svědků, a celkově tak věc byla složitější. Žalobci se na řízení nijak nepodíleli. Význam řízení je standardní, u žalobce a) shledal vyšší význam z důvodu jeho věku, kdy po většinu trvání původního řízení byl osobou vyššího věku. Stran individuálního významu neshledal vyšší význam. K postupu soudu konstatoval, že původní řízení bylo poznamenáno průtahy (první období nečinnosti od , datum, do , datum, , druhé období od , datum, do , datum, ) a krom toho vzal v potaz i nekoncentrovaný postup v původním řízení, nepřehlédl, že dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů částečně pro nepřezkoumatelnost a pro nerespektování ustálené judikatury. S ohledem na uvedené dospěl k závěru, že došlo k porušení práva žalobců na projednání věci v přiměřené lhůtě, avšak na rozdíl od žalované má za to, že žalobci vznikla újma ve výši , částka, a žalobkyni ve výši , částka, a rozhodoval o odškodnění pouze za období do , datum, dle návrhu. Základní částku stanovil ve výši , částka, ročně (původní řízení nepovažoval za extrémně dlouhé, nebylo namístě volit nižší základní částku, když na celkové délce řízení se svým nekoncentrovaným postupem podílely soudy), nenavyšoval ji ve vztahu k inflaci a vypočetl ji na , částka, , kterou ponížil o 30% z důvodu počtu instancí a složitosti skutkové i právní (v rozsahu 20%), navýšil ji o 10% z důvodu postupu soudů (opakované průtahy, nekoncentrovaný postup), nevolil vyšší procentní ohodnocení na tomto kritériu, neboť žalobci jsou odškodňováni za celou dobu trvání původního řízení a nikoli jen za období nečinnosti. Pouze v případě žalobce a) navýšil o 5% z důvodu vyššího významu řízení pro věk a ponížil ji o 10% z důvodu sdílené újmy. Celkem tak v případě žalobce a) ponížil základní částku o 25% na , částka, a v případě žalobkyně b) jejím ponížením o 30% na částku , částka, . Protože žalovaná plnila žalobci , částka, , přiznal , částka, a v případě žalobkyně b) žalovaná dobrovolně plnila , částka, , přiznal částku , částka, , ve zbytku žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř.5. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná, navrhla rozsudek změnit a žalobu zamítnout. Vytýká soudu prvního stupně, že duplicitně aplikoval důvody pro navýšení nároku, když jednak pro nekoncentrovaný postup soudů vyšel při stanovení základní částky z navýšené sazby , částka, , jednak celkovou vypočtenou základní částku navýšil o 10% opět z důvodu nekoncentrovaného postupu soudů.6. Proti výroku II., IV. rozsudku co do výše , částka, pro každého z nich podali odvolání žalobci, navrhli rozsudek změnit a žalobě vyhovět. Vytýkají soudu prvního stupně, že zaměnil vydání 4 nezákonných rozhodnutí zrušených dovolacím soudem za běžnou trojinstančnost řízení. Vydání nezákonných rozhodnutí by mělo jít k tíži žalované, namísto toho je jí přičítána k dobru; základní částka měla být zvýšena a nikoli snížena. Vytýká soudu prvního stupně, že význam řízení posoudil jako běžný. V původním řízení byla předmětem určovací žaloba k vlastnictví bytu, v němž žalobce a jeho zesnulá manželka uspokojovali bytovou potřebu, a proto řízení mělo zvýšený význam. Domáhají se zvýšení nároku z důvodu ekonomické situace, která se od roku 2011 zásadně změnila a Stanovisko má pouze doporučující povahu, vypočetli konkrétní navýšení, které činí , částka, (byť v žalobě argumentovali základní částkou , částka, ).7. K odvolání žalované žalobci mají za to, že žalovaná odůvodnění soudu prvního stupně nesprávně interpretuje, z rozsudku se nepodává, že by soud zvýšil základní částku z , částka, na , částka, . Ke zvýšení došlo pouze jednou o 10 % (bod 34). Mají za to, že základní částka má být vyšší než , částka, a mělo by se nově zohlednit, že řízení trvá déle než 10 let.8. Žalovaná ve vyjádření k odvolání ze dne , datum, nesouhlasila s úvahou o počtu stupňů soudních instancí, když podání opravných prostředků ovlivňuje délku řízení, což nelze přičítat k tíži žalobců, na druhou stranu na tyto návrhy musí soudy reagovat. Ke zvýšení částky, byť žalobci výslovně neuvedli navýšení o inflaci, odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 21/24 či Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, .9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání a v jejich mezích napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není opodstatněné, odvolání žalované je důvodné.10. Soud prvního stupně správně zjistil rozhodné skutečnosti v dostatečném rozsahu a dospěl ke správným skutkovým zjištěním týkajícím se nároku na zadostiučinění, která strany nikterak nezpochybnily, nepochybil ani v právním posouzení věci podle § 13 odst. 1 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“), i přesto odvolací soud sdílí jeho odůvodnění jen zčásti. Správně soud prvního stupně uzavřel, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce soudního řízení, v jehož důsledku vznikla žalobcům nemajetková újma, jejíž vznik se presumuje. Správně dovodil, že tuto nemajetkovou újmu je třeba odškodnit v penězích. S ohledem na reakci právního zástupce žalobců, že se žalobci domáhají odškodnění jen za období do , datum, , když naříkané řízení není dosud pravomocně skončeno a své nároky budou uplatňovat u žalované i pro další část (ústní jednání dne , datum, ), soud prvního stupně učinil správný zá